Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil. Nezaměstnanost je sice rekordně nízká, podle ekonomů to ale není známka síly, nýbrž vyčerpaného trhu práce. Stárnutí populace, válka na Ukrajině, emigrace i odliv lidí do armády vytvářejí problém, který může ruskou ekonomiku brzdit dlouhé roky.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Umělá inteligence (AI) by během příštích 15 let mohla výrazně podpořit růst německé ekonomiky. Nová studie předpokládá, že AI ročně zvýší hrubý domácí produkt (HDP) Německa o 0,4 procenta. Počítá rovněž s tím, že AI způsobí strukturální změny na trhu práce, ačkoli celkový počet pracovních míst by měl zůstat stabilní. Informuje o tom agentura DPA.
Zaměstnavatelé ve Spojených státech v říjnu zrušili přes 150 tisíc pracovních míst. To je pro tento měsíc největší pokles za více než 20 let. Nejvíce propouštěly technologické firmy, maloobchody a sektor služeb. Hlavním důvodem je snižování nákladů a využívání umělé inteligence, vyplývá ze zprávy agentury Challenger, Gray & Christmas.
Zářijová data Úřadu práce ukazují stagnaci podílu nezaměstnaných na 4,5 procenta. Do evidence přibyli mladí po škole, zatímco podniky znovu spouštějí nábory po letní pauze.
Nedostatek řemeslníků v Česku si vybírá daň. Dlouhé čekací lhůty řeší každý, kdo staví nebo rekonstruuje. A když už řemeslník přijde, stojí pořádný balík. A ukazuje se to na růstu mezd jednotlivých řemeslníků, který u některých profesí dosahuje i dvouciferného tempa.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.
Začíná se mluvit o silné druhé polovině roku pro akcie. Významnou roli v tomto očekávání hraje možné snížení úrokových sazeb či nový daňový balíček v USA, který by měl představovat pokračování fiskální stimulace tamní ekonomiky ve výši až 3,3 bilionu dolarů. Na této vlně optimismu akcie dále překonaly historická maxima a index S&P 500 se posunul nad hranici 6200 bodů.
V minulém týdnu se trhy pokoušely přiblížit svým lokálním maximům – a to i navzdory rostoucím geopolitickým rizikům, zejména zhoršujícím se vztahům mezi USA a Čínou. Bývalý prezident Donald Trump znovu veřejně zpochybnil vyjednávací ochotu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, což jen podtrhuje, jak zásadním tématem se v posledních měsících stávají kritické suroviny. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem úrovně 6000 bodů.
V Česku pracuje 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody, uvedla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z Ukrajiny.
Výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace měl loni obrat 6,5 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Na rekord v novodobé historii vzrostl zisk před zdaněním, a to z předloňských 102 milionů korun na 502 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Aera Lukáš Hora.
Evropské akcie zahájily týden výrazným 📉 poklesem, při kterém sestoupily na dvoutýdenní minimum. Dolů je tlačí eskalace konfliktu na Blízkém východě a globální výprodej akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztrácel 0,6 procenta a nacházel se blízko 619 bodů. Krátce po zahájení obchodování sestoupil až na 616,50 bodu.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.