Hlasování o nejlepší zákon pro byznys právě začalo. O titul soupeří šest předpisů. Některé zjednodušují daně, jiné pracovní vztahy. Výsledky budou oznámeny na konci dubna.
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT) na svých internetových stránkách. Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Zázračný ekonomický růst a blahobyt, které slibovali zastánci brexitu, se zatím nekonají. Naopak. Naříkají především britští exportéři, že je odchod z Evropské unie připravil o byznys.
Maďarský parlament přijal první z balíku protikorupčních zákonů. Vláda premiéra Viktora Orbána se krokem pokouší zabránit ztrátě peněz z fondů Evropské unie, připomněla agentura Reuters. Orbán přitom mezi spolustraníky prohlásil, že „země možná opustí EU okolo roku 2030, pokud se blok dřív nerozpadne“.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Tentokrát osobní komentář. Netýká se velkých věcí, které se kolem nás dějí. Nechám stranou velkolepé gesto premiéra Petra Fialy, které oceňujeme my všichni, a také celý svět. Tady jsou, pane premiére, všechny palce nahoru. Jsem na vás hrdý, dobrá práce.
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy 🛢 Rosněfť loni klesl o 73 procent na 293 miliard rublů (76 miliard korun). Na vině byly vysoké úroky a daně ze zisku i jednorázové faktory. Firma to uvedla v úterý na svém webu. Zisky z aktuálních vysokých cen ropy omezí vyšší náklady, dodala.
