Politika je jízda na divokém koni, ten zběsile skáče, politik ho nijak neřídí, jen se snaží chvíli udržet v sedle, než ho shodí. U sestavování vlády je zajímavá otázka, co je vlastně vhodná kvalifikace a jaké schopnosti má mít člověk, aby slušně zvládl odehrát roli ministra. Nejde mi až tolik o jednotlivá jména, ale o zamyšlení nad tím, co by ti ministerští kandidáti měli aspoň elementárně umět, aby hned neshořeli jak papír.

Každý chce být ministr, dokud nezjistí, co to obnáší

Mediální diskuse o jménech, které by mohly přistát na ministerstvech, je podle mě až úsměvně povrchní. Ptá se někdo, proč zrovna tento člověk, jaké má předpoklady? Jestli někdy vůbec něco řídil a vedl lidi, umí zadat přesně úkoly a hlídat plnění těch hlavních priorit?  Je schopen formulovat jasné politické zadání, kterému byrokracie bude rozumět a začne ty priority naplňovat? Jestli si dovede vůbec představit komplexnost státní správy, jestli umí vyjednávat se zájmovými skupinami a jejich lobbisty. Jestli někdy slyšel, jak se realizují veřejné investice a zadávají veřejné zakázky, aby nepohořel hned na první. Řídit ministerstvo fakt není jako nabušit něco na twitter nebo nahrát video na instáč.

Macinka a Klempíř

Může být Macinka ministr životního prostředí? Tuší něco o odpadovém hospodářství, o ochraně vody, krajině, o správním řízení, o agendách toho úřadu, grilovala ho někdy média z těchto znalostí? Anebo Ota Klempíř má být ministr kultury, protože rapoval v kapele, tak má jako blízko ke kultuře? Slyšel někdy o systému financování kulturních příspěvkovek, ochraně památek, dotačních řízeních na živé umění a festivaly, o fondu kinematografie a pobídkách?

Rozumíte, média napíší, chce být na MŽP, protože nechce Green Deal. OK, ale jedno téma z něj přece neudělá dobrého ministra. Jde mi o ten aspekt připravenosti na složitost řízení takového kolosu jakou jsou velká ministerstva, jejich příspěvkové organizace, státní firmy a fondy, a celou strukturu, kterou mají obsluhovat.

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Názory

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Hasič na vnitro?

Anebo z jiné strany. Proběhly spekulace, že by Okamura navrhl do vlády „odborníky“ za SPD, takže na vnitro by mohl navrhnout šéfa hasičů Vlčka. Třeba to nakonec bude někdo jiný, ale zastavme se u toho. Ok, ale má celoživotní hasič na to vést vnitro? A víme něco o jeho názorech na složité agendy tohoto ministerstva? Ptáme se ho na jeho návrhy, jak změnit nedobré fungování policie, na co zaměřit boj s kriminalitou, jaké priority dát EU fondům v rezortu, jak podpořit kvalitní veřejnou správu v obcích, a co dělat s poštou v krizi nebo s vnitráckou zdravotní pojišťovnou? Nevíme o jeho erudici v těchto věcech vůbec nic, ale napíše se, je to přece člověk z oboru? Ale z oboru hasičů, o kterém asi ví hodně, ale to fakt není celé vnitro.

Nejde mi o ta jednotlivá jména a rozhodně nezpochybňuji, že strany, které uspěly ve volbách, mohou nominovat, koho chtějí. Jde mi o zamyšlení nad tím, co by ti lidi měli aspoň elementárně umět, aby je zkušená byrokratiká mašina neslupla jak malinu.

Babiš ladí koalici s SPD a Motoristy. Smlouvu chce mít do listopadu

Volby 2025

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš doufá, že s SPD a Motoristy se o půdorysu vlády dohodne do pátku příští týden. Stejně tak očekává domluvu na zastoupení ve sněmovních výborech. Řekl to ve středu ve videu na facebooku. Zároveň věří, že do prvního zasedání Sněmovny, které prezident Petr Pavel svolal na 3. listopadu, bude hotova koaliční smlouva.

ČTK

Přečíst článek

Umí anglicky?

A umí ti kandidáti na ministry dobře anglicky a jiné jazyky, aby mohli normálně fungovat v EU? Ministr by minimálně polovinu agendy (ale spíš víc) měl řešit v Evropě, s partnery, a bez jazyka je ztracen a prakticky k ničemu. To je úplný základ pro dnešní exekutivu.

Ministerstva si ty své ministry uhnětou

Každý „barák“ (ministerstvo) sežere ty ministry zaživa, pokud nejsou kvalitně připraveni. Obrazně řečeno, ministerstvo je takový velmi živý a žravý organismus. A nový ministr je jen jeho potrava. Zavalí ho (nebo ji) prací, schůzkami, štosy papírů a dokumentů, zbytečnou administrativou, to umí naprosto dokonale. Nezastaví se 18 hodin denně, a naprosto vyčerpaný ani nestačí natočit své video na instagram. Ale třeba po roce zjistí, že se nic nemění, že s ničím uvnitř reálně nepohnul, že to nemá ve svých rukou.

Všichni známe sira Humpreyho a jeho geniální vhledy do byrokracie. Řekl bych, že sir Humphrey se směje když vidí nové české ministry nastupovat. Dobře víme, že byrokracie má tendenci žít si vlastním životem. Uzavírá se do svého světa, hájí si ten „svůj barák“, jak se říká ministerstvům, pečlivě si střeží svá privilegia a dokáže donekonečna procesně komplikovat i ty nejjednodušší postupy. Používá svůj úřednický jazyk – jakési moderní ptydepe – plný zkratek a pojmů, kterým lidé zvenčí sotva rozumějí. Politikům, občanům i podnikatelům připadá, že je úřední aparát vnímá spíš jako nepříjemný hmyz, který jim kazí jejich dobrou práci. A je to tak.

Je úplně jasné, že potřebujeme hledat rozumnou rovnováhu mezi politickým vedením a její legitimitou danou volbami – a funkční a efektivní byrokracií, která politické priority realizuje. Ale to mohou dokázat jen velmi dobře připravení ministři. A ne amatéři, kteří tam přistáli úplnou náhodou.z

Další texty Davida Ondráčky

Volební diář Davida Ondráčky: Babišův koňský trh začíná

Názory

Prezident pověří vítěze voleb sestavením vlády a Babiš začne své kolo jednání s ostatními stranami, potřebuje dalších 20 kusů, aby mohl vládnout, sám nebo s někým. Bude to připomínat směs koňského trhu a symbolického líbání prstenu – ovšem z obou stran.

David Ondráčka

Přečíst článek

Volební diář Davida Ondráčky: Povolební praní špinavého prádla u méně úspěšných stran

Názory

Zatímco se bude řešit, kdo s kým složí vládu (a teď to vypadá, že silnou pozici budou mít Motoristé), uvnitř méně úspěšných stran se rozjede tradiční povolební očista. Začne se hledat, na koho hodit nedobrý výsledek. Přijdou vnitřní spory, mimořádné sněmy, rezignace i nože v zádech – politická reality show v přímém přenosu. Kdo tedy skončí?

David Ondráčka

Přečíst článek

Zlato poprvé v historii překonalo hranici 4000 dolarů za troyskou unci a roste nejrychleji od sedmdesátých let minulého století. Tehdy to bylo v reakci na ropnou krizi a skokovou inflaci. A ani tentokrát za růstem nejsou žádné pozitivní zprávy ani očekávání. A tak růst ceny zlata nejspíš můžeme číst jako odraz problému, do jakého se svět řítí.

Již více než 50 procent si letos připsala cena zlata. Investoři, kteří do tohoto bezpečného přístavu naskočili na počátku ledna, si tak mohou gratulovat, ti, kdo na zlato vsadili ještě dřív, mohou být doslova nadšení. Cena zlata totiž za posledních 24 měsíců poskočila o více než 100 procent (ze zhruba 1800 dolarů za unci na více než 4000 dolarů), což se u takto konzervativního aktiva takřka neděje.

A v tom je ohromné štěstí pro investory, ale také řada důležitých informací pro všechny ostatní. Takovýto růst ceny zlata je totiž ve skutečnosti problém. Ukazuje se, že se světem a ekonomickým fungováním není něco zásadního v pořádku. Proto investoři naveliko utíkají z klasických investic a přelívají ohromné prostředky do zlata.

Zlato přitom není vhodnou investicí v pravém slova smyslu a podle klasických pouček by v portfoliu nemělo hrát rostoucí roli, ale naopak stabilizační, proto by mělo představovat relativně malé procento portfolia. Už proto, že jeho cena se neřídí predikovatelným výkonem firmy nebo sektoru, a navíc nepřináší pravidelný výnos jako třeba dluhopisy.

Aktualizováno

Zlato pokořilo metu 4000 dolarů za unci

Money

Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Nejistota vládne světu

Úprk do zlata tak značí jediné – část investorů přestává věřit v bezpečnost těchto klasických investičních nástrojů, jako jsou akcie a dluhopisy. A jediným důvodem je enormní míra nejistoty.

Svět se zkrátka dostal do fáze, kterou investoři z dlouhodobého hlediska nedokážou číst a neumějí v ní nacházet střednědobé příležitosti. Do vývoje cen akcií se promítá řada geopolitických událostí zejména situace na Ukrajině a na Blízkém východě, nejistotu vzbuzuje chování americké vlády, v Evropě ji způsobuje aktuálně například nečitelný vývoj politické situace ve Francii a prozatím neakční Německo. K tomu se komplikují obchodní vztahy kvůli celní politice, která je výrazně vyšší než v posledních dekádách, navíc Donald Trump využívá cel jako výhružku v jednání o čemkoli s kýmkoli. A americký problém s rozpočtem také dvakrát nepřidává.

Americký vládní shutdown hýbe trhy. Zlato září jako nikdy

Trhy

Poprvé v historii překonala cena zlata hranici 4000 dolarů za unci. Investoři utíkají k bezpečným aktivům, zatímco Washington ochromuje politický chaos.

ČTK

Přečíst článek

Zlato vs. akcie

Agentura Bloomberg upozornila, že růst ceny zlata od začátku roku 2000 (tedy tohoto století) překonává i akciové indexy. Zatímco zlato od ledna 2000 po dnešek posílilo o 1335 procent, zatímco například index S&P 500 (včetně vyplacených dividend) nabídl výnos 740 procent, tedy o něco více než polovinu toho, co zlato.

Pro srovnání: největší rozdíl mezi výnosem zlata a akcií (stále počítáno od roku 2000) byl v roce 2011, kdy zlato nabízelo dlouhodobý výnos téměř šestinásobný proti akciím. Jenomže tehdy panoval na akciových trzích extrémní propad.

Karel Pučelík: Česko jde vstříc vládě bláznů. Bez plánu na záchranu

Názory

Vládní strany nás měsíce strašily, jaké horory nastanou po vítězství Andreje Babiše. Když k tomu skutečně došlo, poplácaly se po zádech a v klidu mizí ze scény. My, obyčejní lidé, tu ale musíme zůstat. Opuštění jako Jeníček a Mařenka v lese. Přitom teď nastal čas na hrdinství.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Jako v semdesátkách

Takový růst zlata, jakého jsme svědky v posledních dvou letech, svět zaznamenal naposledy v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy to byl důsledek několika šoků, zejména ropné krize, masivní inflace a konce zlatého standardu. V důsledku toho prezident Richard Nixon tlačil na americkou centrální banku, aby snížila sazby.

To je ostatně také snaha stávajícího prezidenta Donalda Trumpa. Jenomže je otázka, zda je na to vhodná doba, když inflace v USA ještě není plně pod kontrolou, navíc se na ní mohou růstově podepsat také dovozní cla.

Navíc nezvládnutá inflace by ještě více podpořila nedůvěru investorů i běžných lidí ve schopnost institucí řešit podobné problémy. A cenu zlata by to nejspíš ještě podpořilo. Ostatně řada odborníků nadále zvyšuje svá očekávání ohledně růstu zlata a v příštím roce by cenný kov podle nich mohl pokořit další psychologickou hranici 4500 dolarů za troyskou unci. I to ale bude znamenat jediné – bude to dobrá zpráva pro investory do zlata, ale pro ostatní zase tak skvělá ne.

Eva Prokešová: Jsme konference pro ty, kteří chtějí investovat do společnosti

Leaders

Konference Good Company Circle již potřetí přivítá stovky účastníků a nabídne pohled na dění v byznysu, neziskovém sektoru a společensky odpovědném přístupu k podnikání. Letos poprvé bude v novém formátu v prostoru Nová Spirála na pražském Výstavišti. „Rozhodli jsme se doslova zbořit stereotypy klasických konferencí na kobercích a propojit je se skutečným zážitkem,“ říká zakladatelka konference Good Company Circle, manažerka JT International Eva Prokešová.

Katarína Krajčovičová

Přečíst článek

Cristiano Ronaldo vstoupil do klubu dolarových miliardářů. Za den vydělá víc, než Pastrňák za dva měsíce

Názory

Cristiano Ronaldo se stává historicky prvním dolarovým miliardářem mezi fotbalisty. V čistém bere 60krát více než nejlépe placený český sportovec David Pastrňák.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek