David Černý: Socha k Top Tower? Nejvyšší, ale ne nutně nejsložitější
Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.
Zcela jistě, pokud vznikne, půjde o jednu z největších novodobých atrakcí hlavního města. Očima Davida Černého se však nejedná o největší výzvu. Je to podle něj jen další z projektů. „Je to budoucnost, teď bych to neřešil,“ říká Černý. Řada lidí se však na Facebooku vůči velikášství projektu vymezuje. „Reakce na Facebooku mě nezajímají,“ dodává.
Vizualizace mrakodrapu Top Tower
V první řadě jde podle Černého o stavbu, ne o umění. „Jedna věc je, že je něco nejvyšší, ale to neznamená, že je to nejsložitější,“ říká „dvorní umělec“ developera Marcela Sourala, majitele Trigemy, který za projektem stojí. S Černým dlouhodobě spolupracuje, zakládá si na povýšení svých staveb na vyšší estetickou úroveň.
Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Rada změnu odsouhlasila na svém jednání spolu s takzvanou plánovací smlouvou, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Finálně budou o změně plánu i smlouvě hlasovat městští zastupitelé.
Stavba mrakodrapu v Nových Butovicích je opět o krok blíž
Reality
Černý se proslavil mnoha díly, klikujícím červeným autobusem nebo Entropou, osmitunovou instalací vytvořenou pro české předsednictví EU a vystavenou v Bruselu. Je to umělec celosvětového dosahu. Marcelu Souralovi například vytvořil ocelovou sochu Lilith, vysokou 24 metrů, která „podpírá“ projekt nájemního bydlení Fragment v pražském Karlíně.
Loď v Butovicích je podle Černého ještě daleká budoucnost, otázka třeba šesti let. Aktuálně se věnuje dalším projektům. „Nyní pracuji na spoustě další věcí. Teď konkrétně připravuji expozici do Benátek. Která se uskuteční příští rok v rámci benátského bienále.“ To je prestižní obří přehlídka moderního umění, která začíná v květnu příštího roku a potrvá až do podzimu. Černý naznačuje, že své výtvory představí mimo oficiální část přehlídky.
Top Tower je rezidenční projekt nájemního bydlení, má v něm vzniknout 250 bytů, ale i kanceláře, retailové prostory a „zážitkové funkce“. Kvůli budoucí nejvyšší budově v zemi schválili v září pražští zastupitelé změnu územního plánu, aby tento projekt vůbec mohl vzniknout. Newstream nyní získal několik nových vizualizací budoucí pražské dominanty.
Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.
Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí
Názory
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
