Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.
Téměř polovina lidí mladších 40 let tvrdí, že by chtěli odejít do důchodu dříve, než jim bude šedesát. To je překvapivá zpráva, která se velmi pravděpodobně zcela mine s realitou. Světové ekonomické fórum si nechalo zpracovat průzkum, podle kterého mladší generace nepočítají s prodlužováním věku odchodu do důchodu. Přitom v řadě zemí se vede veřejná debata o opaku, počítá s tím například i „reforma“ penzí v Česku. Ve Francii i přes pouliční protesty už k němu došlo.
Výkonný ředitel Bank of America Brian Moynihan na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že je potřeba přesně definovat, co vlastně jsou ona neustále opakovaná kritéria udržitelnosti neboli ESG. A to skutečně natvrdo, nikoli vágně, jak se doposud děje, protože to nefunguje.
Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
Ekonomická elita světa se po dvouleté pauze způsobené protikoronavirovými opatřeními sešla na tradičním Světovém ekonomické fóru ve švýcarském Davosu. Svět se ale mezitím výrazně změnil – globální ekonomika se přes dva roky potýká s dopady covidu a poslední měsíce i s bující inflací, propady akciových trhů a následky ruské invaze na Ukrajinu. I proto mezi vystupujícími na dálku je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nad tím vším se vznáší letošní téma, které má zlověstný podtext: „Historie v bodě zvratu“, napsala agentura Bloomberg.
Slovenská centrální banka (NBS) mírně 📉 snížila výhled letošního růstu domácí ekonomiky na půl procenta z dosavadního odhadu 0,6 procenta. Současně upozornila, že prodlužování války na Blízkém východě by letos naopak vedlo k poklesu slovenského hospodářství a k vyšší inflaci, než se očekávalo.
Dluhy domácností v Česku u bank se v únoru meziměsíčně 📈 zvýšily o zhruba 17,61 miliardy na 2,614 bilionu korun. Objem úvěrů pro nefinanční podniky stoupl o 23,76 miliardy na 1,544 bilionu Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. V meziročním srovnání u domácností dluhy vzrostly o 216,3 miliardy a u firem o přibližně 99 miliard korun.
Investiční skupina SPM podnikatelů Slavomíra Pavlíčka a Marka Španěla koupila kožešnickou a oděvní obchodní společnost Kara Trutnov. Podíly jim prodali zakladatel Kary Zdeněk Rinth a investiční skupina Natland. Podnik, který měl loni obrat 3️⃣2️⃣5️⃣ milionů korun, dál jako generální ředitel povede Rinth.
Česká ekonomika loni 📈 vzrostla o 2,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Potvrdil tím svůj předchozí odhad zveřejněný na začátku března. Úřad nyní mírně zlepšil odhad vývoje za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku, kdy hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,7 procenta.
Počet obyvatel Slovenska loni 📉 klesl pátým rokem v řadě. Demografický vývoj opět poznamenala především nižší porodnost. Míra porodnosti v zemi, vyjádřená počtem narozených dětí na 100 tisíc obyvatel, klesla na nejnižší úroveň za posledních 100 let.
Do Kyjeva přijela šéfka diplomacie Evropské unie 👩 Kaja Kallasová a ministři zahraničí několika unijních zemí. V zemi bránící se ruské vojenské agresi si mimo jiné připomenou čtvrté výročí masakru, který spáchali Rusové v okupované Buči ležící nedaleko metropole. Diplomaty na nádraží přivítal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Průměrná cena benzinu ve Spojených státech přesáhla poprvé po více než třech letech čtyři dolary (8️⃣6️⃣ korun) za galon (3,8 litru). Podle agentury Reuters to vyplývá z dat služby pro sledování cen GasBuddy. Na vině je krize na energetických trzích, kterou vyvolala válka USA a Izraele s Íránem. Více než čtyři dolary se za galon naposledy platily v srpnu 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Čtyři izraelští vojáci zemřeli a dva byli zraněni při střetu s členy hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, uvedla dnes podle zpravodajského webu Times of Israel izraelská armáda. Jde o ☝️ největší izraelskou ztrátu od začátku invaze do Libanonu v polovině tohoto měsíce. Izrael celkem v březnu v bojích proti militantnímu hnutí na jihu sousední země přišel o deset příslušníků svého vojska.
Německá vláda 📉 sníží obsah stříbra ve sběratelských mincích. Chce zabránit spekulacím kvůli prudce se měnící ceně tohoto ušlechtilého kovu. Podle agentury DPA to oznámilo německé ministerstvo financí.
Izrael ✅ dosáhl většinu svých cílů ve válce s Íránem a je za její polovinou. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř.
