Akcie zahrnuté do indexu S&P 500 v letošním roce nabídly průměrný výnos 17,4 procenta. To je sice solidní, ale ve srovnání s dalšími světovými burzami jde o nejhorší výsledek od roku 2009. Naopak výrazně lépe se dařilo pražské burze.
Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.
Rok 2025 zatím patří evropským akciím. Zatímco americké akcie rostou ani ne o deset procent, burzy na starém kontinentu předvádějí růst o desítky procent. A překvapivým šampionem je v tomto ohledu pražská burza.
Objem akciových obchodů na pražské burze dosáhl rekordních 5,17 miliardy korun. Je to nejvíce od zavedení obchodního systému Xetra v roce 2012. Důvodem byly zejména akcie energetické společnosti ČEZ, sdělil mluvčí burzy Jiří Kovařík. Navzdory rekordně vysoké aktivitě ale index PX popáté v řadě oslabil, a to o 0,4 procenta na 2287,95 bodu. Dolů ho tlačily rakouské finanční tituly i strojírny Doosan Škoda Power.
Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta.
Akcioví investoři v prvním pololetí letošního roku prožívají nepříliš standardní situaci. Zatímco americkým firmám se dařilo solidně, evropské nabízejí skvělé zisky. To se pak projevuje také na akciích a dluhopisech firem na evropském kontinentu.
Souhrnné objemy obchodů na pražské burze za první pololetí 2025 meziročně vzrostly o 58 procent a přesáhly 110 miliard korun. Jsou tak nejvyšší od roku 2013, uvedl generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
Květen nám přinesl představení srovnatelné s japonskými zápasy sumo - jen místo sumo zápasníka jsme mohli sledovat Donalda Trumpa, jak se pokouší přetlačit Čínu, Evropu a vlastně celý svět, píše v květnovém shrnutí dění na trzích Marika Čupa. V článku se také dozvíte, jak vypadá za posledních 50 let skóre Warren Buffett vs. index S&P 500, uvidíte příběh akcií prestižní společnosti, které šly za posledních pár měsíců prudce dolů a také jak vypadá na akciových trzích trochu bulváru.
Evropské akcie v prvních čtyřech měsících roku vesměs rostly, zatímco americké indexy propadly. Širší americký index S&P 500 odepsal přes pět procent, index technologických akcií Nasdaq Composite téměř deset procent. Index Euro STOXX 50 si naopak připsal pět procent a německý DAX rostl o více než 12 procent. Ještě více stouply polské a české akcie, ukázaly burzovní statistiky.
Na trhu Start pražské burzy se nejspíš už v polovině června objeví pro investory nový akciový titul. IPO ještě před letními prázdninami si takto naplánoval holding M2C, který hodlá zatím nabídnout ve veřejné úpisu 15 až 25 procent akcií, uvedl šéf společnosti Matěj Bárta, který současně zmínil i další plány holdingu.
Praha ode dneška zpoplatnila parkování elektromobilů v zónách placeného stání, které bylo dosud zdarma. Majitelé vozů na elektřinu zaplatí za parkovací oprávnění polovinu toho, co řidiči aut se spalovacími motory, tedy 600 korun ročně. Majitelé bezemisních vozidel si také mohou pořídit oprávnění, na základě kterého budou moci parkovat po celé Praze za 24 tisíc korun ročně.
Od ledna se mění některé podmínky fungování veřejného zdravotního pojištění. Stát bude na základě valorizace nastavené podle vývoje ekonomiky platit za státní pojištěnce, tedy seniory, děti či nezaměstnané, 2188 korun měsíčně, letos to bylo o 61 korun méně. Pojistné nebude stát nově hradit za pečující o děti od sedmi do 15 let, dosud částku platil, pokud měl pečující dvě.
O silvestrovských oslavách vyjížděli hasiči 🚒 v Česku ke 259 požárům, bylo jich o 98 méně než na přelomu roku 2024/2025. Většina případů byla méně vážných a týkala se především zapálených odpadkových košů, kontejnerů nebo zbytků pyrotechniky.
Hrad loni opět obdržel více než tisíc žádostí o milost, přesný počet bude znám během ledna. Prezident Petr Pavel loni udělil 15 milostí, od března 2023, kdy nastoupil do funkce, jich bylo 19.
Francie odloží zákaz jednorázových plastových kelímků o čtyři roky na rok 2030. Podle vlády by jeho původně plánované zavedení od ledna příštího roku bylo technicky obtížné.