Terminátor po ukrajinsku. Kyjev nasazuje pozemní roboty proti ruské převaze
Ukrajina posílá na frontu stále víc pozemních bojových robotů. Stroje s kulomety, minami nebo plamenomety mají šetřit životy vojáků, pomáhat s logistikou i útočit na ruské pozice v zónách, kde je pohyb lidí kvůli dronům mimořádně nebezpečný. Podle agentury Bloomberg chce Kyjev letos vyrobit nejméně 50 tisíc bezosádkových pozemních vozidel a udělat z robotiky jednu ze svých klíčových výhod proti početně silnějšímu Rusku.
Ukrajinská armáda stále častěji nasazuje na frontě bezosádková pozemní vozidla. Podle agentury Bloomberg jde o rychle rostoucí součást ukrajinské válečné strategie, která má šetřit životy vojáků a pomoci vyrovnat početní převahu Ruska.
Na úseku fronty ve východním Doněcku například ruské útočníky překvapil bojový robot s plamenometem. Když se ruští vojáci rozmístili u pásu stromů, stroj zapálil suchou trávu v jejich okolí. Přeživší útočníky pak podle ukrajinské 93. samostatné mechanizované brigády dorazila kulometná jednotka.
Desítky tisíc robotů
Ukrajina chce letos vyrobit nejméně 50 tisíc pozemních robotů. Prezident Volodymyr Zelenskyj už v dubnu uvedl, že obranu si dnes nelze představit bez dronů a totéž podle něj začíná platit i pro pozemní roboty. Ty se používají v logistice, při evakuaci raněných i při bojových misích.
Ukrajina chce na podzim spustit novou Karpatskou iniciativu, do níž by se mělo zapojit osm zemí včetně Česka a Slovenska. Prezident Volodymyr Zelenskyj ji popisuje jako platformu pro státy, které Ukrajině nemusejí pomáhat zbraněmi, ale chtějí se podílet na bezpečnosti, humanitární pomoci, ekonomice a budoucí obnově země.
Ukrajina chystá Karpatskou iniciativu. Zapojit se má Česko i Slovensko
Politika
Ukrajinské síly už testují i složitější operace. V červenci vysadily dálkově ovládaného robota Wolly 7.62 pomocí námořního dronu u okupované Kinburnské kosy na jihu Ukrajiny. Robot s kulometem zaútočil na ruské pozice, donutil vojáky ustoupit z části pobřeží a poté se sám zničil.
Bezosádkové systémy mají pro Ukrajinu zásadní význam i kvůli problémům s doplňováním armády. Země má podle textu zhruba 900tisícovou armádu, zároveň ale čelí odporu části společnosti vůči mobilizaci. Oficiální údaje uvádějí, že policie hledá asi dva miliony lidí kvůli porušení pravidel branné povinnosti.
Výrazné snížení lidských ztrát
Podle Roberta Brovdiho, velitele ukrajinských Sil bezosádkových systémů, je nejméně 25 kilometrů od linie dotyku fakticky „zóna smrti“. Kvůli hustotě dronů je tam riziko ztrát mimořádně vysoké. Nahrazení lidí stroji proto podle něj výrazně snižuje ztráty.
Roboti se používají i k pokládání min nebo ke kamikaze útokům. Ukrajinská firma Tencore podle svého šéfa Maksyma Vasylčenka při jedné misi položila pomocí dronu 1500 protitankových min. Další výrobce, Ratel Robotics, uvádí, že jeho stroje dokážou nést až 150 kilogramů munice, jídla a zbraní na vzdálenost nejméně 15 kilometrů.
Výrobci ale varují před přehnanými očekáváními. „Nahradit pěšáka je naprosto nemožné,“ řekl šéf Ratel Robotics Taras Ostapčuk. Podle něj nejde o nahrazení vojáků, ale o pomoc pěchotě.
Po dvou letech růstu se soukolí evropského obranného průmyslu zadrhlo. Investoři cítí, že tanky a další konvenční zbraně budou v konfliktech budoucnosti hrát čím dál menší roli, a evropští tradiční výrobci se neumí dostatečně rychle přizpůsobit nové době. Akcie německého Rheinmetallu či české CSG tak v posledních měsících výrazně ztrácejí, upozorňuje The Economist.
Evropský obranný průmysl má velký problém. Je zastaralý
Trhy
Technologický souboj
Válka na Ukrajině se tak stále víc mění v technologický souboj. Rusko zároveň zlepšuje vlastní dronové schopnosti, například úpravami bezpilotních strojů Šáhid nebo používáním útočných dronů naváděných optickým kabelem, které jsou odolnější proti rušení.
Ukrajinské inovace sleduje i Západ. Cesta Kyjeva do NATO zůstává zablokovaná, alianční státy se ale podle Bloombergu chtějí učit z ukrajinského nasazení dronů a robotů. Ukrajina zároveň uzavírá partnerství v obranné výrobě s evropskými zeměmi a dohody o dronech už podepsala například se Saúdskou Arábií nebo Nizozemskem.
Americký ministr armády Dan Driscoll v květnu označil ukrajinský operační systém pro dronovou síť za „naprosto neuvěřitelný“. Podle něj propojuje drony, senzory i palebné platformy do jediné sítě, což americký systém zatím neumí.
Zelenskyj už v dubnu oznámil, že Ukrajina poprvé dobyla ruskou pozici a donutila vojáky ke kapitulaci pouze za použití pozemních robotů a dronů. „Budoucnost je už na frontě a Ukrajina ji vytváří,“ uvedl tehdy.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
