Nezaměstnanost v Česku v červenci vzrostla na pět procent a překonala očekávání ekonomů. Bez práce je 367 tisíc lidí, meziročně zhruba o 38 tisíc více. Část nárůstu jde na vrub prázdninám, analytici ale upozorňují na dlouhodobější ochlazování trhu práce a úbytek míst v průmyslu. Skutečný test českého trhu práce podle nich přijde na podzim.
Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Nezaměstnanost v Česku v únoru mírně vzrostla. Podíl lidí bez práce se proti lednu zvýšil o 0,1 procentního bodu na 5,2 procenta. Podle Úřadu práce jde o typický sezónní vývoj před příchodem jara, kdy ještě naplno nezačaly sezónní práce. Práci si v únoru hledalo 381 705 lidí, tedy asi o 3160 více než v lednu. Počet volných pracovních míst zároveň stoupl přibližně o 3270 na 89 705.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Umělá inteligence (AI) by během příštích 15 let mohla výrazně podpořit růst německé ekonomiky. Nová studie předpokládá, že AI ročně zvýší hrubý domácí produkt (HDP) Německa o 0,4 procenta. Počítá rovněž s tím, že AI způsobí strukturální změny na trhu práce, ačkoli celkový počet pracovních míst by měl zůstat stabilní. Informuje o tom agentura DPA.
Zaměstnavatelé ve Spojených státech v říjnu zrušili přes 150 tisíc pracovních míst. To je pro tento měsíc největší pokles za více než 20 let. Nejvíce propouštěly technologické firmy, maloobchody a sektor služeb. Hlavním důvodem je snižování nákladů a využívání umělé inteligence, vyplývá ze zprávy agentury Challenger, Gray & Christmas.
Zářijová data Úřadu práce ukazují stagnaci podílu nezaměstnaných na 4,5 procenta. Do evidence přibyli mladí po škole, zatímco podniky znovu spouštějí nábory po letní pauze.
Nedostatek řemeslníků v Česku si vybírá daň. Dlouhé čekací lhůty řeší každý, kdo staví nebo rekonstruuje. A když už řemeslník přijde, stojí pořádný balík. A ukazuje se to na růstu mezd jednotlivých řemeslníků, který u některých profesí dosahuje i dvouciferného tempa.
Italští celníci a finanční policie zadrželi na milánském letišti Malpensa cestujícího z Japonska kvůli ☝️ podezření, že pašuje sběratelské karty Pokémon. Uvedla to italská celní správa. Podle ní se muž snažil zatajit přepravu karet s velkou sběratelskou hodnotou, aby se vyhnul platbě cel a DPH.
Minimální měsíční mzda na Slovensku 📈 stoupne od začátku příštího roku v souladu s příslušným zákonem na 972 eur (23 440 korun). Novinářům to řekl ministr sociálních věcí Erik Tomáš, a to poté, co se na nové výši minimální mzdy nedohodli zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Letos nejnižší výdělek v zemi činí 915 eur (22 066 korun), v Česku to je 22 400 korun.
Kalifornský státní zástupce Rob Bonta ❌ zrušil dnešní schůzku se zástupci společnosti Paramount Skydance. Jednání se mělo týkat možného mimosoudního urovnání sporu o plánovanou akvizici společnosti Warner Bros. Discovery. Informoval o tom deník The New York Times.
Šest zemí Evropské unie chce, aby všech 27 členských států v září projednalo možnost zdanění nadměrných zisků ropných 🛢 společností, které tyto firmy zaznamenaly kvůli tomu, že Írán začal blokovat Hormuzský průliv. Německo, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Polsko a Rakousko vyzvaly v dopise Irsko, které nyní předsedá Radě EU, aby téma zařadilo na program jednání ministrů financí EU.
Číst více
Přibývá Čechů, kterým na konci měsíce nezbyde nic z výplaty 💸. Letos jich je 13 procent, loni to bylo devět procent. Celkem 84 procentům Čechů zůstane po odečtení všech nákladů alespoň minimální částka, což je o pět procentních bodů méně než v loňském roce. Vyplývá to z květnového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial 💳 mezi tisícovkou respondentů.
Číst více
Zbrojařský a strojírenský holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada získal v posledních měsících zakázky na dodávky mostních automobilů za více než miliardu korun 💰. Dodat je má do pěti zemí v Evropě, na Blízkém a Středním východě a v jihovýchodní Asii.
Volkswagen 🚗 čeká týden plný setkání zaměstnanců s vedením koncernu. Na programu je 9 shromáždění závodních rad po celém Německu. Hovořit se bude o plánech na rozsáhlou restrukturalizaci, jejichž součástí je propouštění i možné uzavření některých závodů. Šéf koncernu Oliver Blume minulý týden řekl, že VW je v centru obrovské celosvětové krize automobilového průmyslu.
Slovenská vláda připravuje ❌ zrušení daně z finančních transakcí, a to k začátku příštího roku. V prohlášení to dnes oznámil premiér Robert Fico. Tuto daň, kterou jako součást opatření k ozdravení veřejných financí loni zavedl současný kabinet, dlouhodobě kritizují například podnikatelé.
Írán pohrozil zabavením či jiným postihem 🚢 lodím, které nedodržují jeho pravidla pro plavbu v Hormuzském průlivu. Uvedl to íránský námořní úřad PGSA, který na provoz v klíčové námořní trase dohlíží, píše dnes agentura Reuters. Teherán chce, aby lodě plující v Hormuzském průlivu žádaly o povolení právě PGSA, který by měl do budoucna vybírat i poplatky za plavbu.
Evropská komise dnes schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6️⃣,1️⃣ miliardy eur (147,1 miliardy korun). Finance jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, rakety, munici a radary, informovala Komise ve svém prohlášení. Jde o peníze z vojenské části půjčky pro Ukrajinu v hodnotě 90 miliard eur (2,2 bilionu korun).