Opozice už prakticky rezignovala na souboje s vládou. Po půl roce Babišova vládnutí jsou hranice nakresleny. V ODS nebo u Starostů zjistili, že sice mohou dlouze mluvit u sněmovního pultíku, ale kormidlo neposunou ani o milimetr. Pozornost obracejí ke komunálním volbám.

Opozici se v poslední době, očekávaně, nepovedlo zabránit změně zákonů o státním rozpočtu. Babiš bude moci utrácet kolik chce a za co chce. Bez kontroly, bez revize. Na štvavé setkání Sněmovny kolem sjezdu sudetských Němců v Brně opoziční poslanci demonstrativně ani nepřišli. Věděli, že by byli po nechutných výlevech Ševčíka a spol. přehlasováni.

Tři vládní strany to nyní ve vrcholné politice s posměšným úšklebkem ve tváři válcují jako tank. Macinka vyhrožuje prezidentovi, že možná ani 8. června se o jeho účasti na summitu NATO v Ankaře nerozhodne. Pěkně si Babišova parta nyní Pavla vodí. Prezident má sice připravenou kompetenční žalobu, ale dosud možná nepochopil, že v tomto upoceném sporu dvou vrcholných politiků, novém českém stylu, bude navždy loserem. Babiš, kterého si národ žádá, ve svých sedmdesáti letech neopustí styl „silnějšího psa“. Prezident to ještě bude zkoušet, nyní ho vláda dostrkala do pozice maturanta na čekačce.

Ze Sněmovny do kampaně

Zpět do Sněmovny. Jelikož jsou karty rozdané, a účastníci už to pochopili, začali obracet pozornost k podzimním komunálním volbám. Ve Sněmovně už neuvidíme ideový souboj dvou pohledů na svět. Ostatně, Babiše ideje zdržují od vládnutí. Uvidíme novou předvolební kampaň. Přece jenom, Praha s rozpočtem přes 110 miliard korun není drobeček k přehlédnutí.

Bydlení jako hlavní pražské téma

Už to začalo. Koncem týdne se ve Sněmovně schvalovala novela zákona o podpoře bydlení. „Vláda chce zlikvidovat dostupné bydlení,“ řekl mimo jiné předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Dalo by se glosovat, no, že toho bydlení za Hřibova primátorování tolik vzniklo. „K vyřešení problematiky bydlení nemáme jít jenom cestou větší a větší regulace,“ uvedl šéf ODS Martin Kupka. Zatím slabý kalibr, co dál? Bydlení bude evidentně ústřední pražské téma.

Zpráva ze záhrobí. Komunisté mají nového předsedu, jistého Romana Louna. Ten po ovládnutí strany prohlásil, že by se chtěl sejít se zástupci většiny levicových a vlasteneckých stran, tak aby na podzim ve volbách uspěli. Silné spojení levice a vlastenců funguje, uvedl. Se Sovětským svazem na věčné časy.

Další glosy a komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.

Zájem o doplňky stravy cílené na kortizol roste spolu s tím, jak se pojem stresové regulace dostává do povědomí širší populace. Na trhu je řada postupů a produktů, které slibují snížení kortizolu a zklidnění nervového systému. Účinek některých, a to ještě univerzálně, může být sporný. Naštěstí ale existují látky, u kterých jsou benefity prokázané.

Nejprozkoumanější skupinou jsou adaptogeny, rostlinné látky, které podle definice pomáhají organismu zvládat fyzický i psychický stres. Jejich společným mechanismem je modulace HPA osy (osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky). Takto přímo ovlivňují systém, který kortizolovou odpověď řídí. Adaptogeny pomáhají normalizovat hladinu kortizolu a snižovat reaktivitu osy na chronické zatížení.

Ašvaganda je z adaptogenů nejlépe zdokumentovaná pro přímý efekt na kortizol. Loňská meta-analýza 15 randomizovaných kontrolovaných studií na 873 účastnících ukázala, že suplementace ašvagandou po dobu osmi týdnů statisticky významně snižuje hladiny kortizolu i skóre na škálách stresu a úzkosti. Další nová meta-analýza ze sedmi studií ukázala zajímavý výsledek, že ašvaganda sice měřitelně značně snižuje kortizol, ale subjektivní vnímání stresu nemusí ovlivnit ve stejné míře. Standardní extrakty jsou většinou dávkovány v rozmezí 300 až 600 mg denně a suplementace je obecně považována za bezpečnou při krátkodobém i střednědobém užívání.

Rhodiola rosea je další adaptogen s relevantní klinickou evidencí. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie na 60 dospělých s únavovým syndromem spojeným se stresem ukázala, že 576 mg standardizovaného extraktu denně po dobu 28 dní snižuje příznaky vyhoření, zlepšuje kognitivní výkonnost a pozitivně ovlivňuje ranní kortizolovou odpověď. Mechanismus rodioly zahrnuje modulaci HPA osy na úrovni hypotalamu, kde je schopna tlumit celou kortizolovou kaskádu. Rodiola je zároveň jedinou rostlinou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) pro indikaci přechodné únavy spojené se stresem.

Fosfatidylserin je fosfolipid přirozeně přítomný v buněčných membránách, zejména v mozku, a jeden z nejstarších doplňků testovaných na modulaci kortizolu. Randomizovaná studie na 75 mužích s diagnózou chronického stresu ukázala, že 400 mg komplexu fosfatidylserinu a fosfatidové kyseliny denně po dobu 42 dní normalizuje kortizolovou odpověď na akutní psychosociální stresor, ale pouze u skupiny s vysokou výchozí mírou chronického stresu. Toto zjištění je důležité, protože fosfatidylserin pravděpodobně funguje nejlépe u lidí, jejichž HPA osa je již přetížená, a ne jako prevence pocitového stresu a zvýšeného kortizolu.

Sacharidy jako nepřítel, high protein jako spasitel a nebezpečný meloun. Doktorka potravin boří mýty, kterým možná věříte i vy

Enjoy

Zdravé jídlo je dnes velký byznys. Regály plní proteinové výrobky, funkční nápoje a superpotraviny, sociální sítě zase rady o kortizolu, glukóze nebo sacharidech. Jenže kde končí skutečná výživa a začíná marketing? V rozhovoru s nutriční specialistkou Vendulou Popelkovou, známou na sítích jako @doktorkapotravin, boříme nejčastější mýty o jídle a vysvětlujeme, proč zdravá strava nemusí být drahá ani složitá.

Petra Martínková

Přečíst článek

Hořčík je nezbytným mikronutrientem a základním doplňkem při stresu. Jeho vztah ke kortizolu je obousměrný a chronický stres jeho hladinu v těle snižuje, přičemž nedostatek zároveň zvyšuje reaktivitu HPA osy. U lidí s nedostatečným příjmem hořčíku ze stravy má suplementace průkazný efekt na snížení kortizolové reaktivity a kvalitu spánku. Z řady různých forem hořčíku dostupných jako doplněk stravy má glycinát výhodu v tom, že glycin sám o sobě působí uklidňujícím způsobem na nervový systém.

Kortizol a spánek jsou neoddělitelně propojené a suplementace cílená na jedno nevyhnutelně ovlivňuje druhé. Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina kortizolu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory. Většina doplňků cílených na kortizol proto pracuje zároveň na kvalitě spánku. Melatonin, hormon řídící spánkový cyklus, jehož produkce klesá s věkem a narušuje ji expozice světlu ve večerních hodinách, má jako doplněk dobře zdokumentovaný efekt na zkrácení doby usínání a synchronizaci cirkadiánního rytmu. Glycin, aminokyselina přirozeně přítomná v pojivové tkáni, má zklidňující efekt přes termoregulaci tělesné teploty. Studie ukazují, že 3 g glycinu před spánkem zkracují dobu usnutí a zlepšují subjektivní vnímání kvality spánku bez sedativního pocitu ráno.

Biohacking: Johnson doporučuje deset dřepů každých 40 minut jako jeden z léků na delší život

Enjoy

Biologické stárnutí se má už v roce 2039 zastavit a technologický podnikatel Bryan Johnson na konferenci Business Insideru představil radikální cestu k nesmrtelnosti. Zakladatel platební platformy Braintree kombinuje experimenty s psilocybinem, sledování cévního zdraví i prosté fyzické cviky pro udržení metabolické aktivity. Johnson odmítl izolovaný životní styl a zdůraznil, že fyzický stav přímo určuje mentální výkon i kvalitu vztahů.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek