Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil grónský premiér Jens-Frederik Nielsen před novináři na tiskové konferenci. Nielsen také zopakoval, že Grónsko není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která na tiskové konferenci byla také přítomna, uvedla, že není snadné čelit tak nepřijatelnému tlaku ze strany nejbližšího spojence.
„Grónsko nechce být vlastněno a kontrolováno Spojenými státy a nechceme být jejich součástí,“ zdůraznil Nielsen a dodal, že Grónsko zůstává součástí Dánského království.
Bloomberg: Trumpova snaha ovládnout Grónsko nedává smysl
Bílý dům zatím nepředložil přesvědčivé vysvětlení, proč by Spojené státy měly usilovat o kontrolu nad Grónskem. Komentář agentury Bloomberg, který přebíráme, upozorňuje, že americké ambice vůči arktickému ostrovu postrádají ekonomické i bezpečnostní opodstatnění a mohou Spojeným státům i NATO spíše uškodit.
Podle Frederiksenové není situace, ve které se Dánsko nachází, vůbec jednoduchá. „Existuje však mnoho náznaků, že ta nejnáročnější část je teprve před námi,“ poznamenala.
Zdůraznila také, že Dánsko chce posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti v Arktidě se svými spojenci včetně USA. Trump nutnost posílit bezpečnost v Arktidě používá jako klíčový důvod, proč chce Washington ostrov pod svou kontrolou, připomněla agentura AFP.
Ve středu se uskuteční setkání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Na jednání v Bílém domě bude přítomen také americký viceprezident J.D. Vance.
Arktický ostrov býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
Související
„USA jsou řízeny jako cirkus“. Bílý dům zveřejnil AI snímek Trumpa s tučňákem a grónskou vlajkou
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Ještě před pár lety byla Ostrava symbolem těžkého průmyslu a ekologických zátěží. Dnes se ale čím dál častěji objevuje v souvislosti s kvalitní architekturou, odvážnými urbanistickými vizemi a proměnou veřejného prostoru. Město systematicky pracuje s architektonickými soutěžemi, dává prostor špičkovým domácím i zahraničním ateliérům a nebojí se dlouhodobých investic. Výsledkem není jeden ikonický projekt, ale proměna, která mění charakter celého města.
Radnice, která mluví jazykem dneška
Jedním z nejnovějších kroků je plánovaná přístavba Slezskoostravské radnice na Těšínské ulici. Vítězný návrh architektonické soutěže připravil ateliér A8000, který se rozhodl nejít cestou historizujících gest.
„Historickou radnici nevnímáme jako předlohu k napodobování, ale jako hodnotu, na kterou chceme navázat,“ říká architektka Lucie Formanová. Nová přístavba proto reaguje soudobým výrazem a doplňuje novorenesanční budovu z let 1911–1913 sebevědomou, ale respektující architekturou.
Dvě propojené hmoty se společným vstupem vytvoří průchozí celek, který jasně oddělí reprezentativní a provozní funkce. Zatímco historická část si zachová obřadní síň, kancelář starosty či galerii, nová budova se otevře každodennímu životu úřadu. V přízemí vznikne foyer s recepcí, podatelna, matrika, pokladna, kavárna i zázemí pro rodiče s dětmi. Vyšší patra obsadí jednotlivé odbory. Důraz se klade na přehlednost, orientaci a bezbariérovost.
Pokud půjde vše podle plánu, stavba by mohla začít na přelomu dekády a první úředníci by se do nového zázemí nastěhovali kolem roku 2030.
Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Ještě ambicióznější je proměna Žofinky, bývalé struskové haldy na levém břehu Ostravice. Místo, které bylo desítky let vnímáno jako ekologická jizva, se má v horizontu dvaceti let proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť.
Mezinárodní architektonickou soutěž, do níž se zapojilo 29 týmů z celého světa, vyhrál dánský ateliér ADEPT. Jeho návrh staví na silné urbanistické struktuře, důrazu na veřejný prostor a propojení s městem.
Žofinka nabídne bydlení, školy, obchody, služby i rozsáhlé parky. Klíčovou roli bude hrát pěší a cyklistická doprava i napojení na MHD. V první etapě má vzniknout přibližně 300 bytů, postupně však čtvrť pojme tisíce obyvatel. Na jednotlivých etapách se budou podílet i čeští architekti, například ohboi, atelier.tečka nebo VEN.KU architekti. Cílem je město krátkých vzdáleností, zelených vnitrobloků a živých ulic.
Nové Lauby: když město staví samo
Proměna Ostravy se ale neodehrává jen na velkých brownfieldech. Důležitou roli hrají i menší, precizně zacílené projekty v centru. Jedním z nich jsou Nové Lauby – městský blok, který vyplnil dlouholetou proluku v historickém jádru.
Projekt vznikl z architektonické soutěže, kterou vyhrálo studio znamení čtyř – architekti. Výjimečný je ale především přístup města. Ostrava zde nevystupovala pouze jako regulátor, ale jako aktivní spoluinvestor. Padesát z celkových 83 bytů zůstalo v městském vlastnictví a slouží jako nájemní bydlení.
Nové Lauby byly nominovány na Českou cenu za architekturu 2025 a staly se ukázkou toho, že i město, pokud má jasnou vizi, může být kvalitním developerem.
Luxusní lázně pod skalami v Adršpachu? Místní se bouří proti Pleskotovu projektu
Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.
Mezinárodní pozornost přitahuje také nový koncertní sál pro Janáčkovu filharmonii Ostrava. Autorem návrhu je americký architekt Steven Holl, který na projektu spolupracuje s pražským ateliérem Architecture Acts. Komplex nabídne hlavní sál pro 1300 posluchačů, menší sály, edukační centrum i nahrávací studio. Magazín Architizer jej zařadil mezi deset nejočekávanějších staveb světa.
Ostrava se zároveň nebojí ani konverzí staveb z druhé poloviny 20. století. Příkladem je rekonstrukce výškové budovy z 60. let v Ostrčilově ulici, známé jako Mrakodrap. Objekt, který byl léta prázdný a uvažovalo se o jeho demolici, se podle návrhu Evy Jiřičné a Petra Vágnera promění v obytný dům se 111 byty.
Budově přibudou dvě patra, fasáda dostane zvlněnou podobu s oblými tvary a zelení a okolí projde revitalizací. „Mrakodrap nevnímáme jako relikt minulosti, ale jako příležitost. Přetváříme ho v živé vertikální město,“ shrnuje Petr Vágner.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Praho, dívej se. Ostrava umí přetvořit parkoviště na bydlení
Skupina Czech Inn Hotels rozšířila své hotelové portfolio o další významnou nemovitost v Brně. Od dosavadního majitele Daniela Šorma koupila hotel Cosmopolitan Bobycentrum, který dosud pouze provozovala. Cena transakce nebyla zveřejněna, podle serveru Seznam Zprávy se však pohybovala ve stovkách milionů korun.
Skupina Czech Inn Hotels se stala novým vlastníkem hotelu Cosmopolitan Bobycentrum v Brně. Informaci dnes přinesl server Seznam Zprávy. Hotel otevřený v roce 1993 patří k zavedeným brněnským ubytovacím kapacitám a Czech Inn Hotels jej provozuje už od roku 2018. Až dosud jej však podle serveru vlastnil podnikatel Daniel Šorm.
Kupní cenu se strany rozhodly nezveřejnit, podle informací Seznam Zpráv se ale jednalo o částku v řádu stamilionů korun. Akvizice zapadá do dlouhodobé strategie skupiny, která se zaměřuje na rozšiřování portfolia hotelů ve střední Evropě, především ve velkých městech.
PPF a J&T prodávají luxusní hotel u Westminsteru v Londýně. Kupuje španělská skupina RIU
Investiční skupiny PPF Real Estate a fond BHP Hotels SICAV, za nímž stojí J&T Arch Investments, prodaly pětihvězdičkový hotel The Westminster London španělské hotelové skupině RIU Hotels & Resorts. Transakce potvrzuje pokračující zájem zahraničního kapitálu o prémiová aktiva v centru britské metropole.
Czech Inn Hotels vlastní brněnský rodák Jaroslav Svoboda, skupina má sídlo v Praze. V současnosti provozuje 28 hotelů s více než 9000 lůžky. Jen v loňském roce podle Seznam Zpráv ubytovala přes dva miliony hostů. Vedle Česka působí také v zahraničí.
Hotelový komplex Bobycentrum nabízí kromě ubytování také restaurace, bary, konferenční a společenské sály či další doprovodné služby. Díky své poloze a rozsahu patří k významným místům pro pořádání kongresů, firemních akcí i kulturních událostí v Brně.
Nejde o první výraznou investici skupiny Czech Inn Hotels v moravské metropoli. Už v roce 2024 koupila podle serveru Seznam Zprávy za zhruba miliardu korun hotel Barceló Brno Palace, který dnes nese název Grand Palace. Tento hotel disponuje 119 pokoji, wellness centrem, konferenčními prostory a restaurací.
Skupina dále posiluje i v zahraničí. Loni převzala od německé sítě Achat Hotels čtyřhvězdičkový hotel Achat v Budapešti, čímž rozšířila své působení na maďarský trh.
PPF a J&T prodávají luxusní hotel u Westminsteru v Londýně. Kupuje španělská skupina RIU
Investiční skupiny PPF Real Estate a fond BHP Hotels SICAV, za nímž stojí J&T Arch Investments, prodaly pětihvězdičkový hotel The Westminster London španělské hotelové skupině RIU Hotels & Resorts. Transakce potvrzuje pokračující zájem zahraničního kapitálu o prémiová aktiva v centru britské metropole.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Co nahradí zbouraný Transgas? Penta a PSN startují miliardový projekt Vinohradská 8
