Po kolapsu aplikace eDoklady během sněmovních voleb končí její šéf Martin Mesršmíd. Vicepremiér Marian Jurečka mu dal dva týdny na to, aby vysvětlil, proč systém nezvládl nápor milionů uživatelů.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) přijal rezignaci šéfa Digitální a informační agentury (DIA) Martina Mesršmída k 23. říjnu. Ten má nyní dva týdny na hlubší analýzu problémů s aplikací eDoklady během víkendových sněmovních voleb. Novinářům to řekl Jurečka po středečním jednání vlády, na kterém informoval o dalším postupu s ministry. DIA zdůvodnila výpadky systému podceněním jeho kapacity. Příčinou byl podle ní nesprávný odhad zájmu a nedostatečné testování zátěže, uvedla v úterý.

„Dokument bude zahrnovat, kde konkrétně vznikly chyby a kde došlo k podcenění systému. Byli jsme opakovaně ujišťováni, že se to zvládne. Potřebujeme komplexní materiál, aby se nic takového neopakovalo. Čas dvou týdnů dává logiku,“ uvedl Jurečka.

Aktualizováno

Mesršmíd nabídl rezignaci po komplikacích s eDoklady

Leaders

Ředitel Digitální informační agentury (DIA) Martin Mesršmíd se rozhodl kvůli potížím s eDoklady při pátečních a dnešních sněmovních volbách nabídnout rezignaci, uvedl to ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu. Mesršmídův záměr poté potvrdil mluvčí agentury Jakub Palata. Bude na ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), jestli rezignaci přijme. Ten v reakci uvedl, že se se současným šéfem DIA sejde v příštím týdnu. Podle Mesršmída je příčinou chyb to, že agentura podcenila možný zájem o používání aplikace.

ČTK

Přečíst článek

Podle mluvčího agentury Jakuba Palaty není oznámení jména nového ředitele DIA na pořadu dne. „Předává se agenda, řeší nastalá situace, připravuje se report pro vládu,“ řekl.

Mesršmíd v dnešní tiskové zprávě označil vznik Digitální a informační agentury za jeden z nejvýznamnějších kroků k digitalizaci státní správy v posledních letech. Mesršmíd stál v čele agentury od jejího vzniku na začátku roku 2023.

Aplikace eDoklady umožňuje mít osobní doklad totožnosti v mobilním telefonu namísto klasického plastového občanského průkazu. Funguje od začátku loňského roku a od té doby si ji stáhlo přes 800 000 uživatelů. Již při spuštění měla kvůli velkému zájmu problémy s přihlašováním přes systém NIA. Národní identifikační autorita je státní instituce, která zajišťuje elektronickou identifikaci uživatelů pro on-line služby, zejména veřejné správy.

První možnost využít eDoklady při volbách do Poslanecké sněmovny přinesla rekordní zájem veřejnosti. Během prvních čtyř hodin voleb byl zaznamenán rekordní počet 1,5 milionu přihlášení do eDokladů přes identifikační autoritu NIA. Problémy se objevily primárně v části aplikace, která zajišťuje aktualizaci samotných digitálních dokladů. Nastalo přetížení, jež ovlivnilo dostupnost služby pro uživatele, kteří neměli aktualizovaný doklad.

Aplikace eDoklady prošla před volbami testováním, skutečný provoz ale podle zástupců DIA přinesl specifickou situaci, kterou byl mimořádně koncentrovaný nápor aktualizačních požadavků v krátkém časovém okně, který nebylo možné v současných testovacích podmínkách plně nasimulovat. Systém po posílení fungoval bez problémů až druhý den voleb.

Výpadek aplikace eDoklady zrovna v den voleb působí podle IT experta ze společnosti Creative Dock Adama Hanky skoro jako připomínka shůry toho, že digitalizace se v Česku nedaří takovým tempem a takovou kvalitou, jakou by měla. „Zřízení digitální a informační agentury byl obecně krok správným směrem, ale ukazuje se, že dosluhující vláda rozhodně nedala digitalizaci dostatečnou prioritu, a to jak v oblasti pozornosti členů vlády, tak v oblasti rozpočtové. Problém je hlavně provozního charakteru - nedostatek investic, nedostatek financí. Částečně se do této problematiky propisuje i nezkušenost zaměstnanců, neboť státní sektor stále nedokáže lákat IT odborníky za konkurenceschopné platy,“ řekl.

Flotila pro Gazu byla spíše mediálním divadlem, vezla jen symbolické množství humanitární pomoci. Řekl to v krátkém rozhovoru pro ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu). Ve středu se do Prahy vrátila česká aktivistka Šárka Přikrylová, která byla součástí flotily.

Cílem aktivistů z projektu Global Sumud Flotilla bylo porušit izraelské námořní embargo uvalené na Pásmo Gazy a dovézt pomoc tamním obyvatelům. Izraelská armáda však minulý týden flotile v doplutí do Pásma Gazy zabránila – více než 40 lodí zastavila a zadržela přes 400 aktivistů.

„Celé to bylo mediální divadlo. Myslím si, že by nemělo uniknout pozornosti, že to bylo koncipováno i k (židovskému) svátku Jom Kipur a k 7. říjnu, to určitě nebyla náhoda,“ podotkl Lipavský. Před dvěma lety 7. října teroristické hnutí Hamás v Izraeli zabilo asi 1200 lidí a dalších 251 uneslo. Útok vyvolal rozsáhlou izraelskou vojenskou odvetu v Pásmu Gazy, při které zemřelo podle místních úřadů víc než 67 000 Palestinců.

Greta Thunbergová obvinila Izrael z mučení

Leaders

Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvrdí, že byla v izraelské věznici spolu s dalšími členy propalestinské flotily Global Sumud mučena. Prohlásila to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci ve Stockholmu. Podrobnosti nesdělila, uvedla ale, že nedostala čistou vodu a že další zadržovaní neměli přístup k důležitým lékům. Izraelské ministerstvo zahraničí už dříve opakovaně popřelo, že by Izrael se zadrženými špatně zacházel.

ČTK

Přečíst článek

Flotila podle ministra vezla spíše symbolické množství humanitární pomoci. „Sami deklarovali, že se chtějí nějakým způsobem do Gazy hlavně dostat. Nabídky, aby humanitární pomoc předali skrze různé renomované organizace, které mají přístup do Gazy, to všechno odmítli,“ poznamenal.

O tom, že mezi zadrženými je i česká občanka, ministerstvo vědělo, protože svoji účast na flotile předem prezentovala. „Postupovali jsme jako v každém jiném konzulárním případě zadrženého Čecha, který má problém v zahraničí,“ řekl Lipavský.

Postup byl takový, že česká diplomacie upozornila izraelskou stranu, že chce poskytnout konzulární pomoc. Minulý pátek Přikrylovou navštívil v detenčním zařízení diplomat a mimo jiné ověřil její zdravotní stav. Zároveň se řešilo, zda bude aktivistka souhlasit s deportací, což by znamenalo možnost téměř okamžitě opustit detenční zařízení.

Aktualizováno

Z Gazy a okolí už uprchlo čtvrt milionu lidí

Politika

Z města Gazy a jeho okolí podle izraelské armády odešlo na 250 tisíc lidí, což je zhruba čtvrtina osob, které se v oblasti nacházely. Armáda vyzývá lidi v Gaze k evakuaci před rozsáhlou ofenzivou proti teroristickému hnutí Hamás. Podle agentury AP, která se odvolává na nemocnice v oblasti, izraelské údery v oblasti zabily v noci a dnes ráno 32 lidí.

ČTK

Přečíst článek

Přikrylová tak neučinila, čekala proto několik dní na rozhodnutí soudu, po kterém byla vyhoštěna do Jordánska. Tam si ji také převzali čeští diplomaté. „Zajistili jsme jí například možnost kontaktu s rodinou a dalšími lidmi, se kterými potřebovala,“ dodal ministr.

Ministerstvo zahraničí v tiskové zprávě zdůraznilo, že je nezbytné respektovat vydaná doporučení před cestami do Pásma Gazy. Cestující, kteří je vědomě porušují, musí podle resortu počítat s tím, že konzulární pomoc bude omezená, ne-li nemožná. „Humanitární pomoc má být poskytována bezpečně, koordinovaně a prostřednictvím dohodnutých humanitárních kanálů,“ uvedl odbor komunikace ministerstva.

Přikrylovou dnes (ve středu) na letišti v Praze přivítala desítka lidí s palestinskými vlajkami a transparenty. Ptali se jí mimo jiné na pobyt v izraelském detenčním zařízení. Uvedla, že na každé lodi byla humanitární pomoc, v jakém objemu však nevěděla. Cílem flotily podle ní bylo také upoutat pozornost lidí a médií na prohlubující se humanitární krizi v Gaze.

„Celé je to palestinská propaganda. I tato aktivita, i to, že visí palestinské vlajky 7. října na různých českých školách, to je podle mě jen známka naprosté neúcty k tomu, co se tam odehrálo,“ míní ministr. Česká diplomacie dlouhodobě důrazně nedoporučuje občanům cestovat do Pásma Gazy, kde je bezpečnostní situace velmi riziková.

Lipavský takovou záměrnou cestu považuje za akt sobectví. Českým diplomatům podle něj podobné případy berou čas, který by jinak mohli věnovat lidem, kteří se v zahraničí dostali do problémů nikoli vlastním zaviněním.

Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé

Leaders

V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

ČTK

Přečíst článek