Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Americký prezident Donald Trump opakovaně tvrdí, že Grónsko je pro Spojené státy strategicky nepostradatelné. Z bezpečnostního hlediska jeho tvrzení moc smysl nedává, protože Dánsko je spojenec USA a na ostrově má armáda poměrně slušnou volnost. V diskusích se hovoří také o nerostném bohatství, o které má Trump zájem. Ovšem ani v tomto případě nejsou Trumpovy vize o moc logičtější.

Nechceme být součástí USA, uvedl grónský premiér Jens-Frederik Nielsen

Politika

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.

ČTK

Přečíst článek

Je pravda, že pod povrchem Grónska se nachází značné nerostné bohatství. Dokonce se nejedná především o fosilní paliva, ale i o suroviny, které jsou potřeba k elektromobilitě nebo ekologické transformaci průmyslu. Lze souhlasit i s tím, že se na ostrově prakticky netěží. Fungující doly tam jsou v současné době jen dva. Tato situace se Trumpovi jeví jako potenciální eldorado pro americké těžaře.

Jak už to tak s Trumpovými náhledy bývá, je ale i tento značně omezený. Perspektiva těžby v Grónsku zdaleka není tak výhodná, jak se na první pohled zdá. „Myšlenka proměnit Grónsko v americkou továrnu na vzácné kovy je science fiction. Je to prostě naprosté bláznovství,“ uvedl pro CNN vedoucí The Arctic Institutue Malte Humpert. „To už rovnou můžete těžit na Měsíci. V některých ohledech je to ještě horší než na Měsíci,“ dodal.

Lokální vláda si těžbu a životní prostředí hlídá, nelze však říci, že by byla striktně proti těžbě. Těžaři však ani aktuálně dostupné možnosti podnikání na ostrově nevyužívají, licence leží nevyužité a dva až tři funkční doly jsou dokonce neziskové. Už zběžné pozorování naznačuje, že s těžbou to v Grónsku nebude jednoduché.

Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl

Názory

Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.

nst

Přečíst článek

Těžbě brání klima, ne geopolitika

Největším problémem je ostrov sám. Skýtá sice velké zásoby vzácných surovin, ale zároveň k nim nikoho nepustí. Zhruba osmdesát procent ostrova je pokrytá průměrně dvoukilometrovou, ale někde i tříkilometrovou ledovou vrstvou. Mimo to těžba probíhá většinou v podmínkách podnebí za polárním kruhem s teplotami přinejlepším deseti stupňů, přičemž po velkou část roku jsou těžební práce zcela nemožné. Navíc by musel tak velké těžbě, jakou má na mysli Donald Trump, předcházet geologický průzkum, který by trval léta. Reálně se tedy bavíme o návratnosti v řádu desítek let.

Velkým oříškem je i infrastruktura. Na ostrově není ani 200 kilometrů silnic, doprava funguje pomocí lodí a hlavně letecky. Významná naleziště se nacházejí třeba na jihovýchodě země. Kdo se trochu orientuje v geografii ostrova tuší, že právě tady se nachází nejvyšší hory pohodlně přesahující 3000 metrů. Pro ilustraci je dobré uvést, že ani horští nadšenci je příliš nenavštěvují, protože jsou velmi odlehlé a nejlepší cesta k nim je letecky z Islandu.

Grónsko se vzpírá Trumpovi. V sázce je i budoucnost NATO

Politika

Grónsko odmítá tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Obranu ostrova chce zajistit v rámci NATO.

ČTK

Přečíst článek

Pokud Trump na výše zmíněné najde řešení, musel by zajistit i pracovní sílu. V Grónsku žije bezmála 60 tisíc lidí, takže by většinu personálu musel na ostrov dovézt, což by náklady rovněž astronomicky zvyšovalo.

Možná se i tak Donaldu Trumpovi bude jevit možnost těžby jako výhodná záležitost. Potřebuje k tomu však Grónsko vlastnit? Už nyní může zasednou ke stolu s lokální vládou a jednat o spolupráci, nic mu v tom nebrání. Podobně jako v případě bezpečnostního aspektu, může dosáhnout pro USA uspokojivého výsledku v nynějších podmínkách. Opět, pokud jsou Gróňané a Dánové spojenci USA, není potřeba žádného odkupu nebo anexe. Ta je logická pouze v případě, kdy si chce místní obyvatele podrobit a odstavit je od rozhodování o jejich ostrově.

Další komentáře Karla Pučelíka

Letošní rok přináší v penzijním spoření důležitou novinku, která se dotkne zaměstnanců pracujících v rizikovém prostředí. Stát jim chce pomoci vytvořit dostatečné finanční zázemí pro dřívější odchod z práce, aniž by si museli zkracovat budoucí starobní důchod. Klíčovým nástrojem se tak stává nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Jak ale upozorňují odborníci, samotná povinnost ještě nezaručuje úspěch. „Klíčovou roli bude hrát nejen výše příspěvků, ale především správně zvolená investiční strategie a kombinace penzijních a investičních produktů,“ říká finanční poradce společnosti Partners Lukáš Urbánek.

Nový povinný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření má jasná pravidla. Pokud zaměstnanec v rizikové profesi v daném měsíci odpracuje alespoň čtyři rizikové směny, vznikne zaměstnavateli povinnost odvést čtyři procenta z jeho hrubé mzdy na doplňkové penzijní spoření. Roční výše tohoto příspěvku je zastropována na 50 tisících korun, což odpovídá zhruba 4 160 korunám měsíčně. „Smyslem opatření je vytvořit těmto pracovníkům dostatečný finanční polštář pro období před dosažením řádného důchodového věku,“ vysvětluje Urbánek. Rizikové profese jasně definuje Ministerstvo financí.

Vyplácení příspěvku však není pro zaměstnance v rizikových profesích automatické. Musí vykonat první krok a písemně (nebo elektronicky, pokud to firma umožní) oznámit, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a dodat potřebné údaje. Těmi jsou název penzijní společnosti, číslo účtu, identifikaci smlouvy (např. rodné číslo nebo variabilní symbol). Bez tohoto oznámení nemůže zaměstnavatel příspěvek odvádět. První rozhodné období začíná měsícem následujícím po oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek. Příspěvek je pak splatný do konce následujícího měsíce. Pokud tedy zaměstnanec dodá potřebná data zaměstnavateli v průběhu ledna, prvním rozhodným obdobím je únor a první platba musí být provedena do 31. března 2026.

Stanislav Šulc: Český daňový zázrak aneb Zvládne Babiš to, co se nepovedlo Fialovi?

Názory

Když člověk plánuje, Bůh se směje, říká jedna varianta slavného pořekadla. A to se právě nyní možná někde odehrává poté, co premiér Andrej Babiš představil ambiciózní plán nové vlády. V něm se dočteme, že vláda zároveň opět sníží věk pro odchod do důchodu a také nebude zvyšovat daně. Povede se to té „lepší vládě“, jak se před volbami Babišova vláda označila?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Hlavním cílem změny je podpora předdůchodu, tedy možnosti, která umožňuje oficiální a finančně neutrální zkrácení pracovní kariéry. Český systém ji nabízí od roku 2013 a umožňuje čerpat prostředky až pět let před dosažením důchodového věku.

Předdůchod je vyplácen z úspor v doplňkovém penzijním spoření (DPS) a jeho zásadní výhodou je, že nekrátí budoucí starobní důchod. Doba jeho čerpání se navíc započítává jako doba pojištění. „Předdůchod tak zůstává jedním z mála nástrojů, jak si legálně a bez negativních dopadů na budoucí důchod zkrátit pracovní kariéru,“ připomíná Urbánek.

Velikost úspor je zásadní

Zásadní podmínkou však zůstává dostatečný objem naspořených prostředků. Pro každý měsíc předdůchodu musí mít účastník k dispozici alespoň 30 procent průměrné mzdy. V praxi to dnes znamená, že při plánovaném předdůchodu v délce tří let je potřeba mít na účtu doplňkového penzijního spoření přibližně 520 tisíc korun. Nový povinný příspěvek zaměstnavatelů může cestu k této částce výrazně usnadnit, bez iniciativy samotných zaměstnanců to ale nepůjde. „Bez aktivního přístupu, správné investiční strategie a vhodné kombinace produktů se ani tato změna neobejde,“ upozorňuje Urbánek.

Mají naspořeno a práce už je unavuje. V předdůchodu už jsou tisíce Čechů

Money

Předdůchod je stále populárnější alternativou pro lidi, kteří se chystají odejít z pracovního života dříve, ale nechtějí si trvale snižovat svůj budoucí starobní důchod. V současné době ho podle dat Asociace penzijních společností čerpá více než šest tisíc lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně.

nst

Přečíst článek

To ostatně potvrzují i data o struktuře třetího pilíře. Ke konci září 2025 evidovalo Ministerstvo financí téměř 3,93 milionu účastníků penzijního spoření, z nichž přibližně 1,8 milionu stále setrvává ve starých transformovaných fondech. Ty sice garantují nezáporné zhodnocení, dlouhodobě však často nedokážou porazit inflaci. Naproti tomu účastnické fondy v rámci doplňkového penzijního spoření v roce 2025 ve většině případů vydělaly, přičemž u dynamických strategií nebyly výjimkou ani dvouciferné výnosy.

Dynamické fondy

„Z pohledu spotřebitele je to praktická připomínka: kdo má do důchodu dlouhý horizont, bývá v průměru odměněn vyšším podílem akcií – za cenu kolísání hodnoty během cesty,“ říká Urbánek. Nejvýkonnější dynamické fondy se podle dostupných dat dostaly přes hranici dvaceti procent, byly dva: NN Růstový (+25,9 procenta) a Conseq Globální akciový fond (+23,4 procenta). Třetí příčku obsadil ČS Dynamický s výnosem 17 procent. Konzervativní strategie se pohybovaly jen kolem dvou až tří procent. Vyplývá to z dat za rok 2025, které zveřejnil Freedom Financial Services.

Přesto mnoho lidí dál zůstává v méně výkonných fondech. „Setrvačnost u spoření má své důvody. Obava z kolísání, ‚garance nuly‘ u transformovaných fondů a často i to, že lidé netuší, že lze přejít do DPS a zvolit strategii podle věku,“ popisuje Urbánek. Ekonomická logika je přitom podle něj poměrně jednoduchá: čím delší investiční horizont, tím vyšší šance, že dynamická strategie překoná konzervativní přístup, byť nikdy ne bez rizika.

Jak být rentiérem už před penzí. Na předčasný důchod zapomeňte

Money

Počet lidí, kteří čerpají rentu předdůchod místo odchodu do předčasného důchodu se rok od roku v Česku zvyšuje. Za posledních 11 let dokonce více jak 22krát. A díky této rentě se dá zafixovat i důchod, aby neklesl. Vyplácí se to tak především těm, kdo mají vyšší příjmy. Týká se to i vás?

Věra Tůmová

Přečíst článek

Podle odborníků by při horizontu delším než deset let měla být strategie jednoznačně dynamická, s výrazným zastoupením akciové složky. „Takové nastavení může dlouhodobě přinášet průměrné zhodnocení okolo sedmi procent ročně, což je úroveň, která již dokáže ochránit úspory před inflací. Zároveň jde o horní hranici výnosů, které bylo dosud možné u tradičních účastnických fondů DPS dosahovat,“ dodává Urbánek.

Státní podpora

Stát se zároveň snaží motivovat střadatele i přes systém státních příspěvků. Od poloviny roku 2024 činí podpora 20 procent z měsíčního vkladu, maximálně 340 korun při spoření alespoň 1 700 korun měsíčně. Minimální hranice pro nárok na státní příspěvek se posunula na 500 korun měsíčně a zároveň se ruší jeho vyplácení lidem, kterým byl přiznán starobní důchod.

Vedle samotného penzijního spoření se stále častěji objevuje i doporučení kombinovat DPS s Dlouhodobým investičním produktem (DIP). Ten nabízí výrazně širší investiční možnosti a vyšší flexibilitu. „Klienti si tak v režimu DIP mohou vybírat ze zhruba 2 500 podílových fondů, takže každý si může najít řešení, které odpovídá jeho životní situaci, rizikovému apetitu a investičnímu nastavení,“ uvádí hlavní analytik společnosti Broker Consulting Martin Novák. „Oproti doplňkovému penzijnímu spoření, které nabízí pouze tři až čtyři investiční strategie, je to obrovská výhoda,“ dodává.

Nový povinný příspěvek zaměstnavatelů tak představuje významný krok ke zlepšení finanční připravenosti lidí v rizikových profesích. „Skutečný přínos však bude záviset na tom, zda zaměstnanci tuto příležitost využijí aktivně, tedy zvolí odpovídající investiční strategii a nenechají své peníze dlouhodobě ležet v produktech, které sice slibují jistotu, ale reálně je připravují o kupní sílu," uzavírá Urbánek.

Lukáš Kovanda: Banky matou lidi, když varují před předčasným ukončením „penzijka“

Názory

Poslední dobou si čeští střadatelé v nadprůměrné míře předčasně vybírají své úspory na důchod. Ukončují doplňkové penzijní spoření či připojištění. Tento vývoj potvrzují čísla prakticky všech tuzemských velkých bank. Jedním dechem tyto ústavy varují, že předčasné ukončování spoření na důchod je chybou. „To však není pravda. Nelze to takto kategoricky tvrdit. Může to být naopak finančně prozíravé rozhodnutí,“ komentuje ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek