Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Michl pro Bloomberg: Červnové zvýšení sazeb je reálná možnost

Michl pro Bloomberg: Červnové zvýšení sazeb je reálná možnost
Profimedia
 nst
nst

Česká národní banka může už příští týden zvýšit sazby. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro takový krok zesílily. Premiér Andrej Babiš přitom centrální banku nedávno vyzval k opačnému postupu.

Česká národní banka (ČNB) by mohla už tento měsíc zvýšit úrokové sazby, aby omezila inflační tlaky. Ve čtvrtečním rozhovoru s agenturou Bloomberg to naznačil guvernér ČNB Aleš Michl. Premiér Andrej Babiš přitom nedávno Michla vyzval, aby centrální banka úroky snížila.

Nastavením úrokových sazeb se bude ČNB zabývat příští týden ve čtvrtek. Na svém květnovém zasedání centrální banka základní úrokovou sazbu nechala na 3,50 procenta.

První zvýšení za Michlovy éry?

Michl v rozhovoru s Bloombergem uvedl, že argumenty pro zvýšení úrokových sazeb zesílily a že jejich úprava na červnovém zasedání je reálnou možností.

Podle Bloombergu by případné zvýšení sazeb bylo první od chvíle, kdy se Aleš Michl před čtyřmi lety postavil do čela ČNB. Guvernér zároveň upozornil, že centrální banka musí brzdit růst peněžní zásoby, který podle něj podporují rostoucí úvěry domácnostem i fiskální deficit. A dodal, že politická prohlášení nebudou mít na rozhodnutí ČNB vliv, a slíbil zachování nezávislosti centrální banky.

„Garantuji naši nezávislost. Nikdo nám neříká, co máme dělat,“ uvedl Michl.

Premiér Babiš měnovou politiku ČNB kritizoval v souvislosti s vysokými sazbami hypoték. Podle předsedy vlády není důvod k tomu, aby Česko mělo vyšší sazby než eurozóna.

ECB už sazby zvýšila

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta.

ECB zvedla sazby. Chce zabránit růstu cen energií

Evropská centrální banka poprvé téměř po třech letech zvýšila úrokové sazby. Reaguje na dražší ropu a plyn po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a snaží se zabránit tomu, aby se energetický šok přelil do další inflační vlny.

Přečíst článek

Michl nicméně podle Bloombergu uvedl, že krok ECB nebude pro rozhodování ČNB zásadním faktorem. Dodal, že ČNB rozhodne na základě vlastního posouzení rizik.

ČNB je podle Michla v jiné pozici než ECB. Základní sazba je v Česku už nyní na 3,50 procenta, takže měnová politika je podle něj restriktivní. „Nerozhodujeme se o tom, zda přejít k přísné politice. Rozhodujeme se, jak přísná má být,“ řekl Bloombergu.

Blízký východ zvyšuje inflační rizika

O zpřísňování měnové politiky v Česku se začalo spekulovat kvůli konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Válka ochromila lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě a vyvolalo obavy ze vzestupu inflace.

Inflace je blízko cíle, rizika ale zůstávají

Zákon o České národní bance stanovuje, že jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu. ČNB usiluje o udržení inflace poblíž dvou procent. Meziroční míra inflace v Česku se v dubnu vyšplhala na půlroční maximum 2,5 procenta, v květnu však sestoupila na 2,1 procenta.

Michl zároveň uvedl, že ČNB stále musí bojovat s jádrovou inflací. Ta podle centrální banky zůstává zvýšená na 2,9 procenta, i když celková inflace v květnu zpomalila na 2,1 procenta. Právě jádrová inflace lépe ukazuje domácí cenové tlaky, například ve službách a bydlení.

Guvernér podle Bloombergu také očekává, že další prognóza ČNB ukáže nižší odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok. Celkově ale podle něj projekce banky dál ukazuje na prostředí nízké inflace.

Trh už sází na utažení politiky

Investoři už neřeší jen to, zda ČNB sazby zvýší, ale kolikrát. Podle Bloombergu trh počítá s tím, že během příštího roku mohou přijít tři až čtyři zvýšení o čtvrt procentního bodu. První z nich by mohlo dorazit už v červnu.

Michl ale delší výhled komentovat odmítl. Uvedl pouze, že pokud ČNB sazby zvýší, mohlo by následovat období vyhodnocování dopadů. „Pokud sazby zvýšíme, můj základní scénář je, že pak můžeme na nějakou dobu vstoupit do období hodnocení,“ řekl Bloombergu.

Dalibor Martínek: Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB? Měl by mlčet, národní banka pracuje dobře

Nastala nám poměrně nečekaná situace. Premiér Babiš začal vyjadřovat jakési názory k fungování České národní banky. Chtěl by nižší sazby. A to v době nejasné geopolitické situace a rozhazovačné politiky vlády. Chce Babiš prolomit nezávislost ČNB?

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Guvernér České národní banky Aleš Michl

ČNB o zvýšení sazeb nediskutovala. Guvernér Michl ale naznačil brzkou změnu

Přečíst článek
ČNB

ČNB drží sazby beze změny. Základní úrok zůstává na 3,5 procenta

Přečíst článek

Spořicí účty v dubnu: Čtyřka drží. A Trump může zamíchat i českým spořením

Přečíst článek

David Ondráčka: Plagův ústup od angličtiny je chyba, kterou pocítí celá generace

David Ondráčka: Plagův ústup od angličtiny je chyba, kterou pocítí celá generace
Profimedia
David Ondráčka

Plagův ústup od povinné angličtiny od první třídy ukazuje, jak Česko řeší slabiny systému: místo investic a odvahy volí menší ambice. Výsledkem mohou být větší rozdíly mezi dětmi, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.

Česko je malá země, a kvůli naší velikosti, poloze a alespoň evropské konkurenceschopnosti potřebujeme, aby lidé mluvili anglicky jako Holanďané nebo Dánové a učili se aktivně i druhý jazyk. Rozumím, že dnes chybí učitelé a kvalita výuky jazyků není většinou moc vysoká. Ale krok ministra Plagy zrušit kvůli tomu povinnou výuku angličtiny od první třídy a výuku druhého jazyka je podle mě velká chyba a ukazuje nedostatek politické odvahy a představivosti.

V Praze jsou šance na přijetí na střední školu nejmenší

Dalibor Martínek: Praha mimo žebříček. Nadané děti se nemusí dostat ani na střední

Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.

Přečíst článek

Když narazíme na překážku, zrušíme cíl

Jasně, školám chybí učitelé jazyků, ředitelé je strašně těžko hledají a kvalita výuky není všude stejná, to je smutná realita. Znám to dobře i osobně, sám jsem na školách učil, můj táta byl ředitel základky. Ale celé to není argument pro to, aby to stát jen tak smutně konstatoval a celé to odpískal. Pokud někde chybějí matematikáři, také přece nezrušíme matematiku. Nedostatek učitelů je důvod investovat, hledat nové cesty a vytvářet podmínky, nikoli snižovat nároky na vzdělávání celé generace.

Chytrý stát by postupoval jinak. Dal by si cíl zásadně zlepšit kvalitu znalosti angličtiny (a dalších jazyků) a mířil za tím. Nalil by do systému ročně půl miliardy navíc, vytvořil speciální programy pro studenty pedagogických fakult, zapojil univerzity, firmy i zahraniční lektory. Dal by ředitelům škol peníze a větší flexibilitu, aby mohli zaměstnávat studenty jazykových oborů nebo asistenty, kteří by pomáhali zejména v prvních ročnících. Dá se to učit hravě, s dnešními technologiemi a videi, jako něco, co bude ty malé děti bavit. Nakonec jsou to houby, které znalosti nasávají.

Cenu pro Nejlepší herečku v hlavní roli získala Kateřina Falbrová za film Sbormistr.

David Ondráčka: Když zhasnou Kavčí hory, zhasne i budoucnost českého filmu

Debata o televizních poplatcích a České televizi může dramaticky ovlivnit i podobu českého filmu. Pokud politici zásadně zaříznou finance ČT, z českého filmu zbyde jen popcorn a product placement. Bez České televize dnes ambiciózní český film vznikne jen těžko; bez ní ho producenti jednoduše nedají dohromady. Vyrobit film je totiž opravdu finančně složitá záležitost.

Přečíst článek

Nebuďme tak zaprdění ani v roce 2026

Plaga (ANO) to však teď zrušil, vyšel vstříc zájmovým skupinám, části ředitelů, kteří (pochopitelně) těžko shánějí angličtináře a jazykáře. Líbí se to i některým rodičům a zpátečnickým politikům. Ti mu zatleskají. Ale celkově je to chyba. A hlavně se to bude těžko někdy vracet zpět, i kdyby se kapacita učitelů v budoucnu zlepšila.

Rozhodnutí ustoupit od povinné výuky angličtiny od první třídy je ukázkou toho, jak česká vzdělávací politika řeší nedostatky systému tím, že snižuje ambice. Místo otázky, jak zajistit kvalitní výuku jazyků pro všechny děti, přichází jednoduché řešení: tak to prostě nezačínejme tak brzo. Každý ví, že děti v mladším věku přijímají jazyk přirozeněji, bez ostychu a s větší lehkostí. Výsledkem je krok zpět v době, kdy bychom měli šlapat na plyn.

Nechat to na rodičích?

Představa, že výuku angličtiny si vyberou sami rodiče, je iluze. Ti vzdělanější a majetnější své děti do jazyků budou cíleně tlačit, ještě je k tomu pošlou na kurzy, doučování nebo zahraniční pobyty. Děti z méně podnětného prostředí takovou možnost často mít nebudou. Pokud se z kvalitní jazykové výuky stane něco, co závisí hlavně na iniciativě a peněžence rodičů, bude výsledkem méně příležitostí a větší nerovnost. A přesně tomu by se moderní vzdělávací politika měla snažit zabránit. Škola má mimo jiné vyrovnávat startovní čáru, ne rozdíly mezi rodinami dále prohlubovat.

Děti ve škole

Dalibor Martínek: Učitelé by si při své inteligenci mohli uvědomit, že za pár let nebudou potřeba

Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.

Přečíst článek

Malá země, malé cíle

Narážíme na podstatu problému. Svět se mění rychleji než kdy dříve, technologie a zejména umělá inteligence ho změní. O to důležitější budou schopnosti, které stroje nenahradí snadno: komunikace, spolupráce, orientace v různých kulturách a schopnost fungovat v mezinárodním prostředí. Cizí jazyky jsou základní výbavou pro život.

Celá debata tak není jen o tom, kdy začít s angličtinou, ale jakou zemí chceme být. Zda budeme hledat cesty, jak děti připravit na svět za hranicemi, nebo zda budeme dál upravovat cíle podle momentálních potíží systému. České školství si tentokrát vybralo tu pohodlnější variantu.

Školství potřebuje řadu dalších reforem

A na závěr je fér dodat, že ministr školství Robert Plaga patří spíše k rozumnějším členům této vlády (mohl by tam sedět někdo mnohem horší). Některé jeho reformní kroky, nebo spíš záměry, dávají smysl. Třeba snaha změnit řízení vysokých škol a univerzit by mohla českému akademickému prostředí výrazně prospět. Tam bych mu jen tleskal, to by bylo skvělé. Proto mě netěší tento ústup od dlouhodobých ambicí.

Další texty Davida Ondráčky

Související

David Ondráčka: Děti, zkuste to příští život aneb Přijímačkový masakr je tady zase

Přečíst článek
Přijímačky na střední školu

David Ondráčka: Peklo přijímaček aneb Budoucnost mladé generace v rukou strejdů z Hospodářské komory

Přečíst článek

Papež se ve Španělku zastal migrantů a vystoupil proti krajní pravici

Papež se ve Španělku zastal migrantů a vystoupil proti krajní pravici
Profimedia.cz
Karel Pučelík

Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.

Papež Lev XIV. dnes končí přes týden trvající cestu do Španělska. Jeho program byl nabitý, setkal se s královskou rodinou i zpěvákem Bad Bunnym, který aktuálně vystupuje v Madridu. U příležitosti výročí architekta Antoniho Gaudího požehnal nejvyšší věži jeho slavné baziliky Sagrada Familia, která je zároveň největší kostelní věží na světě. Dokonce se médiím svěřil, že fandí spíše Realu Madrid než katalánské Barceloně. Došlo ale i na aktuální politická témata.

Hlava katolické církve má v mnoha věcech překvapivě blízko se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Oba se za poslední měsíce opakovaně stávali terči výpadů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho souputníků. Jak Lev XIV., tak i Pedro Sánchez jsou hlasitými zastánci zahraniční politiky založené na hodnotách a pravidlech. Oba se proto stali odpůrci americké invaze do Íránu.

Lev XIV.

Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí

První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.

Přečíst článek

Na Trumpovu válku došlo i tentokrát. „Skutečná bezpečnost vychází ze spravedlnosti, trpělivého dialogu, dodržování mezinárodního práva a politiky, která dokáže upřednostnit životy lidí před zájmy těch, kteří z války těží,“ kladl papež na srdce španělským politikům.

Na straně migrantů

Jejich zájmy se však proťaly i v tématu, které aktuálně hýbe Španělskem, a to přístupem k migrantům. Sánchezův kabinet je vůči nim poměrně vstřícný a nedávno otevřel možnost legalizace pobytu stovkám tisíc lidí bez dokumentů (psali jsme zde), což je pravý opak přístupu většiny Evropy, která se snaží oslabit náboj krajní pravice těsnější migrační politikou.

Lev v otázce migrace navazuje na svého předchůdce Františka, v němž uprchlíci nalezli velkého zastánce. Cesta papeže Lva se točila kolem výročí zmíněného architekta, ale další důraz kladl právě na migraci. V závěru cesty vyrazil i na Kanárské ostrovy, kde osobně i se Sánchezem uctil památku tisíců uprchlíků, kteří na nebezpečné cestě přes moře zemřeli.

Výraznou byla také papežova návštěva a vystoupení v madridském parlamentu před členy obou komor Kongresu. Magazín Politico jeho řeč shrnul jako „kritiku španělských pravicových stran“. Lev XIV. nezůstal u diplomatických a málo říkajících proklamací a hovořil přímo o migraci. „Situace migrantů a uprchlíků vyžaduje přístup, který klade důraz na lidi, řeší základní příčiny, které je nutí k odchodu, a nejde pouze o pouhé řízení migračních toků,“ uvedl papež před zákonodárci s tím, že státy musí nabízet „bezpečné a legální cesty, vstřícné přijetí a reálné možnosti integrace“.

Podpora pro Sáncheze?

Španělsko je v Evropě skutečnou alternativou. Je vstřícné vůči migrantům, neosekává sociální výdaje, dokáže se postavit Trumpovi a prosazovat asertivní zahraniční politiku. Brzy však může být všechno jinak. Parlamentní volby se konají už za rok, přičemž Sánchezova strana v průzkumech ustrnula na 28 procentech. Pokud zůstanou jeho koaliční partneři tak slabí jako nyní, mohla by se do vlády vrátit pravice.

V průzkumech se nejvíce daří lidovcům, ale ani oni s podporou lehce přesahující 30 procent vládní kabinet sami nesloží. Nejspíš by k tomu potřebovali krajně pravicový Vox. Nyní se i lidovci, ačkoli jejich nepříliš výrazný lídr Alberto Núñez Feijóo je ke spolupráci s extremisty rezervovaný, snaží Voxu vzít vítr z plachet posunem doprava, což jsme mohli sledovat v nedávných regionálních volbách.

Barcelona

„Nechceme ani o jednoho turistu víc.“ Barcelona vyhlásila válku nezřízenému cestování

Centra mnoha evropských měst se mění v rezervace pro turisty. Nevkusné suvenýry a předražené prodejny ultrazpracovaného jídla vytlačují lokální obchody a služby, nájemníky nahrazují krátkodobé pronájmy a tradiční ráz čtvrtí mizí. Křiklavým příkladem je Barcelona. Katalánci však chtějí tomuto převzetí města neudržitelným turismem udělat přítrž. Reformy chystají hned na několika frontách.

Přečíst článek

Pedro Sánchez je sice populární v zahraničních levicových kruzích, kde ho oceňují zejména za zahraniční politiku, rovněž se mu daří prosazovat v Bruselu. Doma ale jako by si toho lidé nevšímali, možná kvůli řadě skandálů v jeho okolí. Jestli chce za rok zůstat u moci, bude muset najít způsob, jak přetavit zahraniční slávu v domácí podporu, Pomůže mu, že se nyní objevuje bok po boku papeže, který hlasitě podporuje důležité body Sánchezova programu?

Další texty Karla Pučelíka

Související

Pedro Sánchez

Karel Pučelík: Inspiraci k migraci hledejme raději ve Španělsku než v USA. Ekonomika nám poděkuje

Přečíst článek
Barcelona

„Nechceme ani o jednoho turistu víc.“ Barcelona vyhlásila válku nezřízenému cestování

Přečíst článek