Česko čeká velká proměna práce. Do roku 2030 si bude muset zhruba milion lidí doplnit nebo změnit dovednosti, zatímco firmy už dnes narážejí na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Rozhodovat tak nebude jen diplom, ale schopnost učit se nové věci.

Podle odhadů bude muset do roku 2030 zhruba milion lidí v České republice výrazně rozšířit nebo změnit své dovednosti. Stále větší význam tak bude mít další vzdělávání a osvojování nových dovedností.

Pracovní pozice projdou v Česku proměnou

Důvod je jednoduchý. Česká republika patří mezi země s nejvyšším podílem pracovních míst ohrožených automatizací a technologickou proměnou. Přibližně 35 procent současných pracovních pozic projde v příštích letech významnou změnou náplně práce a požadovaných kompetencí. Nejde přitom pouze o výrobní profese. Umělá inteligence, digitalizace a automatizace postupně mění požadavky napříč celou ekonomikou.

Podle nové analýzy OECD dva z pěti dospělých Čechů dnes pracují mimo obor, který původně vystudovali. Tradiční představa, že člověk vystuduje jeden obor a ten jej bude živit po celý pracovní život, tak stále méně odpovídá realitě. Mnoho lidí během kariéry mění profesní zaměření a potřeba průběžně doplňovat znalosti se stává běžnou součástí pracovního života.

V tomto kontextu vzbudily pozornost právě mikrocertifikáty. Jejich hlavní výhodou není nahrazovat vysoké školy ani tradiční kvalifikace, ale umožnit lidem rychle reagovat na nové požadavky trhu práce. Jejich význam spočívá v tom, že zkracují dobu mezi vznikem nové poptávky po určité dovednosti a okamžikem, kdy si ji lidé skutečně osvojí.

Nejde přitom o problém vzdálené budoucnosti. Podle letošního průzkumu ManpowerGroup má 61 procent českých zaměstnavatelů potíže najít pracovníky s potřebnými dovednostmi. Problém tak stále méně spočívá v nedostatku pracovních míst a stále více v nedostatku odpovídajících dovedností.

Lukáš Kovanda: Koruna brzdí vládu v rozhazování. Euro by jí sundalo nohu z plynu

Názory

Koruna není podle ekonoma Lukáše Kovandy sentimentální přežitek, ale pojistka proti vládnímu rozhazování. Euro by dnes znamenalo nižší sazby, pohodlí pro dlužníky a větší riziko, že úspory sežere inflace.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nízký zájem o další certifikáty

Paradoxní přitom je, že zájem o další vzdělávání zůstává v České republice poměrně nízký. Podle šetření EU Adult Education Survey z roku 2022 se sice do vzdělávání nebo odborné přípravy zapojilo 46 procent dospělých ve věku 25 až 64 let, tedy téměř stejně jako v průměru Evropské unie, mnohem zajímavější je však jiný údaj. Více než polovina dospělých Čechů uvedla, že se žádného vzdělávání neúčastní a ani o něj nemá zájem. Mezi těmi, kteří se v předchozím období nevzdělávali, dokonce 94 procent uvedlo, že se vzdělávat ani nechce. Právě v zemi, která patří mezi státy nejvíce ohrožené automatizací pracovních míst, tak značná část lidí nepociťuje potřebu své dovednosti dále rozvíjet.

Právě zde se nachází největší výzva pro českou ekonomiku. Debata o budoucnosti práce se často vede v rovině toho, kterých profesí bude nedostatek a které naopak zaniknou. Stále důležitější však bude jiná otázka. Jak rychle se budou lidé schopni přizpůsobovat změnám. Budoucí konkurenční výhodou nemusí být konkrétní diplom ani jednou získaná kvalifikace, ale schopnost průběžně si osvojovat nové znalosti a reagovat na měnící se požadavky trhu práce.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Ukrajinské drony podle ruských úřadů zaútočily na rafinerii v Ťumeni, více než 2000 kilometrů od ukrajinských hranic. Pokud se útok potvrdí, půjde o další důkaz, že Kyjev dokáže zasáhnout i hluboko v ruském týlu a ohrozit klíčovou energetickou infrastrukturu.

Ukrajinské drony zaútočily na rafinerii ve městě Ťumeň na západní Sibiři, oznámil gubernátor tohoto ruského regionu Alexandr Moor. Ťumeň leží asi 2000 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Kvůli nebezpečí náletu dronů byl přerušen provoz nejen na místním letišti Roščino, ale i v sousedních regionech: Kurganské, Čeljabinské a Sverdlovské oblasti, napsala agentura Interfax.

„Byl odražen útok bezpilotních letounů na Ťumeňský petrochemický závod. Na místě dopadů trosek zasahují specialisté. Podle předběžných informací závod nebyl poškozen, jeho pracovníci byli evakuováni. Osobně dohlížím na situaci,“ napsal gubernátor na sociální síti Telegram.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Místní obyvatelé hlásí nejméně dva výbuchy,“ uvedl poradce ukrajinského ministra obrany Serhij Sterněnko, který také zveřejnil záběry ukazující kouř stoupající ze závodu. Dodal, že podnik je s to zpracovat až devět milionů tun ropy ročně.

Jeden z nejdůležitějších podniků

Místní rafinerie je podle časopisu Forbes největší nezávislý podnik svého druhu v Rusku a jediná průmyslová rafinerie v Uralském federálním okruhu, který zahrnuje západní část asijského a východní část evropského Ruska. V rafinerii 6. června hořelo, požár zachvátil plochu 100 metrů čtverečních. Úřady odmítaly, že by požár způsobil útok dronů, připomněl list Kommersant.

Сили оборони атакували Тюмєнський НПЗ, розташований за 2000 км від України.

Місцеві мешканці повідомляють про щонайменше два вибухи. Перед цим у місті було оголошено дронову безпеку, а сам завод екстрено скидав тиск в системі.

Проєктна потужність переробки підприємства… pic.twitter.com/WEy0jO9Puq

— Serhii Sternenko (@sternenko) June 20, 2026

Není to poprvé, co ukrajinské drony na vzdálenou rafinerii zaútočily. Úřady Ťumeňské oblasti na západě Sibiře loni v říjnu, kdy Ukrajina podnikla jeden z největších náletů svých dronů na Rusko, uvedly, že tři drony byly detekovány a zneškodněny v areálu firmy. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova tvrdil, že drony v Ťumeni zasáhly rafinerii. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily.

České letouny jako lovci dronů. Babiš chce pro Ukrajinu Skyfoxy

Zprávy z firem

Ukrajina by mohla získat české letouny L-39NG Skyfox pro výcvik pilotů i boj s ruskými drony. Podle portálu Defense Express chce premiér Andrej Babiš navrhnout, aby nákup zaplatily evropské země, které Kyjevu dodaly stíhačky F-16.

nst

Přečíst článek

Ťumeň leží v asijské části Ruska, více než 2000 kilometrů od fronty. Pokud by se potvrdilo, že stroje byly vypuštěny z Ukrajiny, bylo by to poprvé, co ukrajinské dalekonosné drony přeletěly Ural, poznamenala tehdy agentura DPA.

Už loni v létě Ukrajina s pomocí dronů zaútočila na strategické bombardéry ve východosibiřském Irkutsku. Tyto drony ale byly do oblasti propašovány na nákladních vozech a vypuštěny byly až v blízkosti vojenských letišť.