Bratislava překvapila nejen Evropu. Z rafinerie a skladů vyrostla čtvrť, kterou obdivují až v Americe
Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Když bratislavští stavbaři loni kopali základy nové výškové budovy, narazili na nečekané dědictví minulosti. Nevybuchlou 228kilogramovou bombu z druhé světové války. Nález symbolicky připomněl, jak výraznou proměnou prochází území na severním břehu Dunaje, upozorňuje server Bloomberg.
Přitom ještě před dvěma dekádami šlo o zanedbanou oblast plnou rozpadajících se skladů, rezavějících plotů a půdy kontaminované ropnými úniky z bývalé rafinerie. Dnes je všechno jinak. Stejné území se změnilo v jeden z největších urbanistických projektů ve střední Evropě. Vznikají tam dvě desítky nových budov, luxusní rezidence, kanceláře světových firem, nákupní centra a první slovenský mrakodrap vysoký 168 metrů. Investice podle serveru Bloomberg v místě přesáhly tři miliardy dolarů. Bratislava dokázala během jedné dekády to, co Praha řeší už třicet let. Stavět do výšky.
Bratislava roste do výšky razantněji než jiné východevropské metropole
Na místech, kde dnes vzniká moderní městská čtvrť, stávalo v minulosti vlastně jen alternativní Divadlo Stoka, sídlící v budově bývalého dopravního podniku. Zbytek území působil především jako problém, ať už ekologický, vlastnický či infrastrukturní. Zlom přišel kolem roku 2010. Slovenská ekonomika rostla, služby sílily a Bratislava potřebovala nové kanceláře i byty. Brownfieldy v centru nabízely prostor. Prvním signálem obří proměny byla výstavba dvojice věží Panorama City od španělského architekta Ricarda Bofilla. O pár let později následoval projekt Sky Park od Zahy Hadid.
„Výškové budovy se v Bratislavě začaly stavět v posledním desetiletí, jejich přítomnost ve městě je prostě fakt. Z urbanistického hlediska považuji za správné, že jsou většinou soustředěny do souvislého shluku, který tvoří jakési bratislavské centrum,“ uvedl v rozhovoru pro Newstream bratislavský primátor Matúš Vallo.
Zatímco v Česku stojí na špici brněnská AZ Tower se svými 111 metry, Bratislava mezitím posunula laťku úplně jinam. V posledních letech tu vyrostla Eurovea Tower, první slovenský mrakodrap měřící 168 metrů, doplněná o Nivy Tower (125 metrů) a trojici věží Sky Parku s výškou mezi 105 a 115 metry. A tím to nekončí. V přípravě jsou další projekty, které mají ambici překročit hranici 180 až 200 metrů. Bratislava by tak středoevropský žebříček výškové výstavby výrazně přepsala.
Konec roku se blíží. Jako dárek svým čtenářům byznysový portál newstream.cz postupně zveřejní nejúspěšnější rozhovory, které jsme letos vydali. Doposud jste si je mohli celé přečíst pouze v tištěných magazínech Newstream CLUB, nyní budou dostupné online v rámci Inventury 2024 na newstream.cz. Začínáme s úspěšným podnikatelem Karlem Vágnerem, zakladatelem celé řady mediálních projektů a manželem Simony Krainové. „Pro nás je teď priorita byznys se Simonu, rozvíjet vlastní značky. Ono se to nezdá, ale jen aby vás pustili do velkých fabrik, které vyrábějí pro světové značky, je strašná práce,“ říká Karel Vágner.
Karel Vágner: My Slováci máme tendenci se ke všemu dostat tak nějak rychleji
Leaders
Praha zatím jen přešlapuje a s výškovou výstavbou otálí
Praha naopak zůstává opatrná. Nad hranici sta metrů se dostalo jen několik solitérních budov. V Tower, City Tower či City Empiria a další podobné projekty narážejí na přísnou ochranu panoramatu a regulace související s památkovou zónou UNESCO.
I Brno a Ostrava spoléhají na solitérní dominanty, které mají symbolicky ukázat ambici města. V Brně tuto roli plní AZ Tower, v Ostravě se o ni uchází připravovaný Ostrava Tower. A zatímco jihomoravská metropole zůstává ve výškách spíše zdrženlivá, Ostrava má naopak ambici stavět podobně vysoko jako Bratislava.
Ekonomika výškových čtvrtí je nicméně překvapivě jednoduchá. Sanace znečištěné půdy, nové komunikace, přeložky sítí, parky nebo tramvajové tratě, to jsou investice v řádu miliard, které žádné město ze svého rozpočtu nezaplatí. Když se však na stejné ploše postaví více bytů a kanceláří, náklady se rozloží a projekt se stane finančně proveditelným. Aby developeři kompenzovali náklady na regeneraci, začali budovat. „Výběr výškové budovy byl logickým řešením,“ uvedl pro server Bloomberg Michal Řehák, šéf společnosti Penta Real Estate na Slovensku.
Výšková zástavba má ale i další výhodu, efektivní využití prostoru. Když na jednom hektaru žije a pracuje tisíc lidí, přestává dávat smysl jezdit všude autem. Naopak se vyplatí investovat do MHD, cyklostezek a sdílené mobility. Výsledkem je město krátkých vzdáleností. A opomenout nelze ani marketing. Silueta prodává. A Bratislava na to evidentně sází. Eurovea Tower nebo věže Sky Parku město okamžitě zařadily do evropské ligy moderní architektury. Přesně tak, jako CityLife proměnilo Milán a HafenCity Hamburk.
Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.
David Černý: Socha k Top Tower? Nejvyšší, ale ne nutně nejsložitější
Reality
V Bratislavě je rekordní množství retailových ploch
Nové bratislavské centrum města neroste jen do výšky. Bratislava je dnes podle rakouské agentury RegioData Research GmbH evropským rekordmanem v množství maloobchodních ploch v nákupních centrech na obyvatele. Tento výjimečný trend má kořeny v kombinaci socialistické minulosti, malé velikosti města a jeho polohy u hranic. „Nejstarší generace prožila 40 let absolutního nedostatku zboží. Když tedy konečně vznikla nákupní centra, byla něčím zcela novým a lákavým,“ vysvětluje pro Bloomberg hlavní architekt města Juraj Sujan.
Proměna však přinesla i tlak na dostupnost bydlení. Průměrná cena novostaveb v centru přesáhla sedm tisíc eur za metr čtvereční a Bratislava patří, vzhledem k platům, k nejméně dostupným hlavním městům EU. „Podle odhadů odborníků chybí Bratislavě přibližně 40 tisíc bytů, aby se přiblížila průměru Evropské unie v počtu bytů na tisíc obyvatel. Roční přírůstky nových nemovitostí jsou příliš nízké na to, aby se ceny stabilizovaly,“ upozorňuje pro Newstream Vallo. Bratislavě podle něj rovněž ke zvýšení potenciálu a atraktivity chybí vybudování nového kongresového centra nebo kvalitního koncertního sálu.
Brno je pro Domoplan středem dění. Šéf Tomáš Vavřík zde rozjíždí několikafázový projekt téměř 900 bytů v Lískovci s cílem postavit skutečnou městskou čtvrť, nikoli jen další blok domů. Podle něj se ve stavebně „zamrzlém“ Brně vyplácí disciplína i dlouhý dech. Ceny v moravské metropoli už podle Vavříka překročily 200 tisíc korun za metr čtvereční a rychle se přibližují drahé Praze.
Byty za 200 tisíc za metr? A bude hůř, varuje jeden z největších brněnských developerů
Reality
V Ostravě vzniká nový kulturní projekt, který bourá zažité představy o tom, že umění musí žít z grantů a dotací. Přeměnu někdejšího kina Vítek na moderní Divadlo Odeon totiž zafinancují drobní investoři. Hlavou projektu, který má navázat na úspěch Divadla Mír, je Albert Čuba, herec, producent a majitel Divadla Mír. Ve spolupráci s Janem Řehounkem z Dluhopisomatu (na snímku vlevo) chce divadelní principál ukázat, že kultura může být dobře šlapající byznys a dluhopisovým investorům vynášet stejně jako investice do cihel - jen s větší přidanou hodnotou pro společnost.
Dluhopis místo dotace. V Ostravě vzniká divadlo, do kterého investují sami diváci
Enjoy
Česko je sice malá země, ale nejenom díky výhodné pozici ji zahraniční firmy neustále vyhledávají, říká Vojta Peřka z developerské společnosti CTP. Peřka vyhledává nové akviziční příležitosti, zároveň se stará i o stávající klienty. Ve společnosti CTP působí již sedmým rokem a v rámci své pozice se rovněž poohlíží po nových pozemcích vhodných pro výstavbu.
Peřka z CTP: Polsko nám konkuruje levnějšími cenami, my jemu kvalifikovanou pracovní silou
Reality
Praha potřebuje dostupné bydlení i Vltavskou filharmonii. Alfou a omegou pro rozvoj české metropole je bezpochyby Metropolitní plán. „Žádná z evropských metropolí nemá tak skvěle vypracovaný plán. Vznikl totiž na základě validních dat, v kooperaci s mnoha dalšími dotčenými institucemi,“ říká v rozhovoru pro Newstream známý urbanista Peter Gero.
Urbanista z Hamburku: Metropolitní plán je alfou a omegou výstavby. Ten pražský je perfektní
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
