Babiš: Nesplnění závazku vůči NATO jde za Fialou. Bývalý premiér se brání
Česko podle NATO loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP. Babiš z toho viní Fialovu vládu, zatímco současný kabinet tvrdí, že se cíli snaží přiblížit – jistotu ale nedává.
Česká republika loni nesplnila spojenecký závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Uvedl to generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) za to nese odpovědnost předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
„Rutte řekl, že Fialova vláda minulý rok nesplnila dvě procenta a nesplnila je ani jednou, takže Fialova vláda lže,“ řekl dnes Babiš novinářům po tiskové konferenci k takzvané novele lex kratom.
Česko na 27. místě
Rutte uvedl, že dvouprocentní závazek loni kromě Česka nesplnily také Albánie a Slovinsko. Babiš doplnil, že Česká republika podle něj vydala na obranu 1,86 procenta HDP a mezi 32 členskými státy NATO jí patří 27. místo.
Současná vláda se podle premiéra bude snažit závazek splnit, nikdy ale neslíbila, že se jí to podaří. „Máme za sebou necelého půl roku a budeme se snažit, ale nikdy jsme neřekli, že se nám to povede,“ uvedl Babiš.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uvedl, že Rutte potvrdil stanovisko současné vlády. Podle něj kabinet už dříve upozorňoval, že Česko loni dvouprocentní závazek nesplnilo, zatímco opozice vládu obviňovala z nepravdivých tvrzení.
Babiš a Zůna už na konci dubna vycházeli z hodnocení NATO, podle kterého Česká republika v roce 2025 dvouprocentního cíle nedosáhla. Bývalý premiér Petr Fiala tehdy jejich tvrzení odmítal a odkazoval na zprávu generálního tajemníka NATO, podle níž mělo Česko vykázat výdaje ve výši 2,01 procenta HDP. Ve zprávě však bylo u údaje písmeno „e“, tedy zkratka anglického slova estimated, což znamená odhadované výdaje.
„Opakovaně se tímto ukazuje, že jsme pravdu měli,“ uvedl Zůna.
Současná vláda má podle rozpočtu vydávat z kapitoly ministerstva obrany 1,73 procenta HDP. Nad dvě procenta by se obranné výdaje dostaly pouze tehdy, pokud by se započítaly i projekty související s obranou na jiných ministerstvech. Zůna už v dubnu řekl, že podle hodnocení NATO bude mít Česko letos obranné výdaje ve výši 1,78 procenta HDP, a dvouprocentní závazek tak nesplní.
Sofie končí s dalšími dodávkami zbraní Ukrajině. Ministr obrany Dimitar Stojanov zároveň oznámil plán zvýšit obranné výdaje Bulharska do roku 2030 na pět procent HDP.
Bulharsko zastaví vojenskou pomoc Ukrajině. „Má dost zbraní,“ tvrdí ministr
Politika
Reakce Fialy
Fiala dnes na síti X uvedl, že jeho vláda výdaje na obranu výrazně zvýšila a dělala vše pro to, aby Česká republika spojenecké závazky splnila. „Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici a které opakovaně zazněly i z úst zástupců v NATO. Věřili jsme, že jsme dvě procenta dodrželi, a každý další rok jsme byli připraveni dávat více,“ napsal.
Naše vláda výdaje na obranu výrazně zvýšila a dělala vše pro to, aby Česká republika nejen splnila spojenecké závazky, ale postupně je i překročila v zájmu vlastní bezpečnosti. Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici a které opakovaně zazněly i z úst… pic.twitter.com/RTamluk8aJ
— Petr Fiala (@P_Fiala) June 17, 2026
Podle Fialy se metodika NATO pro výpočet obranných výdajů proměňuje a je potřeba tomu přizpůsobovat i strukturu výdajů. Zároveň kritizoval současnou vládu za to, že rozpočet na obranu snížila o 21 miliard korun.
Rutte dnes na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO uvedl, že česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Babiš chce o výši českých obranných výdajů za letošní rok jednat na červencovém summitu NATO v Ankaře.
Spojenci přijali závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP do roku 2025 na summitu ve Walesu v roce 2014. Loni v červnu se na summitu v Haagu členské státy dohodly na novém cíli: do deseti let zvýšit celkové výdaje na obranu a bezpečnost až na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta HDP má směřovat přímo na zbrojení.
