Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.
Začíná se mluvit o silné druhé polovině roku pro akcie. Významnou roli v tomto očekávání hraje možné snížení úrokových sazeb či nový daňový balíček v USA, který by měl představovat pokračování fiskální stimulace tamní ekonomiky ve výši až 3,3 bilionu dolarů. Na této vlně optimismu akcie dále překonaly historická maxima a index S&P 500 se posunul nad hranici 6200 bodů.
V minulém týdnu se trhy pokoušely přiblížit svým lokálním maximům – a to i navzdory rostoucím geopolitickým rizikům, zejména zhoršujícím se vztahům mezi USA a Čínou. Bývalý prezident Donald Trump znovu veřejně zpochybnil vyjednávací ochotu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, což jen podtrhuje, jak zásadním tématem se v posledních měsících stávají kritické suroviny. Hlavní americký index S&P 500 se nadále pohybuje kolem úrovně 6000 bodů.
V Česku pracuje 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody, uvedla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z Ukrajiny.
Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla letos v únoru úrovně 4,4 procenta, což je nejvyšší údaj od dubna 2017. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší za posledních takřka osm let. Převyšuje dokonce hodnoty z nejkritičtější fáze covidové pandemie. Analytici s takto vysokou mírou nezaměstnanosti vesměs nepočítali. Ti oslovení agenturou Bloomberg předpokládali nejčastěji úroveň 4,3 procenta, objevil se však i odhad pouze 4,2procentní míry nezaměstnanosti.
Nástup Trumpa do prezidentského úřadu urychlil dopady dlouhotrvajících problémů v České republice. Řada jeho opatření bude mít negativní dopad na naší ekonomickou výkonnost. Posiluje proto snaha najít oblasti a způsoby jak českou ekonomiku nakopnout. Kvalitních seznamů a nápadů k zlepšení podnikatelského prostředí je spousta. Problém je pak s jejich přípravou a aplikací do praxe, která je mnohdy podstatně náročnější.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Míra nezaměstnanosti v listopadu vzrostla na 3,9 procenta. Je to o 0,4 procentního bodu výše než loni v listopadu. Stav trhu práce se tedy pozvolna zhoršuje. O čem svědčí i to, že počet uchazečů o práci překonal počet volných pracovních míst o takřka 35 tisíc. To je největší rozdíl za celou dobu od února 2018.
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
V srpnu se růst míry nezaměstnanosti v Česku zastavil. Míra nezaměstnanosti totiž stagnovala na své červencové úrovni 3,8 procenta. Na ni stoupla z červnové hodnoty 3,6 procenta. Trh práce se tedy v srpnu dokázal již plně adaptovat na letošní legislativní zpřísnění podmínek zaměstnávání takzvaných dohodářů.
Továrna na výrobu🔋🔋🔋 baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl to v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). "Žádná gigafactory tam nikdy nebude," prohlásil Babiš. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů chce připravit jinou investici, s níž budou místní obyvatelé souhlasit.
