Trump hrozí Evropě cly. To je nepřijatelné, reaguje Macron
Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.
Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku, se kterou v sobotu přišel americký prezident Donald Trump, je nepřijatelná. Pokud se zvýšení potvrdí, Evropa zareaguje koordinovaným způsobem, reagoval na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Trumpovo oznámení, že od 1. února zvýší osmi evropským zemím dovozní cla, reagují i další politici Evropské unie a Británie.
Americký prezident Donald Trump zavede cla na státy, které nepodpoří plán Spojených států převzít kontrolu nad Grónskem. Argumentuje národní bezpečností a strategickým významem ostrova. Výroky vyvolaly ostrou kritiku spojenců v NATO a obavy o budoucnost aliance.
Grónsko, nebo cla: Trump zavede desetiprocentní clo pro osm evropských zemí
Politika
„Žádné zastrašování ani výhrůžky nás neovlivní – ani na Ukrajině, ani v Grónsku, ani nikde jinde na světě,“ napsal Macron. Celní výhrůžky jsou podle něj v daném kontextu nepřijatelné a nemají místo. „Evropané na ně budou reagovat jednotně a koordinovaně, pokud se potvrdí,“ dodal.
„Cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou spirálu,“ reagovala na Trumpovu hrozbu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ve společném prohlášení s předsedou Evropské rady António Costa.
„Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlaná chránit svou suverenitu,“ uvedli oba vysoce postavení unijní činitelé.
Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.
Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci
Názory
Británie: Spojenci se nemají trestat cly
Britský premiér Keir Starmer prohlásil, že Spojené státy se „zcela mýlí“, když hrozí novými cly evropským zemím kvůli jejich nesouhlasu se záměrem prezidenta Trumpa koupit Grónsko.
„Uplatňování cel na spojence za účelem zajištění kolektivní bezpečnosti členů NATO je zcela mylné. Samozřejmě se tím budeme zabývat přímo s americkou administrativou,“ uvedl Starmer. Podle Británie by o budoucnosti Grónska měly rozhodnout Dánsko a Grónsko.
Trump: Cla jako tlak na prodej Grónska
Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvýší dovozní cla pro osm evropských států, a to do doby, než Spojené státy uzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska.
Po 25 letech jednání vzniká největší zóna volného obchodu na světě. Historická dohoda EU s Jižní Amerikou slibuje miliardový byznys i politické zemětřesení. Evropští farmáři mluví o katastrofě.
EU mění obchodní mapu světa. Doplatí na to farmáři?
Politika
Pokud dohoda nebude uzavřena do 1. června, Trump pohrozil zvýšením těchto dodatečných cel z deseti na 25 procent. Pro většinu exportu z EU do USA už přitom od loňského léta platí 15procentní clo.
EU chystá společnou odpověď
„Evropská unie bude vždy velmi pevně bránit mezinárodní právo, což samozřejmě začíná na území členských států EU,“ řekl Costa, který je nyní v Paraguayi, kde podepisuje obchodní dohodu s blokem Mercosur. „Prozatím koordinuji společnou reakci členských států Evropské unie,“ dodal.
V neděli se v Bruselu sejde na mimořádném jednání 27 velvyslanců členských států EU. Budou jednat o situaci kolem Grónska i o Trumpových celních hrozbách.
Průmysl varuje před dopady
Před dopady dodatečných cel varují zástupci německého automobilového průmyslu. „Náklady na tato dodatečná cla by byly pro německý i evropský průmysl enormní, zejména v této již tak náročné době,“ uvedla prezidentka svazu VDA Hildegard Müllerová.
Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z klíčové infrastruktury Evropské unie. Opatření by se mělo dotknout například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů a míří zejména na firmy Huawei a ZTE. Informoval o tom deník Financial Times s odvoláním na své zdroje v Bruselu.
Brusel chce vytlačit čínské technologie z kritické infrastruktury EU, varuje Financial Times
Politika