Zajímá nás
Slovenský parlament ve středu schválil prodloužení zvláštní daně z nadměrných zisků vybraných firem i na letošní rok a zároveň její zvýšení na 70 procent z nynějších 55. Rozhodnutí se dotkne zejména bratislavské rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Maďarská petrochemická společnost MOL, která působí i v ČR, více než zdvojnásobila čtvrtletní zisk. Výsledky reportuje v den, kdy sněmovna jedná o dani z mimořádných zisků, která se má vztahovat vedle bank právě také na energetické a petrolejářské firmy.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Ministerstvo financí při kontrole prodejních cen pohonných hmot neodhalilo plošně nepřiměřené marže čerpacích stanic. Nemá ani podezření na kartelovou dohodu. „Problém je, že ministerstvo nezkoumalo marže rafinérií. Možná záměrně. Pokud by se totiž potvrdil trvalejší trend vyšších cen pohonných hmot, špatně by se mu odráželo volání dopravců za zrušení spotřební daně z paliv,“ komentuje zjištění resortu ekonom Lukáš Kovanda.
Německý automobilový 🚗 koncern Volkswagen navrhuje zvýšení horní hranice pro platy členů svého nejvyššího vedení. Předseda představenstva koncernu si doposud mohl ročně vydělat maximálně 12 milionů eur (285 milionů korun) hrubého, a to po započítání všech položek včetně nároků na důchod. Podle návrhu by se měl nyní tento limit zvýšit na 1️⃣5️⃣ milionů eur (356 milionů korun).