Němci před lety zahájili velkou energetickou přeměnu odchodem od jádra a také kancléř Friedrich Merz uznává, že to byla strategická chyba. Následuje útlum uhlí. Stabilní elektrárny jsou však stále potřeba. V Berlíně rozhodli, že si koupí čas budováním plynových zdrojů, které později přejdou na zelený vodík. Jenže vodíkové technologie jsou v nedohlednu a plynové plány se výrazně redukují.
Do razantního budování vesmírné infrastruktury se pouštějí Rusové, Čína i USA. Kdo tyto nové hvězdné války vyhraje?
Velké firmy nakupují za miliardy dolarů elektřinu z fúzního reaktoru. To vypadá jako výborný plán. Vždyť od fúzní reakce se čeká, že vyřeší energetické problémy lidstva a nezanechá po sobě ekologickou katastrofu. Jenomže komerční získávání energie z fúzní reakce se zatím vůbec nedaří.
Britská jaderná společnost Newcleo plánuje investovat až dvě miliardy dolarů (přibližně 41,7 miliardy korun) do vývoje zařízení na výrobu jaderného paliva ve Spojených státech. Na projektu bude spolupracovat s americkou společností Oklo. Firmy to v pátek uvedly v tiskové zprávě. Cílem je posílit dodavatelský řetězec pro sektor jaderného štěpení, který v poslední době rychle roste.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom dosáhla významného pokroku ve svém plánu vydat dluhopisy na čínském trhu. Proces nyní zrychlil natolik, že nabídka by se mohla uskutečnit v horizontu několika týdnů či měsíců, uvedl podle čtvrteční zprávy agentury Reuters náměstek generálního ředitele Ilja Rebrov.
Titulek není úplně přesný. Faktem je, že Francouzi hrají jak v Brně, tak i v Bruselu. Češi si myslí, že zakázku na výstavbu Dukovan uhrají na domácím písku. Omyl. Francouzi, přestože předložili na Dukovany finančně přemrštěnou nabídku, jak prohlásil šéf ČEZ Daniel Beneš, „nikdy bych to nepodepsal“, hrají tvrdě.
Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová v pátek vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elektřiny z jádra. Návrat by podle ní vyžadoval příliš mnoho peněz a není pro něj ani shoda ve společnosti.
Náklady na výstavbu dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech zatíží na dalších zhruba 15 let státní rozpočet. Poprvé by se v rozpočtu státu mohly projevit v roce 2026 nebo 2027. Stát má připravené smlouvy o smlouvách budoucích, které mají českým firmám zajistit 30 procent zakázek. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Finální dohodu s korejskou KHNP na dostavbu dukovanských jaderných bloků chce vláda podepsat za týden 7. května. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory v Dukovanech. Na dnešní Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to uvedli zástupci korejské firmy. Zástupci českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.
Šéf svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza si stěžuje, že české firmy se nedostávají nejen k zakázkám na dostavbu Dukovan, která se odhaduje na 400 miliard korun, ale ani k informacím. Zatím je podle něj vše jen ve formě memorand, smlouvy žádné. Smlouva mezi hlavním dodavatelem stavby, korejskou státní KHNP a ČEZ na dostavbu Dukovan má být podepsána do konce března. Šéf českých stavebníků se obává, že Korejci poberou všechny peníze a na české firmy zbyde jenom „ohlodaná kost.“
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
