V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Prezident Trump mluvil o přátelských vztazích s čínským prezidentem, ale zdůraznil, že případná dohoda musí být „férová“ pro USA. Pokračovalo zveřejňování hospodářských výsledků, svá čísla odhalil např. Netflix. Index S&P 500 se vrátil nad hladinu 6700 bodů.
Jednání mezi USA a Čínou tento týden opět dominovala mezinárodnímu dění. Americký ministr financí Scott Bessent se připravil na osobní schůzku s čínským vicepremiérem He Lifengem v Malajsii, která má navázat na nedávné „upřímné“ a technicky detailní video rozhovory. Hlavními spornými body zůstávají čínská omezení vývozu vzácných zemních prvků a americké hrozby vysokých cel, přičemž Washington signalizuje ochotu k dohodě, ale zároveň varuje, že současný stav je neudržitelný.
Čína naopak opakuje, že jakýkoli pokrok je možný pouze při „rovném a vzájemně respektujícím“ přístupu. Probíhající jednání mají zároveň připravit půdu pro potenciální setkání Donalda Trumpa se Si Ťin-pchingem, od něhož americká strana očekává možnost „férové obchodní dohody“, byť žádný průlom zatím nenastal. Celá situace tak nadále odráží napjaté a zásadní soupeření dvou největších světových ekonomik, v němž hrají roli nejen cla, ale i strategické suroviny a geopolitický vliv.
Prudký obrat
Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat. Cena zlata klesla až o 6,3 procenta, nejvíce od roku 2012, zatímco stříbro se propadlo o 8,7 procenta. Akcie těžařských společností jako Barrick Gold, Newmont či Agnico Eagle Mines následovaly s pádem přes 8 procent. Náhlý výprodej přerušil dlouhotrvající růst, který byl tažen sázkami na brzké snížení sazeb Fedu a obavami ze „znehodnocování“ amerického dolaru v důsledku rozpočtového chaosu ve Washingtonu. Tady připomeňme, že současný vládní shutdown v USA trvá už více než tři týdny, což z něj činí druhý nejdelší v historii Spojených států.
Svoje hospodářské výsledky v týdnu zveřejnil americký video producent Netflix a jeho čísla zklamala investory, což vedlo k propadu akcií o více než 10 procent. Tržby dosáhly 11,51 miliardy dolarů, tedy těsně pod očekávání trhu i vlastního výhledu společnosti, a zisk na akcii činil 5,87 dolaru, výrazně pod odhady 6,94 dolaru. Provozní marže dosáhla 28 procent a zaostala za plánem (30–35 procent) kvůli neočekávanému nákladu spojenému se sporem s brazilskými daňovými úřady.
Navzdory slabším výsledkům ve třetím kvartálu Netflix očekává v závěru roku silnější výkon. Na čtvrté čtvrtletí firma předpovídá tržby 11,96 miliardy dolarů a vyšší než očekávaný zisk a celoroční výhled tržeb pro rok 2025 potvrdila na horní hranici dříve uvedeného rozpětí. Provozní marži pro rok 2025 však mírně snížila z 30 procent na 29 procent. Z mého pohledu je současný pokles na akciích spíše příležitostí, dlouhodobě jsme na titul pozitivní, volný cash flow dopadl velmi dobře a firma zažila nejlepší kvartál z pohledu reklamy.
Umělá inteligence ve službách hackerů. Tisíce lidí naletěly falešným bankéřům
Nad aktuálními daty o počtu kybernetických útoků, ale také nad nejnovějšími praktikami podvodníků a možnostmi, jak se co nejúčinněji bránit, diskutovali odborníci z finančního sektoru v debatě ČTK Connect. Záznam je k dispozici na YouTube a webu ceskenoviny.cz.
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.
Trumpovy sankce však nepředstavují problém jen pro zmíněné dva ruské podniky, jež se dohromady podílejí ze zhruba dvou třetin na celkovém ruském ropném vývozu, čítajícím v průměru 4,4 milionu barelů denně.
V rámci EU jsou potenciálně zvláště tíživým problémem pro Maďarsko a Slovensko, s možným dopadem na Česko. Maďarsko a Slovensko jsou totiž dvě zbývající země EU, které zůstávají vysoce závislé na potrubních dodávkách ruské ropy. Ta podle Politica představuje 86 až 100 procent jejich celkového ropného dovozu.
Tajemný sponzor. Pentagon přijal obří anonymní dar na výplaty vojáků
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Trumpovy zmíněné sankce ovšem znamenají, že Budapešť ani Bratislava nemusí být schopny ruské straně za ropu zaplatit. Po letošním 21. listopadu, kdy sankce natvrdo vstupují v platnost, totiž ty banky a další finanční společnosti, které se budou účastnit transakcí s oběma zmíněnými ruskými podniky, ale i jejich dceřinými společnostmi, v nichž mají Rosněfť a Lukoil nadpoloviční podíl, riskují odstřižení od dolarového platebního systému. Takové odstřižení, které má v gesci ministerstvo financí USA, může být pro banky likvidační.
V praxi to vše znamená, že maďarský petrochemický podnik MOL, který zajišťuje dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko, své tamní dceři Slovnaftu, nebude moci ruské straně zaplatit. To by vedlo k ukončení dodávek, takže by se obě země musely obrátit na alternativní dodavatele. To mohou být stále i ruské podniky, protože například na Tatněfť se Trumpovy zmíněné sankce nevztahují.
Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“
Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.
Další možností je navýšení dovozu prostřednictvím jadranského ropovodu Adria, který by Maďarsku a Slovensku mohl zajistit dodávky ropy, která předtím do Chorvatska doputuje námořní cestou. Maďarsko a Slovensko ale již delší dobu poukazují na to, že poplatky za využívání Adrie jsou vysoké a že ropovod hlavně ani nemá dostatečnou kapacitu.
Pokud Trumpovy sankce skutečně natvrdo vstoupí v platnost, dovoz ruské ropy na Slovensko by se zastavil, připouští podle webu Politico nejmenovaný představitel slovenské vlády. Bratislava se ale prý bude snažit zajistit si udělení výjimky od Trumpovy administrativy. Podobně bude postupovat Maďarsko, jak již naznačil jeho premiér Viktor Orbán. Ten má s Trumpem nadstandardní vztahy, které za stávající situace mohou být tím jediným a posledním, co ještě ruskou ropu pro Maďarsko a Slovensko „zachrání“.
Lukoil by se v důsledku Trumpových sankcí, vystoupí-li v platnost, musel také vzdát vlastnických či spoluvlastnických podílů v rafinériích v Nizozemsku, Rumunsku či Bulharsku. A také stovek čerpacích stanic, které po Evropě provozuje – například jen v Belgii jich má zhruba 200.
Cena bitcoinu ještě letos překoná svůj dosavadní rekord, věří analytici
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 120 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.
Nejasný je také osud společnosti Rosneft Deutschland. Dceru Rosněfti, která vlastní rafinérie ve východní části Německa, má od roku 2022 ve správě německá vláda, avšak dosud nepřikročila k jejímu plnému znárodnění.
Případné zastavení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko by vytvořilo silný tlak na růst cen pohonných hmot v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku, jehož zejména východní část zásobuje pohonnými hmotami zmíněný Slovnaft. Od letošního června Slovnaft musí Česku dodávat výhradně paliva vyrobená z neruské ropy, avšak zastavení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně tlačilo na růst cen pohonných hmot obecně, neboť Slovnaft by například mohl být nucen slovenskou vládou k omezení exportu a upřednostnění dodávek pro domácí, slovenský trh.
Česko letos od ledna do srpna dovezlo ze Slovenska ropné produkty typu motorové nafty v hodnotě 8,6 miliardy korun. Jednalo se o zhruba 511,5 tisíce tun ropných produktů, meziročně o 18,2 procenta více, vyplývá z dat ČSÚ. Slovensko se tedy letos podílí ze sedmnácti procent na celkovém dovozu rafinovaných ropných produktů do Česka. Je druhým největším dovozcem po Německu. Ovšem i německý dovoz do ČR může být alespoň přechodně ochromený, pokud by Trumpovy sankce vedly k výpadku výroby ve zmíněných rafinériích podniku Rosneft Deutschland.
Výzkumné projekty, které by měl uskutečnit český astronaut Aleš Svoboda na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), byly tento týden představeny v rámci tuzemského festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Je to inspirativní ukázka možností české vědy i technologických firem. A to i když připustíme, že se mise třeba nakonec neuskuteční.
Koncem roku 2022 byl major Aleš Svoboda, vojenský pilot, který létá na bojových letounech Gripen a má i doktorát z letecké a raketové techniky z brněnské Univerzity obrany, zařazen do záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. (Čistě pro pořádek: Evropská kosmická agentura, se zkratkou ESA, není součástí Evropské unie. Má 23 členských zemí, Česko se stalo plnoprávným členem v roce 2008.)
Do čtvrtého a zatím posledního výběrového řízení na astronauty, uzavřeného před třemi lety, se přihlásilo 22 500 zájemců, z toho dvě stovky Čechů. Pět z celkových přihlášených bylo nakonec vybráno do základního týmu evropských astronautů a dvanáct do (nově vytvořeného) týmu záložního.
Výběr Aleše Svobody mezi „záložníky“ je jeho úžasným úspěchem – zvláště když přihlédneme k faktu, že Česko není kosmická mocnost, která by už jen svou autoritou mohla kandidaturu svého občana podpořit.
Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače
Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.
Česká cesta k nebesům celkem za dvě miliardy korun
Na triumf majora Svobody brzy poté navázal nově vytvořený projekt Česká cesta do vesmíru, který si klade za cíl dostat českého astronauta skutečně do kosmu, konkrétně na Mezinárodní vesmírnou stanici. Projekt zastřešuje Ministerstvo dopravy ČR a získal podporu vlády Petra Fialy. Premiér se ostatně přímo účastnil jeho důležitých akcí. Vzdělávací část projektu je určená studentům (i jako podpora studia technických oborů) i veřejnosti. Důležité však je, že záměr vtahuje do svých aktivit také výzkumné instituce a technologické firmy.
Tento týden se veřejnost na festivalu komických aktivit Czech Space Week dozvěděla, kterých třináct vědeckých a technologických experimentů z původních sedmdesáti návrhů se podařilo prosadit v jednáních s Evropskou kosmickou agenturou. „Získat kontrakt ESA není otázkou jednoho posouzení, ale procesu, který zahrnuje několik kol odborného hodnocení,“ popisuje manažer programu Ondřej Rohlík.
Představa je taková, že i díky dobře připraveným odborným experimentům dostane Aleš Svoboda šanci letět na Mezinárodní vesmírnou stanici a tam je uskutečnit.
Podle údajů ministerstva dopravy mají náklady na všechny experimenty dosáhnout výše deseti milionů eur (240 milionů korun). Platit je bude Evropská kosmická agentura, ovšem z prostředků, které poskytne Česká republika. Čili: zaplatí je Česko, ale především z peněz, které by stejně agentuře muselo zaplatit jako členský příspěvek.
To jsou ovšem jenom prostředky na experimenty. Celkové náklady na českou kosmickou misi by měly vyjít na dvě miliardy korun. Podle usnesení vlády budou rozložené do let 2025–2027 a hrazené prostřednictvím navýšeného příspěvku ČR do ESA.
Navrhněte kola pro Měsíc, vyzývá NASA. Nenápadný půvab: vítěz utratí víc, než může získat
Americká vesmírná agentura NASA vyhlásila soutěž pro konstruktéry, kteří navrhnou kola pro budoucí měsíční vozidlo. Může na tom vydělat NASA i světový technický pokrok. Jen účastníci soutěže na tom prodělají. Ale asi jim to nebude vadit.
Mise by se měla uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028. Důležitá otázka samozřejmě zní, jestli se to dá stihnout. Major Svoboda se ovládání experimentů do té doby určitě naučí. Jenže Mezinárodní kosmická stanice by měla být koncem roku 2030 stažena na Zemi. Co se do té doby nezvládne udělat, už nebude.
ESA sice vyvinula automatické kosmické nákladní lodě, ale nemá vesmírné plavidlo schopné přepravovat člověka. Její astronauti létali pouze jako členové posádek amerických a ruských a nyní jenom amerických misí. Výprava Evropana do vesmíru tedy nezáleží čistě na Evropské kosmické agentuře. A kosmické lety jsou notoricky známé svými zpožděními.
Takže plánovaný let navzdory všemu úsilí by nakonec ani nemusel vyjít...
Mimozemšťané? Ne, to jsou záblesky družicové války mezi Muskem a zbytkem světa
Podivné létající předměty na noční obloze nejsou lodě mimozemšťanů, ale družice telekomunikačního systému Starlink Elona Muska, jemuž teď chce konkurovat Evropská unie, Čína a další aktéři. Mají ještě šanci?
Jaké české experimenty byly pro vesmírnou stanici vybrány a Evropskou kosmickou agenturou schváleny?
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze připravila výzkum vesmírného pěstování dvou unikátních kmenů mikrořas z extrémního prostředí – jeden ze sněhu ve Vysokých Tatrách a druhý ze zamrzlého jezera Naděje poblíž české antarktické stanice v Antarktidě. Řasy by jednou mohly zajišťovat kyslík a potraviny pro vesmírné mise, ale také být užitečné pro pozemské biotechnologie a zemědělství.
Kosmický skleník obsahující jiné řasy schopné vyrábět kyslík, jídlo a čistit vzduch pro astronauty připravily pro let také ČVUT, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR a soukromé firmy esc Aerospace a Serenity Valley Technologies.
A do třetice mikrořasy, tentokrát pro odstraňování těžkých kovů a jiných toxických látek z prostředí. Dodají je Mendelova univerzita v Brně a firmy Extremo Technologies a ICE Cubes Services.
Vývoj slepičích vajec v podmínkách mikrogravitace a kosmického záření má prozkoumat vliv kosmických podmínek na rozvoj pohlavních buněk. Experiment připravil Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR se soukromými společnostmi GODS a Universal Scientific Technologies.
Schopnost ječmene růst ve vesmíru a s tím spojený vliv tamních podmínek na tuto plodinu posoudí experiment připravený brněnskou společností pro kosmické technologie S.A.B. Aerospace a Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci.
Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR připravil experiment prověřující mezistupně mezi živou a neživou hmotou, a tedy možnosti vzniku života v kosmickém prostředí.
Chytré tričko k monitorování stresu astronauta nebo sportovce či nemocného člověka na Zemi dodají Masarykova univerzita, VŠB – Technická univerzita Ostrava, a firmy EGMedical, a G. L. Electronic.
Data o intelektuálním nasazení astronauta při letu budou sbírat přístroje společnosti UptimAI. Díky tomu pak má ve spolupráci s dalšími šesti institucemi vzniknout digitální dvojče čili počítačová kopie člověka schopná předpovídat jeho kognitivní výkon na základě průběžného záznamu dosud prožitých stresových událostí.
Astronautův osobní videodeník zachycující život i experimenty na kosmické stanici, který má mezi mladými lidmi popularizovat vzdělání, bude využívat Planetum, tedy instituce sdružující tři pražské hvězdárny.
Osobní dozimetr umožní za reálných podmínek při nasazení ve vesmíru měřit přesné dávky záření, jimž bude astronaut vystaven. Dodají jej Ústav jaderné fyziky Akademie věd a společnost Universal Scientific Technologies.
Vůbec první testování nanorobotů ve vesmíru pro posouzení jejich využití v čištění systémů pro průmysl i pro medicínu připraví VŠB – Technická univerzita Ostrava a česká inženýrská firma TRL Space.
Propojení kosmické medicíny a molekulární onkologie má nabídnout projekt zjišťující, jak lidské tělo reaguje na mikrogravitaci, radiační prostředí a fyzickou a psychickou zátěž a zda to může mít dopad na potenciální vznik nádorů. Připravil jej Masarykův onkologický ústav v Brně.
Chytrou nositelnou elektroniku k monitorování pohybu a svalové aktivity astronautů dodá k experimentům ČVUT v Praze, Západočeská univerzita v Plzni, elektrotechnická firma G. L. Electronic a firma pro vývoj speciálních textilií VÚB.
Tak snad se těmto nápadům podaří proniknout do vesmíru a přinést odtud poznatky využitelné i v pozemské praxi.
Jídelníček z Marsu. Pěstování plodin na rudé planetě má pomoci i pustinám na Zemi
Vizionářský miliardář a fantasta Elon Musk čeká, že za třicet let bude na Marsu žít milion lidí. Vědci jeho prognózu neberou vážně, ale stejně zkoumají, jak by si tam lidé mohli vypěstovat jídlo, aby nebyli závislí na dodávkách ze Země.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
České přístroje mohou ve vesmíru zkoumat jeho nerostné bohatství
