Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl
Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.
Navzdory hlasitým prohlášením a mediálnímu rozruchu kolem amerických ambicí v Grónsku dosud Bílý dům nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad tímto arktickým územím. Důvod je prostý: žádný skutečně pádný neexistuje, píše v komentáři agentura Bloomberg. Čím déle tato debata trvá, tím zřetelnější je, že jde o špatně promyšlenou iniciativu, která může napáchat více škody než užitku.
Prezident Donald Trump v poslední době argumentoval jak ekonomickými, tak bezpečnostními důvody a hovořil dokonce o „psychologické nutnosti“ vlastnictví Grónska. Ostrov je přitom spravován Dánskem, spojencem USA v NATO. Zastánci amerického zájmu poukazují na grónské nerostné bohatství a tvrdí, že by mohlo pomoci snížit závislost Spojených států na Číně v oblasti kritických surovin. Jiní varují před rostoucí aktivitou Ruska a Číny v Arktidě, kterou zpřístupňuje tání ledu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy podniknou kroky k získání Grónska „ať se jim to líbí, nebo ne“. Výrokem výrazně vyostřil dosavadní rétoriku administrativy, která dlouhodobě usiluje o převzetí kontroly nad dánským autonomním územím.
Trump: Pokud to neuděláme my, vezme si Grónsko Rusko nebo Čína
Leaders
Nákladná těžba
Tyto argumenty však při bližším pohledu neobstojí. Těžba surovin v Grónsku by byla mimořádně nákladná a technicky složitá a Spojené státy mají levnější a dostupnější alternativy jinde, včetně vlastního území. Americké firmy navíc mohou v Grónsku působit i bez jakékoli anexe a případné konkurenční projekty z Číny byly už v minulosti zastaveny.
Ani bezpečnostní hrozby nejsou tak akutní, jak bývají vykreslovány. Ruská vojenská aktivita v Arktidě má převážně obranný charakter a klíčové oblasti už dnes sledují síly NATO. Pentagon navíc zjevně nepovažuje region za prioritu, jinak by tam přesouval výrazně více zdrojů. Posílení americké vojenské přítomnosti v Grónsku – například prostřednictvím dronů, senzorů či modernizace infrastruktury – lze navíc řešit v rámci stávajících dohod s Dánskem a grónskými úřady.
Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států. Evropští lídři tak reagovali na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko. Území je přitom autonomní částí Dánského království, které je členem Evropské unie.
Evropští lídři vzkazují Trumpovi: Grónsko není americké
Politika
Alternativní scénáře, jako je snaha přimět Gróňany k nezávislosti a následnému přidružení k USA, by byly nákladné, zdlouhavé a zbytečné. Jakýkoli pokus o vojenské převzetí by pak vážně poškodil NATO a americkou bezpečnost více než kroky Ruska či Číny mimo rámec otevřeného konfliktu.
Spojené státy tak z této posedlosti Grónskem nemají co získat. O to více však mohou ztratit, pokud se z politického nápadu stane strategická chyba.
