V Česku pracuje 155 tisíc Ukrajinců. Odborná kvalifikace u některých zůstává nevyužita
V Česku pracuje 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody, uvedla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z Ukrajiny.
„Počet uprchlíků na trhu práce se stabilizuje na 155 tisíc. Nejdůležitější je, že 95 procent už má zpojistněné pracovně právní vztahy na dobu neurčitou (platí odvody). Na počátku to bylo asi 40 procent," uvedla Štěpánková. Ministerstvo už dřív sdělilo, že od třetího čtvrtletí roku 2023 začaly příjmy z pojistného a části daní od uprchlíků převyšovat výdaje na jejich podporu.
Celkem 28 procent z 368 tisíc uprchlíků tvoří děti a lidé nad 65 let. V aktivním věku je 265 400 dospělých, z nich tři pětiny představují ženy.
Situace uprchlíků se zlepšuje
Podle šéfky sekce roli při zaměstnávání na počátku hrály i rozdílné zvyklosti a vnímání. Ministerstvo přistoupilo k osvětě o volném přístupu na trh práce bez prostředníků a plateb či o pracovních podmínkách v Česku. „Uprchlíci už nejsou v tom prekérním postavení. Z takové té šedé zóny se postupně dostávají do standardních poměrů,“ řekla Štěpánková. Dodala, že příchozí pracují stále nejvíc na místech s nízkou kvalifikací. „Na začátku, když potřebujete vydělávat, vezmete jakoukoliv práci. Postupně se dostáváte kvalifikačně i se znalostí češtiny výš,“ řekla ředitelka sekce.
Podle zprávy z poslední vlny dlouhodobého výzkumu Hlas Ukrajinců, který provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), dovednosti a odbornost uprchlíků Česko nevyužívá. Ve vlasti nekvalifikované a pomocné práce dělala tři procenta dotázaných, v ČR je to 15 procent. Jako obsluha strojů a zařízení pracovalo doma šest procent lidí, tady 31 procent. Specializované činnosti vykonávalo na Ukrajině 45 procent respondentů, v Česku 16 procent. Dvě třetiny oslovených pracovaly loni v listopadu na plný úvazek či minimálně 30 hodin týdně. Třetina dotázaných řekla, že jim výdělek nestačí na živobytí.
Uprchlíci, kteří jsou v Česku už víc než dva roky a plánují tu zůstat, můžou požádat o povolení ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Ročně ale musí vydělávat aspoň 440 tisíc korun hrubého a na člena rodiny 110 tisíc korun. Doba v ČR se pak započítá do pětileté lhůty při případné žádosti o trvalé usazení.
„U zvláštního dlouhodobého pobytu jsou ze strany ministerstva vnitra stanovena poměrně přísná ekonomická pravidla. Pokud by se ukázalo, že je schopno administrovat žádosti rychle, je připraveno se dál bavit o změkčení některých podmínek,“ uvedla ředitelka sekce.
Úřad práce evidoval loni v pololetí 286 300 zaměstnaných z Ukrajiny, z nich 147 100 žen. Volně bez povolení a zaměstnaneckých karet pracovalo 218 300 osob. Mezi nimi jsou vedle uprchlíků i lidé s trvalým pobytem či ti, kteří mají českou střední či vysokou školu nebo tu zrovna studují. Na konci prvního čtvrtletí mělo povolení k trvalému pobytu 111 700 lidí z Ukrajiny.
Vysoce postavení členové týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa mu radí, aby přitvrdil ve svém postoji k Moskvě a byl skeptičtější k myšlence, že Rusko chce dosáhnout míru ve válce s Ukrajinou. Ruský prezident Vladimir Putin zatím nevyjádřil upřímný zájem o zastavení bojů, řekli prezidentovi jeho blízcí poradci, mezi kterými jsou ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Napsal o tom deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje z řad amerických činitelů.
Přitvrďte vůči Moskvě, radí Trumpovi jeho poradci
Politika
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, prohlásilo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany a tvrdilo dále, že Ukrajina rozmisťuje vojenské objekty a pořádá akce s účastí armády v centru obydleného města. Ministerstvo to uvedlo den po ruském raketovém úderu na ukrajinské město Sumy, při kterém bylo podle úřadů zabito 34 lidí včetně dvou dětí a dalších 117 lidí utrpělo zranění. Kyjev se zatím k obviněním z Moskvy nevyjádřil.
Kyjev využívá civilisty jako živý štít, reaguje Kreml na útok ve městě Sumy
Politika
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
