V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.

„Pokud někdo plánuje koupit nový počítač, notebook nebo alespoň rozšířit paměť, vyplatí se s tím příliš neotálet,“ doporučil koncem ledna zákazníkům internetový obchod HP Market, oficiální e-shop značky HP v Česku. „Blíží se výrazné zdražení počítačů a notebooků“.

Prodejci nyní mají doprodávat skladové zásoby elektroniky pořízené ještě za staré ceny, zatímco situace na trhu s pamětmi a dalšími komponenty typu grafických karet už několik měsíců signalizuje, že se ceny koncových kompletovaných produktů mohou vskutku výrazně zvýšit. A že tedy nejde jen o marketingové burcování prodejců, snažících se před novou sezonou rychle vyprázdnit sklady. 

Data webu Heureka, největšího nákupního portálu a srovnávače cen na českém internetu, potvrzují dramatické zdražení zejména pamětí RAM. Například paměť DDR5 s kapacitou 128 gigabajtů vyšla loni v únoru průměrně na 9507 korun. Letos v únoru však úž stojí 55 423 korun. To představuje nárůst o 483 procent, uvádí analýza webu Svět hardware (viz také graf níže). Ještě výrazněji byly podle ní ceny vyšponovány kolem Vánoc, z čehož však nelze usuzovat na uklidňování situace; spíše se tehdy projevila ještě silnější poptávka, spjatá s akcemi Black Friday a horečným adventním nakupováním. 

Situace se v letošním roce spíše vskutku dále zhorší, plyne z dnešní analýzy agentury Bloomberg. Ta totiž dokládá pokračující zřetelné rozevírání nůžek ve výkonu akcií výrobců pamětí, jako je společnost Samsung, na jedné straně a producentů spotřební elektroniky typu Applu či Nintenda na straně druhé. Zatímco akcie první skupiny firem vyskočily od konce loňského září o 160 procent, druhá skupina se potýká s desetiprocentním poklesem, ovšem v době, kdy trh jako celek roste (viz graf Bloombergu níže).

Přitom ovšem nynější akciová ocenění zhusta vycházejí z předpokladu, že se situace v oblasti pamětí normalizuje během jednoho či dvou čtvrtletí, což je však optimistický scénář, neboť má být vysoce napjatá po celý letošní rok, jak plyne z výhledu investiční společnosti Fidelity.  

Problém i pro automobilový průmysl

Paměťová krize ztenčuje marže výrobců typu Applu nebo Nintenda, případně kvůli růstu koncových cen, bude-li nevyhnutelný, nahlodá poptávku po jejich produktech. Akcie Nintenda, japonského výrobce herních konzolí, minulý týden spadly nejvýrazněji za půldruhého roku poté, co firma upozornila na nepříznivý tlak na marže související právě s nedostatkem pamětí. Ten nepříznivě doléhá již také na výrobce automobilů.

Minulé úterý si na nedostatek paměťových čipů stěžovali v konferenčním hovoru s analytiky představitelé japonské automobilky Honda. Celosvětově může být výroba aut letos o nějakých dvacet procent dražší, než se předpokládalo. Paměťové moduly ve vozech s pokročilými asistenty letos a v příštím roce mohou zdražit až na dvojnásobek. Mohou se tak zvednout ceny základních i příplatkových výbav obsahujících elektroniku, a to třeba i u nových vozů značky Škoda. Takový trend bude držet na poměrně vysoké úrovni také ceny ojetin, které mohou být rovněž citelně dražší než nebýt světové paměťové krize. 

Paměťovou krizi letos dále umocní fakt, že z technologických obrů se stávají ještě obrovštější dlužníci, než se předpokládalo. Letos se američtí technologičtí giganti – hlavně tedy zmínění Amazon, Microsoft, Alphabet a Meta – hodlají rekordně zadlužit, v rozsahu 400 miliard dolarů, což je více než dvojnásobek loňského rozsahu 165 miliard dolarů, plyne z analýzy americké investiční banky Morgan Stanley. Po takřka třiceti letech se dokonce vrací, konkrétně v případě Alphabet, k vydávání stoletých dluhopisů. Naposledy v technologické branži vydávala stoleté dluhopisy Motorola, v roce 1997. Tedy celkem krátce před splasknutím technologické bubliny...

Masivní současné zadlužování technologických obrů vžene nové stovky miliard dolarů do stavby datových center a další infrastruktury umělé inteligence. Výrobci pamětí, jako je zmíněný Samsung nebo Micron či SK Hynix, budou o to výrazněji omezovat výrobu tradičních pamětí typu DRAM pro notebooky, mobily či automobilky, zatímco uvolněnou produkční kapacitu věnují navýšení výroby pamětí HBM pro datová centra. Tím se nedostatek pamětí pro spotřební elektroniku či vozy dále prohloubí. Než dramaticky navýšené ceny pamětí DRAM dají vzniknout novým výrobním kapacitám, svět si ještě počká, pravděpodobně tedy po celý letošek. Od příštího roku by se tak situace mohla začít postupně normalizovat a ceny nakonec i spotřební elektroniky zase klesat.

Evropská unie čelí každý den a týden novým hrozbám, které nově přichází i ze Spojených států, kde převládá ideologie naladěná proti Evropě. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru, který vydal deník El País. Podle něj z USA přišla jasná agrese. Macron kritizuje také strategii některých vlád, které se snaží demonstrovat svou ideologickou afinitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Každý den, každý týden budou hrozby,“ uvedl Macron ohledně vztazích se Spojenými státy. Podle něj Evropská unie čelí geopolitickému zlomu, který spočívá „v čínské obchodní cunami a nestabilitě ze strany Spojených států“. Podle něj USA v příštím měsících zaútočí na EU kvůli digitální regulaci.

„Ve Washingtonu vládne antievropská ideologie“

„Při jasné agresi se nesmíme ohnout ani se snažit vyjednat dohodu. Tuto strategii jsme zkusili v uplynulých měsících a nepřinesla výsledky,“ uvedl Macron ohledně vztahů s USA. Francouzský prezident také odmítl postup některých evropských vlád, které vyjadřovaly ideové sympatie Trumpovi. „Myslím si, že všechny vlády, které se domnívali, že by mohly mít prospěch z ideologické blízkosti (k Trumpovi), si uvědomily, že se tak nestalo,“ uvedl Macron. Podle něj nyní ve Washingtonu vládne ideologie, která je „jasně a otevřeně antievropská“.

„Evropa se musí změnit v mocnost a je v plné přeměně,“ tvrdí v rozhovoru Macron. Podle něj se Evropská unie musí stát předvídatelnou silou, což by mohlo přitáhnout i zájem mezinárodních investorů.

Macron také hájil rozhodnutí vyslat do Moskvy na jednání svého diplomatického poradce Emmanuela Bonneho. Jednání podle něj ukázalo, že Rusko nyní nechce ukončit válku na Ukrajině. „Obnovili jsme tyto kanály dialogu na technické úrovni,“ uvedl Macron. Vyslání poradce je podle Macrona součástí snahy, aby Evropa byla u jednacího stolu o míru na Ukrajině. „Nechci, aby někdo jednal v zastoupení (Evropy). A hlavně ne Spojené státy,“ uvedl. Evropa podle něj musí přistupovat k jednání o konci války na Ukrajině „bez naivity, bez tlaku na Ukrajince, a bez závislosti na třetí straně v této debatě“. Ve hře jsou totiž v těchto jednání i evropské zájmy, dodal francouzský prezident.

„Staré jistoty již neplatí.“ Merz vyzval Evropu k větší nezávislosti na USA

Politika

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že si Evropa nemůže dovolit být ve vztazích se stále nepřátelštějšími Spojenými státy sentimentální. Podle agentury AFP kancléř vyzval Evropu k větší nezávislosti na svém stávajícím klíčovém spojenci a uvedl, že staré jistoty již neplatí.

ČTK

Přečíst článek

Karel Pučelík: Buď jste u stolu, nebo na talíři. Proč by Babiš s Macinkou měli poslouchat Carneyho?

Politika

Kanada na nic nečeká. Investuje do energetiky, bezpečnosti a odolnosti, jedná, hledá nové přátele. V novém mezinárodním systému nelze čekat na drobky, které spadnou z velmocenského stolu. Podřízená pozice není důstojná, a v konečném důsledku se ani nevyplatí. Mohl by to někdo říct Babišovi a Macinkovi?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Evropské vlády dospěly k obtížnému závěru: Američané jsou teď ti špatní

Politika

Evropští lídři se scházejí v Bruselu na mimořádném summitu, který má řešit prudké zhoršení vztahů se Spojenými státy. Podle několika unijních diplomatů panuje napříč evropskými metropolemi mimořádně ostré hodnocení současné americké politiky. „Američané jsou teď ti špatní,“ shrnul situaci jeden z nich, kterého cituje server Politico.

nst

Přečíst článek