Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Raketový růst akcií SpaceX? V novodobé historii jde o solidní průměr

Akcie SpaceX raketově rostou
SpaceX
Stanislav Šulc

Akcie SpaceX od IPO posílily o více než 40 procent a ukazují, jak silně umí trh zaplatit za vizi.

Úspěch akcií SpaceX se očekával, přesto část analytiků počítala s tím, že FOMO efekt brzy opadne a nastane reálnější fáze obchodování. Částečně jim dalo za pravdu středeční obchodování, kdy akcie oslabily o téměř pět procent. Po uzavření burz ale cena opět mírně rostla.

Navzdory jednodenní ztrátě si SpaceX od IPO z minulého týdne udržuje mimořádné posílení ceny akcie. Cena při IPO se vyšplhala na 135 dolarů, čímž se vstup SpaceX stal největším burzovním startem dějin. Poptávka po akciích byla taková, že hned v první sekundě obchodování cena vystřelila na 150 dolarů a postupně vyrostla až nad 218 dolarů. Aktuální cena činí 191,8 dolaru, což od IPO představuje nárůst o 41,5 procenta.

 
Burzovní vývoj

Akcie SpaceX po IPO

od IPO +41,5 %
Aktuální cena 191,8 USD po středečním poklesu téměř o 5 %
IPO cena 135 USD
První obchod 150 USD
Maximum po IPO 218+ USD
IPO růst nyní 135 200 maximum 218+ USD nyní 191,8 USD

To je přitom u takto obří emise mimořádný růst. Jediné srovnatelné IPO je to z roku 2019, kdy na trh vstoupila těžební společnost Saudi Aramco. Po týdnu ale její akcie oproti IPO posílily „jen“ o 15 procent.

SpaceX přeskočila Amazon a na chvíli i Microsoft

Akcie SpaceX po rekordním vstupu na burzu dál prudce rostou. Firma Elona Muska v úterý přidala zhruba 12 procent, překonala tržní hodnotu Amazonu a v jednu chvíli se dostala i před Microsoft. Podle CNBC se tak krátce stala čtvrtou nejhodnotnější americkou firmou. Euforii ale brzdí otázka, zda investoři za příběh neplatí příliš mnoho.

Přečíst článek

FOMO efekt v hlavní roli

V aktuálním příběhu SpaceX se zrcadlí dva podstatné faktory. Jednak popularita technologického sektoru, který podobným mimořádným nárůstům cen akcií historicky přeje, jednak už zmíněný FOMO efekt. Elonu Muskovi a jeho týmu se podařilo vytvořit tak silný převis poptávky po akciích, že cena zkrátka růst musela, a to navzdory záporné ziskovosti firmy a řadě dalších faktorů, které by v každém jiném případě pravděpodobně tlačily cenu dolů.

Právě to je velký rozdíl například proti proslulému IPO Facebooku, dnešní společnosti Meta Platforms, z roku 2012. Tehdy Mark Zuckerberg sice na burzu poslal největší a nejúspěšnější sociální síť světa, investoři ale velmi záhy přestali věřit ve schopnost přetavit její vliv do reálných zisků. Týden od úpisu tak cena akcií Facebooku propadla o 16 procent. Podepsaly se na tom i technické problémy Nasdaqu a prodeje akcií ze strany manažerů společnosti, kteří se svých podílů zbavovali, což byla pro trh negativní zpráva.

SpaceX

SpaceX zažila burzovní start snů. Firma získala o deset miliard dolarů víc, než čekala

SpaceX Elona Muska získala z primární nabídky akcií výrazně víc, než původně plánovala. Největší IPO všech dob firmě nakonec vyneslo 85,7 miliardy dolarů, tedy o více než deset miliard dolarů nad původní odhad.

Přečíst článek

Technologické firmy posilují

Jinak ale platí, že technologické společnosti se krátce po vstupu na burzu těší relativně vysokému zájmu investorů. Start SpaceX je v procentuálním vyjádření nadstandardní. Amazon, který debutoval v roce 1997, týden od úpisu posílil o třetinu a předznamenal start éry, která později vešla do dějin jako „dot.com bublina“.

V dávnější historii vstoupily na burzu Apple v roce 1980 a Microsoft v roce 1986. Také akcie obou firem po týdnu posílily o více než 30 procent. Naopak po prasknutí dot.com bubliny zamířil na burzu Google v roce 2004. I v tomto případě však byli investoři mimořádně vstřícní a týden od IPO byly akcie dražší zhruba o čtvrtinu.

Gina Rinehartová

Australská miliardářka vsadila na Muska. Rinehartová nalila do SpaceX přes miliardu dolarů

Nejbohatší Australanka Gina Rinehartová vsadila na SpaceX. Její investiční společnost Hancock Prospecting podle agentury Bloomberg získala akcie Muskovy raketové a satelitní firmy při jejím vstupu na burzu.

Přečíst článek

Investoři kupují vize. Někdy se nenaplní

O tom, že právě technologický sektor podobné příběhy nabízí poměrně často a že investoři mnohdy kupují velké vize, vypovídá i úspěch výrobce elektromobilů Rivian. Ten na burzu vstoupil v roce 2021 a investoři si na něm chtěli zopakovat růst ceny akcií Tesly. Rivian týden od IPO posílil až o neuvěřitelných 120 procent, když cena vyskočila ze 78 dolarů na 172 dolarů a valuace automobilky dosáhla 150 miliard dolarů.

Jenže velké vize mnohdy nestačí. Rivian nedokázal naplnit očekávání, jimiž investory přesvědčil. Už na počátku roku 2023, tedy jen rok a tři měsíce od IPO, se akcie zřítily na úroveň kolem 16 dolarů, kde se s nimi obchoduje dodnes.

Související

Gina Rinehartová

Australská miliardářka vsadila na Muska. Rinehartová nalila do SpaceX přes miliardu dolarů

Přečíst článek
Elon Musk

Musk posílá SpaceX na burzu. Z investorů chce dostat rekordních 75 miliard dolarů

Přečíst článek

Trump a Pezeškján podepsali první dohodu. Hormuz se má znovu otevřít

Trump a Pezeškján podepsali první dohodu. Hormuz se má znovu otevřít
Profimedia
 ČTK

Spojené státy a Írán udělaly první krok k mírové dohodě. Prezidenti Donald Trump a Masúd Pezeškján elektronicky podepsali memorandum, které má mimo jiné otevřít Hormuzský průliv.

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, ve středu elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí.

Následně podpis potvrdil i představitel Bílého domu. Memorandum o porozumění tak vstoupilo v platnost, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, plánovaná na pátek, je nyní nejistá.

Hormuz se má znovu otevřít

Čtrnáctibodová předběžná dohoda, která by měla vést k ukončení války, má především zajistit znovuotevření Hormuzského průlivu. Jde o klíčovou námořní trasu pro vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zemí Perského zálivu.

Dohoda má zároveň ukončit americkou blokádu íránských přístavů. Po původně plánovaném pátečním podpisu dohody, kterou zprostředkoval Pákistán, měla po dobu 60 dnů pokračovat jednání o konečné mírové dohodě.

Andrej Babiš

Babiš: Nesplnění závazku vůči NATO jde za Fialou. Bývalý premiér se brání

Česko podle NATO loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Babiš z toho viní Fialovu vládu, zatímco současný kabinet tvrdí, že se cíli snaží přiblížit – jistotu ale nedává.

Přečíst článek

Související

Dalibor Martínek: Michl versus Babiš. Nejde o sazby, jde o nezávislost ČNB

Aleš Michl
ČTK
Dalibor Martínek

Česká národní banka bude rozhodovat o výši úrokových sazeb. Všeobecné očekávání trhu je, že bankovní radní zvýší základní úrokovou sazbu z 3,50 na 3,75 procenta. Stane se tak? A co by to znamenalo pro českou ekonomiku?

Guvernér České národní banky Aleš Michl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb na červnovém zasedání bankovní rady zesílily. To je jasné sdělení. Česká ekonomika podle něj čelí domácím inflačním tlakům, silnému růstu mezd, přetrvávajícímu zdražování služeb a bydlení a takzvané expanzi peněžní zásoby. To znamená, že Čechům v průměru neustále rostou příjmy.

Inflace se v květnu držela na solidních 2,1 procenta. Jenže, a to je ten problém, takzvaná jádrová inflace je na úrovni 2,9 procenta. Jádrová inflace je ta, do které se nezapočítávají státem regulované ceny, typicky ceny paliv. A jelikož je nyní téměř tři procenta, znamená to, že ceny rostou rychleji, než je pro rozvoj ekonomiky vhodné. Rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb lze tedy jednoduše predikovat.

Jenže máme tady další dimenzi měnové politiky, která má zajistit stabilitu cen a za kterou Michl odpovídá. Je tu vláda. Ta přirozeně chce získat podporu voličů a dělá to utrácením peněz. Aby byly nové dálnice, důchodci měli na dovolenou, zdravotnictví zdarma, bohatí učitelé a tak dále. Vláda prostě chce utrácet a zaštiťuje se tím, že utrácením podporuje ekonomický růst.

Pracovat, nebo utrácet?

Kdo má pravdu? Má stát bezuzdně utrácet, aby se nám dobře dařilo, nebo má národní banka pomocí úrokových sazeb tlumit růst cen, a tím i ekonomiky, aby se nám dobře dařilo?

Premiér Andrej Babiš na poslední tiskové konferenci vypočítával přínosy svého vládnutí a zmínil i fakt, že jeho vláda umožnila růst platů státních zaměstnanců. O nějakých v průměru sedm procent. Milion zaměstnanců tleská, nicméně objektivně jde o tlak na růst cen. Lidé mají víc peněz, mohou víc utrácet, zboží a služby mohou zdražovat. To je přesně to, čemu chce guvernér Michl bránit.

Růst ekonomiky by měl stát na pevných základech, na schopnostech, inovacích, pracovitosti. Ne na utrácení nevydělaných peněz. O to jde. To je podstata sporu ČNB a vlády o růst sazeb.

Guvernér Michl správně podotýká, že když udržíme dole růst cen, česká ekonomika dostává prostor pro rozvoj. Může v klidu dýchat bez obav, že vytvořené hodnoty ztratí cenu. Andrej Babiš na druhé straně nechce, aby se při vyšších sazbách staly půjčky nebo hypotéky pro lidi ještě méně dostupné. Je to jemné vyvažování.

Čtyřka na spořáku nemusí být strop. Další desetiny teď může střádalům přihrát ČNB

ČNB může tento týden poslat sazby nahoru. A pravděpodobně tak i učiní, zní z trhu. Oslovené banky naznačují, že její krok nezůstane bez odezvy. Pro střadatele to bude znamenat lepší úroky na spořicích účtech, pro banky další kolo boje o vklady. Kde nyní vaše úspory pracují nejlíp? A které banky slibují víc a za jakých podmínek?

Přečíst článek

Boj o nezávislost

Michl v nedávném rozhovoru pro jedno z médií prohlásil, že klidně zdrtí ekonomiku, jen aby udržel inflaci nízko. Jinými slovy, klidně zvýší úrokové sazby. Nebylo to příliš diplomatické sdělení a také vyvolalo ve vládních řadách bouři. Cože, guvernér ČNB chce drtit naši ekonomiku? Jenže z vládní strany nezaznělo, že ono drcení je vlastně ochrana ekonomiky. Růst ekonomiky na dluh je krátkozraká cesta. Michl chce stavět ekonomiku na pevných základech, vláda na dluhu.

Boj o úrokové sazby má ještě jednu linku. Michl byl v minulosti, než se stal guvernérem ČNB, poradcem Andreje Babiše. Mohlo by se zdát, že jde o nějaký tandem, kdy Babiš nakonec vždy rozhodne. Není to tak; situace se změnila. Michl je zdatný ekonom. Babiš je pragmatik, obchodník. Pro Českou národní banku je nyní nejdůležitější udržet si svou nezávislost. Při správné měnové politice potom každá vláda docení výsledky.

Mimochodem, velmi podobné dění můžeme vidět ve Spojených státech. Donald Trump bezohledně tlačí tamní centrální banku, Fed, ke snižování úrokových sazeb. Aby tím podpořil ekonomický růst. A to v době, kdy je v USA inflace nejvyšší za poslední tři roky. Trump sleduje svůj politický prospěch, šéf Fedu Kevin Warsh tak stojí před podobnou zkouškou jako Michl. Ať už bude rozhodnutí ČNB o sazbách jakékoliv, i v Česku se vede neviditelný boj o nezávislost měnové politiky, která je cennější než vůle aktuální vlády.

Související

Dalibor Martínek: Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB? Měl by mlčet, národní banka pracuje dobře

Přečíst článek