Premiér Andrej Babiš nyní neuvažuje o rekonstrukci vlády ANO, SPD a Motoristů. Případné personální změny by podle něj mohly přijít až po ročním zhodnocení práce kabinetu. Na dotazy k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře neodpověděl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nyní nechystá změny ve vládě. Uskutečnit by se podle něho mohly až po ročním zhodnocení práce členů kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Babiš se na dnešní akci úřadu vlády Strakovka žije zemědělstvím vyjádřil před novináři také ke vztahům s prezidentem Petrem Pavlem. Nechtěl ale odpovědět na dotaz, zda je ještě možná účast hlavy státu na červencovém summitu NATO v Ankaře.

Spor o cestu prezidenta na summit NATO trvá

Babiš neodpověděl na novinářskou otázku, zda je možné, že by prezident letěl na jeden ze dvou dnů summitu Severoatlantické aliance.

„To se dozvíte 8. června. Já to nebudu komentovat, já to nechci komentovat. Pane redaktore. Bude bouřka dneska? Nevíte?“ řekl premiér.

Kupka se pustil do Babiše: O střetu zájmů lže, část firem do fondu nezahrnul

Politika

Premiér Andrej Babiš podle předsedy ODS Martina Kupky lže, když tvrdí, že vyřešil svůj střet zájmů. Kupka novinářům řekl, že premiér nezveřejnil statut svěřenského fondu a část svých firem do něj vůbec nezahrnul.

nst

Přečíst článek

Pavel, který se zúčastnil všech summitů NATO od nástupu do funkce a v minulosti byl předsedou Vojenského výboru NATO, na své účasti na akci v Ankaře trvá. Tento týden řekl, že má připravenou kompetenční žalobu, kterou by mohl použít, pokud ho vláda do delegace nezařadí.

Babiš se už dříve nechal slyšet, že by prezident neměl být součástí delegace. Výdaje na obranu země by měl na summitu podle něho obhajovat kabinet. Pavlovu účast v delegaci odmítá také ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Koaliční vztahy jsou podle Babiše výborné

Vztahy v koalici označil ministerský předseda za výborné, byť chápe, že předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura oslovuje své voliče. Babiš poznamenal, že komentáře koaličním partnerům zakazovat nebude.

„Byl jsem ve třech koalicích a funguje to perfektně, nemám s tím žádný problém,“ řekl premiér.

Premiér odmítl spekulace o výměně ministrů

Spekulace o výměně ministrů označil Babiš za nesmysl. Ke konci června chce vyhodnotit, jak vláda plní program a kde jsou rezervy.

„Pokud by došlo k nějaké rekonstrukci vlády, tak určitě to bude až po nějaké roční bilanci, jestli to funguje, nebo to nefunguje. To je jediné kritérium,“ zdůraznil.

Hlaváč byl pro mě jasná volba, řekl Babiš

Babiš se v poslední době neshodl s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) na nominantovi do čela armádního generálního štábu. Vláda navrhla Miroslava Hlaváče, Zůna byl proti.

Premiér řekl, že Hlaváč byl pro něj jako první zástupce končícího náčelníka generálního štábu Karla Řehky jasnou volbou.

Babiš podpořil výcvik mladých mužů

Debaty vznikly také kolem koncepce armády. Babiš uvedl, že kritický byl pouze k výhledu počtu vojáků.

Podpořil zároveň námět Motoristů, podle nějž by mladí muži mohli absolvovat výcvik, při němž by získali zbrojní průkaz nebo řidičský průkaz vyšší kategorie.

Vláda ustupuje od rozsáhlé reformy veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř potvrdil, že koalice už nechce měnit celý systém fungování České televize a Českého rozhlasu, ale zaměří se pouze na zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Financování obou médií by se tak mělo přesunout pod státní rozpočet jednodušší novelou stávajících zákonů. Spor tím ale nekončí: otevřené zůstává, kolik peněz ČT a ČRo dostanou a jak bude zajištěna jejich nezávislost na vládě.

Ministerstvo kultury ustupuje od komplexní reformy zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) potvrdil, že vláda se místo nového mediálního zákona soustředí jen na splnění hlavního politického cíle: zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že kabinet pro změnu financování veřejnoprávních médií využije úpravu současných zákonů. Důvodem je i zhruba 400 připomínek, které se ke Klempířově předloze sešly.

„Ministerstvo kultury splnilo zadání a připravilo variantu komplexní reformy. Po politické debatě ale koalice dospěla k závěru, že pro splnění programového prohlášení není nutné měnit celý systém. Hlavním cílem od začátku bylo zrušení poplatků a na ten se nyní soustředíme,“ uvedl Klempíř na síti X.

Aktualizováno

Koncesionářské poplatky mají skončit, plán ale drhne. Financím vadí nejasné financování

Politika

Konec koncesionářských poplatků má nahradit financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Jenže ministerstvo financí tvrdí, že návrh ministerstva kultury má vážné nedostatky. Chybí mu jasný zdroj peněz i dopady nižších příspěvků na hospodaření obou médií. Resort požaduje přepracování návrhu zákona.

ČTK

Přečíst článek

Vládní návrh měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z poplatků pod státní rozpočet a zároveň nově upravit fungování veřejnoprávních médií. Podle informací zveřejněných v předchozích týdnech ale návrh narazil na rozsáhlé výhrady ministerstev, odborníků i samotných médií veřejné služby. Ministerstvo financí podle ČT upozornilo mimo jiné na to, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by peníze měly chodit ani jak by byly zajištěny termíny jejich výplaty.

Babiš: stačí změnit současné zákony

Premiér Babiš dnes připustil, že vláda už Klempířův nový mediální zákon nepoužije. Místo toho chce změnit existující právní úpravu tak, aby bylo možné zrušit poplatkový systém a převést financování ČT a ČRo na stát. Podle Babiše je důvodem právě množství připomínek, které by schvalování nové rozsáhlé normy komplikovaly a prodlužovaly.

Pro kabinet je zrušení poplatků jedním z politicky viditelných slibů. Domácnosti nyní platí měsíčně 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas, tedy dohromady 205 korun. Výše poplatků se zvýšila od května 2025; novela zároveň rozšířila okruh zařízení, která se za přijímače považují, například o počítače, tablety nebo chytré telefony schopné přehrávat vysílání.

Sporné není jen zrušení poplatků, ale i nezávislost

Debata o financování ČT a ČRo se nevede pouze o výši plateb pro domácnosti. Kritici vládních návrhů upozorňují, že přesun financování do státního rozpočtu může posílit závislost veřejnoprávních médií na aktuální politické většině. Vedení České televize a Českého rozhlasu v otevřeném dopise premiérovi vyzvalo vládu, aby oba návrhy stáhla, a uvedlo, že pro tak zásadní změnu financování ani pro kompletní změnu mediálních zákonů neexistuje racionální důvod.

Podle dřívějších propočtů by Klempířův návrh znamenal pro veřejnoprávní média výrazné snížení příjmů. Česká televize měla podle návrhu v roce 2027 dostat ze státního rozpočtu zhruba 5,74 miliardy korun, Český rozhlas asi 2,07 miliardy korun. Oproti letošnímu nastavení by to podle dostupných údajů znamenalo pokles přibližně o 1,4 miliardy korun, z toho asi miliardu u ČT a 400 milionů u ČRo.

Evropský rozměr sporu

Změny sleduje i evropská rovina. Evropský akt o svobodě médií klade důraz na redakční nezávislost a nezávislé fungování veřejnoprávních médií. Evropská komise už dříve uvedla, že vývoj kolem českého návrhu bude sledovat, protože stabilita a předvídatelnost financování patří mezi klíčové podmínky nezávislosti médií veřejné služby.

Další krok: užší novela

Není zatím jasné, jakou podobu bude mít užší novela, kterou chce vláda použít místo původní komplexní reformy. Koalice ale podle Klempíře i Babiše trvá na tom, že poplatky mají skončit. Otevřená zůstává otázka, jak bude financování ze státního rozpočtu nastaveno, zda bude obsahovat automatické pojistky proti politickým zásahům a jak se promítne do rozpočtů ČT a ČRo.

Právě tyto parametry budou pro další debatu klíčové. Zatímco vláda prezentuje zrušení poplatků jako úlevu domácnostem a firmám, veřejnoprávní média, opozice i část odborné veřejnosti varují, že bez jasných garancí může změna oslabit jejich finanční stabilitu i nezávislost.