Praha sedí na zlatě. Hodnota městských pozemků vyrostla přes devět miliard korun
Praha už své pozemky neprodává. Místo jednorázových zisků sází na dlouhodobou hodnotu – a ta roste raketovým tempem. Městský developer zhodnotil majetek hlavního města na víc než 9,4 miliardy korun.
Pražská developerská společnost (PDS), městský developer hlavního města, zvýšila tržní hodnotu svého portfolia na 9,409 miliardy korun. Vyplývá to z pravidelného ocenění, které zpracovala mezinárodní poradenská firma Knight Frank. Do hodnocení bylo zahrnuto přibližně 757 tisíc metrů čtverečních městských pozemků, převážně určených pro bytovou výstavbu. Podle vedení PDS mají tyto údaje zásadní význam pro strategické rozhodování o rozvoji města a financování projektů městského nájemního bydlení.
Od prvního ocenění v roce 2021, kdy činila hodnota pozemků 2,939 miliardy korun, se majetek města více než ztrojnásobil. O rok později stoupla hodnota na 4,298 miliardy, v roce 2023 dosáhla 7,123 miliardy, a o další rok později 8,843 miliardy korun.
K 1. červnu 2025 tak městské portfolio dosáhlo rekordní hodnoty 9,409 miliardy korun.
Pražská developerská společnost připravuje asi šest desítek projektů, do deseti let chce na trh dodat až osm tisíc nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze. 
Praha chce postavit tisíce nájemních bytů. Teď řeší, kde na to vezme peníze
Reality
Růst i díky územním změnám
Za prudkým růstem stojí nejen aktivní developerská činnost PDS, ale i strategické změny územního plánu, které v roce 2024 schválilo zastupitelstvo hlavního města. Klíčové úpravy se týkaly především lokalit Nové Dvory a Palmovka, kde se výrazně zvýšil rozvojový potenciál pozemků. „V rámci připravovaného Metropolitního plánu se snažíme městské pozemky dále kapacitně zhodnocovat. PDS nyní připravuje zhruba 8 tisíc bytů, přičemž potenciál v plánu je až 50 tisíc bytů,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj.
„Praha se odklonila od pouhého prodeje pozemků. Aktivní správa prostřednictvím PDS umožňuje městu ponechat si kontrolu nad tím, co na pozemcích vznikne, a zároveň dlouhodobě zvyšovat jejich hodnotu,“ dodává radní pro majetek Adam Zábranský.
Pražská developerská společnost vznikla v roce 2020 s cílem profesionalizovat přípravu městských bytových projektů a zefektivnit hospodaření s nemovitostmi. Aktuální růst hodnoty jejího portfolia potvrzuje, že strategické vlastnictví přináší městu reálné výsledky – bez nutnosti prodávat klíčové pozemky.
První byty postavené městem by mohly být k dispozici za šest let. Bude jich několik stovek. Na větší městské projekty si Pražané budou muset ještě počkat. „Pokud bychom dnes hypoteticky říkali, že by už na všech byla razítka umožňující stavět, tak by bylo potřeba něco k 30 miliardám korun,“ říká Petr Urbánek, šéf Pražské developerské společnosti.
Šéf Pražské developerské: Město nebude u svých bytů požadovat developerskou marži
Reality
Na pozici generálního ředitele developerské společnosti Crestyl je Simon Johnson oficiálně pár týdnů, ještě déle se na ni ale Angličan žijící v Česku 25 let připravoval. O budoucnosti má tak jasno. V Česku například Crestyl uvažuje o spojení se s Pražskou developerskou společností a po Polsku plánují vstoupit i do Německa. I nadále ale bude development v tuzemsku tou nejdůležitější byznysovou nohou. „V Česku cílíme na vyšší segment nemovitostí a ty mají také větší hodnotu než ty v Polsku, kde stavíme víc ale také v nižším segmentu. Český trh je na druhou stranu hůř předvídatelný,“ říká Simon Johnson v rozhovoru.
V Polsku je trh předvídatelnější. Města tam chtějí stavět, říká generální ředitel českého developera
Reality
Na místě bývalého Transgasu vznikne Vinohradská 8. Projekt za 3,5 miliardy od Penty a PSN má ambici proměnit toto místo v živý městský blok s byty, kancelářemi a obchody.
Nový symbol Vinohrad? Projekt za 3,5 miliardy nahradí zbouraný Transgas
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
