Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.
Státní podnik Diamo Stráž pod Ralskem na Českolipsku plánuje, že letos propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců, propouštění chystá ve všech sedmi odštěpných závodech v republice, uvedla ve středu Česká televize (ČT). O práci by do konce srpna mělo přijít 430 lidí, dalších 150 neobsazených míst státní podnik zruší. V plánu je také sloučení některých závodů. Ročně by to mělo přinést úsporu 400 až 500 milionů korun, které bude možné použít na sanaci po těžbě.
Miliardář a jeho holding Carbounion Petr Paukner vstupují jako menšinový vlastník do skupiny Sokolovská uhelná a její sesterské firmy SUAS. Výši transakce strany neuvedly.
Soud uznal Antonia Koláčka a Oldřicha Klimeckého vinnými v kauze ovládnutí a privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Bývalému manažerovi těžební firmy Antoniu Koláčkovi soud uložil 7,5 roku vězení a propadnutí několika set milionů korun z bankovních účtů. Bývalého generálního ředitele MUS Oldřicha Klimeckého potrestal šesti lety vězení a propadnutím peněz zajištěných policií. Oba muži také dostali pětiletý zákaz působení ve vedení firem.
Desítky let spoléhal texaský těžební gigant ExxonMobil na ropu. Ale nyní v době boomu elektromobilů i on vsadí na něco jiného. Do těžby lithia, kvůli které koupil rozsáhlé pozemky v Arkansasu za více než sto milionů dolarů, napsal deník The Wall Street Journal.
Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU.
Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
