AI nahradí miliony pracovních míst. Čeká nás masová nezaměstnanost? S neschopnou vládou možná ano
Umělá inteligence v příštích několika letech zruší miliony pracovních míst. Ekonomiku technologie sice nakopnou, ale mnoho lidí se dostane do úzkých, protože o jejich práci nebude zájem. Nemusí to však dopadnout tak špatně, podmínkou ale je, že se naše systémy na změny inteligentně připraví – což vzhledem ke zkušenostem se státním aparátem není zrovna uklidňující.
Umělá inteligence výrazně změní pracovní trh. A to poměrně brzy. Britský think tank The National Foundation for Educational Research v nedávné studii uvádí, že jenom na ostrovech zmizí do roku 2035 tři miliony pracovních míst. To je skoro deset procent aktuální pracovní síly země.
Podle studie jsou ohrožené zejména manuální práce ve výrobě, pozice ve službách a také v administrativě. Ztráty pracovních míst výzkumníci předpovídali už v předchozích publikacích, nyní však docházejí k závěru, že proces bude výrazně rychlejší a rozsáhlejší, než se očekávalo.
Pochopitelně to nejsou jen špatné zprávy. Umělá inteligence přináší nové příležitosti a pro ekonomiku to může být vítaná vzpruha. Think tank rovněž uvádí že AI sice britskou ekonomiku o tři miliony míst připraví, ale podobný počet (2,7 milionu) na pracovní trh také vrátí. Produktivita má totiž zvýšit množství práce a zaměstnavatelé budou muset navyšovat personální i jiné kapacity, aby zesílenému tempu stíhali.
Je tu však jeden problém. Ve většině případů to nebude fungovat tak, že se zaměstnanec propuštěný z výroby nebo administrativy přesune do nově vzniklé pozice. AI přinese příležitosti kvalifikovaným pracovníkům – specialistům, IT odborníkům a programátorům nebo manažerům a různým konzultantům. To ale zpravidla nebudou ti, na které rozvoj AI negativně dopadne. Zejména o repetitivní a méně kvalifikovanou práci prostě nemusí být podle tohoto scénáře brzy zájem.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
Změnit přístup k práci i vzdělávání
Lze zabránit sociálním problémům vyvolaných rozvojem umělé inteligence? Samozřejmě. Rozvoj AI může být - a pro mnoho států určitě bude - úspěšný příběh. Má to však háček. Ekonomiky jednotlivých zemí se budou muset na tyto změny připravit. Zabraňování dopadům strukturálních změn, aby nedopadaly na ty nejslabší, však není zrovna to, v čem naše společnost exceluje.
Je to ale jednoduché. Pokud chceme mít moderní průmysl a ekonomiku, musíme mít i moderní státní aparát a odpovídající sociální systém. Rozvoj AI přináší nové nároky. Politici i úředníci budou muset předvídat a pružně reagovat. Pokud se změní výrobní postupy a ekonomika, ale ve společnosti zůstane nastavení 90. let, nepůjde to dohromady a výsledky budou katastrofální. Nepřekvapivě.
Na změny bude třeba připravit sociální systém, ale také se pokusit o to, aby na něj nemusel spoléhat velký počet lidí. Britský think tank navrhuje podporu rekvalifikací. Také bude podle výzkumníků třeba přehodnotit, jak smýšlíme o vzdělávání. To, že ve dvaceti opustíme školu a už se až do důchodu nebude potřeba nic nového učit, bude brzy přežitý přístup. Jen systém celoživotního vzdělávání zajistí, že odborná kvalifikace bude odpovídat potřebám ekonomiky.
V Česku zatím takové diskuse ve vrcholové politice příliš neslýcháme. Je na ně však nejvyšší čas. Nástupu AI nezabráníme a ani tento proces v naší malé zemi příliš neovlivníme. To ostatně ale není naším úkolem. Naše společnost musí napnout síly a důkladně se na budoucnost připravit.

