Zrušení koncesionářských poplatků může znít jako příjemná úleva pro domácnosti. Jenže Česká televize a Český rozhlas zadarmo nebudou. Pokud jejich financování přejde pod státní rozpočet, změní se mocenská rovnováha. A s ní může přijít riziko politického tlaku na média, která mají politiky kontrolovat.
Vláda slibuje občanům úlevu. Zruší koncesionářské poplatky. Na první poslech příjemná zpráva. Žádná složenka, žádná pravidelná platba za Českou televizi a Český rozhlas, žádné připomenutí, že veřejnoprávní média něco stojí. Už žádná hrozba vymahačů a exekutorů při odhalení neplatiče.
Jenže zadarmo televize ani rozhlas nebudou. Stejně jako kdyby stát zrušil dálniční známku a ztrátu kompenzoval z rozpočtu. Dálnice ale na rozdíl od televize a rozhlasu nemají názor ani myšlenky, tak proč rušit poplatek. Byť by se to našim lidem velice zamlouvalo.
Michal Nosek: Klempířův návrh mediálního zákona padl. A ukázal slabost vlády
Nový mediální zákon končí dřív, než se vůbec stal skutečným politickým návrhem. Vláda chtěla zrušit koncesionářské poplatky, ale místo promyšlené reformy předvedla chaos, slabou přípravu a nejasnou představu o tom, jak ochránit nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Kdyby stát zrušil dálniční známku, nezískal by nad dálnicí větší politickou kontrolu. Dálnice už pod státem je. Silnice, rozpočty, tendry, harmonogramy. To všechno je dávno v rukou veřejné správy a politických rozhodnutí. Zrušením známky by stát jen přesunul účet z jedné kolonky do druhé.
Když ale zruší televizní a rozhlasový poplatek, nepřesouvá jen účet. Přesouvá těžiště nezávislosti. Z občana na vládu. Z veřejnosti na rozpočet. Z nepříjemné přímé platby na pohodlnou závislost. Dálnice se dají financovat z rozpočtu, aniž by tím utrpěla svoboda asfaltu. Veřejnoprávní média se z rozpočtu financovat dají také, ale vždycky za cenu otázky, kdo bude mít poslední slovo, až přijde spor. A právě tam začíná problém. Protože kdo drží rozpočet, drží i moc.
Vláda předvádí trik, který vypadá efektně, ale ve skutečnosti nic nezlevňuje. Složenka jen zmizí ze stolu, občan má pocit úlevy a politici si mohou připsat bod.
Jenže miliardy potřebné na provoz České televize a Českého rozhlasu se nevypaří. Jen se začnou platit méně viditelně, z daní. Občan to stejně zaplatí. Rozdíl je v tom, komu budou média při financování hledět do očí.
Spor o Českou televizi se vyostřuje. Na Kavčích horách se chystá stávka
Českou televizi čeká další protest proti změnám, které chystá vládní koalice. Po symbolickém černém oblečení zaměstnanců má následovat výstražná stávka.
Dnes je vazba nepříjemná, ale přímá. Veřejnoprávní média platí veřejnost. Po změně by se těžiště přesunulo k vládě a státnímu rozpočtu. A s tím i každoroční možnost naznačit, přidat, ubrat, odměnit nebo potrestat. Stačí politický vzkaz mezi řádky.
Veřejnoprávní média pak nemusí přijít o nezávislost jedním rozhodnutím. Mohou o ni přicházet postupně. Opatrností, autocenzurou a vědomím, že příští rozpočet závisí na těch, které mají kontrolovat.
Související
Michal Nosek: Klempířův návrh mediálního zákona padl. A ukázal slabost vlády
Kellnerová znovu vládne žebříčku Forbesu. První trojice se proti loňsku nezměnila. V závěsu za Kellnerovou se drží Lenka Bradáčová a třetí je Kateřina Jirásková z PPF. V první desítce jsou také Alena Schillerová, Tünde Bartha nebo Michaela Chaloupková.
V čele žebříčku nejvlivnějších žen Česka, který sestavuje časopis Forbes, je letos opět většinová majitelka skupiny PPF Renáta Kellnerová. Ani pořadí na dalších dvou místech se oproti loňsku nezměnilo. Forbes umístil na druhou příčku znovu nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a na třetí finanční ředitelku a generální ředitelku ve sdílené funkci PPF Kateřinu Jiráskovou. Celkem jsou v žebříčku časopisu dvě stovky žen.
Forbes hodnotil byznys, politiku i kulturu
Česká redakce Forbesu hodnotí po vzoru amerického Forbesu vliv žen v hospodářství i politice například podle počtu lidí a objemu financí, které mohou dané ženy svými rozhodnutími ovlivnit. U představitelek firem zkoumá i hospodářské výsledky podniků za uplynulé období. Takto redakce po celý rok sledovala více než 600 žen, a to i z neziskového sektoru či kultury.
Kellnerová se drží na předních příčkách žebříčku od roku 2021, kdy po tragické smrti svého manžela Petra Kellnera začala spravovat majetek PPF. Od roku 2023 je Kellnerová jedničkou žebříčku.
Telekomunikace, reality a finance táhnou PPF. Skupina vydělala 16,8 miliardy
Skupina PPF loni vykázala čistý zisk 692 milionů eur, tedy zhruba 16,8 miliardy korun. Meziročně to znamená pokles o 78 procent. Důvodem je především mimořádně vysoká srovnávací základna z roku 2024, kdy skupina dosáhla rekordního zisku díky jednorázovému výnosu z telekomunikační transakce.
„Nejvlivnější ženou Česka je pořád, bez sebemenších pochybností, Renáta Kellnerová, majoritní akcionářka skupiny PPF a její reálná vládkyně,“ uvedl Forbes.
„Největší tuzemské finanční skupině se daří. Například jen telekomunikace – operátoři a infrastruktura – generují multimiliardovou ziskovost EBITDA a z pohledu valuace tvoří třetinu majetku Renáty Kellnerové a jejích dcer. Nejvlivnější žena s každým rokem proniká více a více do rodinného byznysu,“ popsal časopis vliv Kellnerové.
PPF má dvě ženy v první trojce
PPF má letos stejně jako před rokem zastoupení i na třetí příčce díky Kateřině Jiráskové. Forbes označil její kariéru v PPF, kde je už více než čtvrt století, za mimořádnou.
„Někdejší oblíbenkyně Petra Kellnera se postupně propracovala až na finanční ředitelku, aby se loni stala nejvýše postavenou českou manažerkou, když společně s Francouzem Didierem Stoesselem usedla do role co-CEO celé skupiny PPF. Z nejvyšší exekutivní pozice tak dohlíží na chod skupiny, jejíž aktiva přesahují bilion korun a která zaměstnává desítky tisíc lidí,“ napsal časopis.
Forbes: Nejbohatší na světě je Musk, Strnad je v první sedmdesátce
Zbrojařský byznys katapultoval Michala Strnada na první místo mezi českými miliardáři. Časopis Forbes vyčíslil jeho majetek na 31 miliard dolarů (přes 653 miliard korun) a zařadil ho na 69. příčku světového žebříčku dolarových miliardářů. Strnad je zároveň jediným Čechem v první stovce nejbohatších lidí planety. Žebříčku kraluje Elon Musk. Renáta Kellnerová je 131.
Na předních místech žebříčku Forbesu je už řadu let Lenka Bradáčová. Poprvé se do první desítky nejvlivnějších žen země dostala ještě jako pražská vrchní státní zástupkyně v roce 2012. Po několik let se také objevovala na první příčce žebříčku.
„Zkušenosti, profesionalita, kompetence a respekt. A také značný vliv. To všechno Lenku Bradáčovou uplynulých 15 let charakterizuje. U politiků, lidí z byznysu i běžné veřejnosti,“ popsal ji Forbes.
V první desítce jsou i Schillerová a Bartha
Z politické sféry jsou letos v první desítce žebříčku dvě ženy spojené s vládním hnutím ANO. Na pátém místě je ministryně financí Alena Schillerová a sedmá je vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha.
„Říká se o ní, že je pravou rukou českého premiéra: jako někdo, kdo dotahuje věci do konce. Tünde Bartha je pro Andreje Babiše klíčovým člověkem, na kterého spoléhal už za svého prvního období v premiérském křesle,“ uvedl Forbes.
V první desítce se opět umístily také ředitelka divize Správa a členka představenstva ČEZ Michaela Chaloupková, finanční ředitelka a členka představenstva KKCG Katarína Kohlmayer, spolumajitelka stavebnin DEK Petra Kutnarová, podnikatelka Ivana Tykač a spolumajitelka JSK Investments Simona Kijonková.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Forbes: Nejvlivnější ženou Česka je Kellnerová. V žebříčku přibylo 25 nových jmen
Modulární stavby se v Česku posouvají z okraje stavebnictví do hlavního proudu. Obce je zvažují při rozšiřování školek a škol, investoři u administrativy, sociálních služeb i bydlení. Rostoucí zájem veřejného sektoru hlásí společnost H3 ateliér z Havlíčkova Brodu a podobný trend potvrzují také projekty firem Koma Modular, Warex nebo Touax.
Modulární výstavba v Česku se během posledních let zbavila nálepky provizorního řešení. To, co bylo dříve spojováno hlavně se stavebními buňkami, rekreačními objekty nebo menšími rodinnými domy, dnes stále častěji míří do školství, sociálních služeb, administrativy i zdravotnictví.
Změnu sleduje také společnost H3 ateliér, která se modulární výstavbě věnuje od roku 2017. Za rostoucí poptávkou podle firmy stojí především rychlejší realizace, lepší předvídatelnost nákladů a možnost přesunout podstatnou část stavebního procesu z počasím zatíženého staveniště do kontrolovaného výrobního prostředí.
„Ještě před několika lety byl trh modulárních staveb tvořen převážně menšími objekty nebo rekreačními stavbami. Dnes vidíme rostoucí zájem o školky, školy, administrativní budovy, sociální zařízení nebo další veřejné projekty. Modulární výstavba se postupně stává plnohodnotnou alternativou ke klasickým stavebním metodám,“ říká jednatel společnosti H3 ateliér Roman Stryk.
Obce hledají rychlejší cestu ke školkám a školám
Nejsilnější impuls přichází z veřejného sektoru. Obce a kraje řeší nedostatečné kapacity mateřských i základních škol a zároveň musí pracovat s pevnými termíny dotačních programů. V řadě případů proto hledají řešení, která lze připravit a postavit rychleji než běžnou výstavbu.
Tlak na kapacity potvrzují i státní programy. Ministerstvo školství v roce 2026 představilo aplikaci, která má pomocí demografických dat modelovat potřeby mateřských škol až do roku 2035. Integrovaný regionální operační program zároveň podporuje navyšování kapacit mateřských škol v územích, kde je jich nedostatek. Některé výzvy mají projektové termíny sahající až do let 2026 či 2029.
Další tlak vytváří oblast dětských skupin. Podle metodiky Ministerstva práce a sociálních věcí mají od 1. ledna 2026 obce za určitých podmínek povinnost zajistit výchovnou péči dítěti od třetích narozenin do začátku školního roku, pokud nebylo přijato do spádové mateřské školy. Výzva MPSV z Národního plánu obnovy je současně zaměřena na budování nových dětských skupin, včetně nové výstavby, rekonstrukcí nebo úprav stávajících objektů.
Veřejné zakázky už tvoří významnou část obratu
Proměna trhu se podle H3 ateliéru odráží i ve skladbě zakázek. Zatímco dříve převažovali soukromí investoři, dnes veřejné zakázky podle firmy tvoří přibližně 44 procent obratu. Vedle menších staveb roste zájem o školské objekty, sociální zázemí, administrativní budovy i bytové a hotelové projekty.
Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt
Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.
„Jednou z hlavních výhod modulární výstavby je možnost paralelního postupu jednotlivých fází projektu. V době, kdy stavební povolovací procesy často trvají mnoho měsíců, představuje tento přístup významnou časovou úsporu pro investory. Navíc stavíme systémem Design & Build, který je efektivní variantou řešení od A do Z,“ říká technický ředitel H3 ateliér Ladislav Jansík.
Firma zároveň postupně rozvíjí výrobní kapacity a chce přesouvat větší část procesů do výrobního areálu. Cílem je zkrátit dobu realizace, snížit zatížení staveniště u investora a lépe reagovat na dlouhodobý nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví.
Školy, školky i nemocniční pavilony
Posun modulární výstavby do veřejných projektů není izolovaný. Vizovická společnost Koma Modular má v referencích například dočasnou základní školu v Prušánkách pro 300 žáků, kterou uvádí jako čtyřměsíční realizaci. U modulární školky v Jihlavě podle firmy trvala vlastní montáž šest týdnů a celá školka byla postavena během tří měsíců.
Češi dodali Senegalu celé letiště „na klíč”. Tak má vypadat transformace ekonomiky
V senegalském městě Saint-Louis, které je díky historickým pamětihodnostem na světovém seznamu UNESCO, by už mohli stříhat pomyslnou pásku. Po pětileté pauze zamíří za několik týdnů z hlavního města Dakaru do Saint-Louis opět letadlo společnosti Air Senegal a přistane – bez velké nadsázky – na českém letišti. Hlavním dodavatelem „kompletní renovace“ letiště byla společnost Transcon Electronic Systems z Frýdku-Místku. Většinu subdodávek zajistily také české firmy.
Koma zároveň ukazuje, že moduly se prosazují i mimo školství. V Karviné realizovala dvoupodlažní pavilon chirurgie Karvinské hornické nemocnice s operačním sálem. Podle firemní reference vznikl z 65 modulů, má užitnou plochu 1600 metrů čtverečních a montáž trvala tři měsíce. Firma stojí také za českým pavilonem na EXPO 2015 v Miláně, modulární stavbou ze 43 modulů o užitné ploše 1700 metrů čtverečních, která získala bronzovou medaili za architekturu.
Dalším výrazným hráčem je Warex. Ve svých referencích uvádí například rozšíření základní školy v Tuchoměřicích z roku 2023, základní školu v Praze-Uhříněvsi z 28 modulů z roku 2022 nebo rozšíření kapacity mateřské školy z roku 2025, kde nový objekt tvoří 13 obytných modulů.
Do školských projektů vstupoval už dříve také Touax. V Brně-Komíně byla v roce 2017 otevřena jednotřídní modulová mateřská škola pro 25 dětí složená z deseti modulů. Podle zveřejněné tiskové zprávy měla podlahovou plochu 162 metrů čtverečních, hrubá stavba trvala osm hodin a jednopodlažní budova vznikla za pět týdnů.
Další etapa: modulární bytové domy
Vedle škol a veřejných budov se jako další velké téma otevírá bydlení. H3 ateliér uvádí, že už projektuje vícepodlažní bytové domy, hotelové objekty a další stavby. Tento posun odpovídá širšímu vývoji trhu.
Koma v roce 2025 dokončila u svého areálu ve Vizovicích vlastní bytový dům jako showroom. Objekt vznikl z osmi modulů a má celkovou užitnou plochu 256 metrů čtverečních.
Také Warex nabízí modulové bytové domy pro obce. Podle vlastních materiálů firmy může jít o jednopodlažní až čtyřpodlažní objekty s dispozicemi od 1+kk po 3+kk.
Rychlost sama o sobě nestačí
Modulární výstavba není univerzální náhradou klasického stavebnictví. U veřejných projektů bude dál rozhodovat kvalita zadání, projektová příprava, požární a hygienické požadavky, akustika, energetický standard i schopnost dodavatele zvládnout veřejnou zakázku od dokumentace po kolaudaci.
Její hlavní výhoda ale spočívá v tom, že část stavby může vznikat sériově a paralelně s dalšími fázemi projektu. Právě to je pro obce, školy, poskytovatele sociálních služeb i investory stále důležitější.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Dřevo už není jen na chaty. V Česku se z něj staví obchody, kanceláře i bytové domy
