Král Karel III. podnikl dlouho očekávanou cestu do Austrálie. Návštěvu provázely incidenty a protesty proti monarchii, ale na druhé straně i vřelá přijetí. Panovník má navzdory neshodám ohledně politického zřízení v australské společnosti mimořádnou pozici, popularitu mu mohou závidět i všichni politici.
Čerstvě korunovaný britský král Karel III. a jeho manželka královna Camilla z balkónu Buckinghamského paláce zamávali po třetí hodině odpoledne tisícům lidí, kteří se zde navzdory dešti sešli, aby přihlíželi jejich slavnostnímu dni. Při tradičním výstupu na balkón Karla a Camillu doprovázeli další členové královské rodiny, včetně prince Williama, jeho manželky Kate a jejich dětí prince George, princezny Charlotte a prince Louise.
Dnešní korunovace Karla III. může být až pětkrát dražší než ta Alžbětina před sedmdesáti lety, hostů přitom bude čtyřikrát méně. Nabobtnalé bezpečnostní náklady ale pokryje už jen zvýšený prodej potravin či suvenýrů, uvádí ekonom Lukáš Kovanda.
Další kousek dlouhé koloniální historie zmizí z australské současnosti. Země, kde je formální hlavou státu stále britský panovník, se vzbouřila proti tradicím. Portrét loni zesnulé anglické královny Alžběty II. nenahradí její syn a nástupce na trůnu Karel III., ale budou na ni zobrazeni australští domorodci. Pětidolarovka byla přitom jedinou australskou bankovkou, která nesla portrét britského panovníka, napsal server BBC.
Napětí v britské královské rodině stoupá. Po kontroverzích v dokumentu Harry a Meghan chystá princ Harry (38) knihu pamětí nazvanou Náhradník (v originále Spare), ve které popisuje, jak ho starší bratr fyzicky napadl.
Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
Přístup do fronty vedoucí k sídlu parlamentu v centru Londýna, kam se lidé chodí poklonit rakvi s britskou královnou Alžbětou II., se po více než sedmi hodinách v sobotu ráno opět otevřel. Doba čekání podle průběžně aktualizovaného odhadu britských úřadů nyní činí 16 hodin. Britská vláda brzy ráno, když čekací doba přesahovala 24 hodin, vyzvala lidi, aby necestovali do metropole s cílem se do fronty připojit. Teplota v noci klesla pod deset stupňů Celsia, ani to však tisíce lidí neodradilo od čekání na možnost vzdát panovnici poslední hold.
Smrt britské královny Alžběty II. a nástup na trůn jejího syna, nového krále Karla III. (dříve označovaného jako princ Charles), je připomínkou toho, že i když svět císařů, králů či velkovévodů mohl dávno pominout, v řadě zemí stále více či méně formálně vládnou dědiční panovníci. Svět monarchií ale v posledních desítkách let stále upadá a podle těch nejpřísnějších pravidel je těch pravých monarchií na světě pouze čtrnáct – a Británie mezi nimi již není od roku 1884, napsal deník The Wall Street Journal.
