Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

David Černý: Socha k Top Tower? Nejvyšší, ale ne nutně nejsložitější

Vizualiza mrakodrapu v Butovicích
Trigema
Dalibor Martínek

Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.

Zcela jistě, pokud vznikne, půjde o jednu z největších novodobých atrakcí hlavního města. Očima Davida Černého se však nejedná o největší výzvu. Je to podle něj jen další z projektů. „Je to budoucnost, teď bych to neřešil,“ říká Černý. Řada lidí se však na Facebooku vůči velikášství projektu vymezuje. „Reakce na Facebooku mě nezajímají,“ dodává.

Vizualizace mrakodrapu Top Tower

V první řadě jde podle Černého o stavbu, ne o umění. „Jedna věc je, že je něco nejvyšší, ale to neznamená, že je to nejsložitější,“ říká „dvorní umělec“ developera Marcela Sourala, majitele Trigemy, který za projektem stojí. S Černým dlouhodobě spolupracuje, zakládá si na povýšení svých staveb na vyšší estetickou úroveň.

Top Tower

Stavba mrakodrapu v Nových Butovicích je opět o krok blíž

Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Rada změnu odsouhlasila na svém jednání spolu s takzvanou plánovací smlouvou, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Finálně budou o změně plánu i smlouvě hlasovat městští zastupitelé.

Přečíst článek

Černý se proslavil mnoha díly, klikujícím červeným autobusem nebo Entropou, osmitunovou instalací vytvořenou pro české předsednictví EU a vystavenou v Bruselu. Je to umělec celosvětového dosahu. Marcelu Souralovi například vytvořil ocelovou sochu Lilith, vysokou 24 metrů, která „podpírá“ projekt nájemního bydlení Fragment v pražském Karlíně.

Loď v Butovicích je podle Černého ještě daleká budoucnost, otázka třeba šesti let. Aktuálně se věnuje dalším projektům. „Nyní pracuji na spoustě další věcí. Teď konkrétně připravuji expozici do Benátek. Která se uskuteční příští rok v rámci benátského bienále.“ To je prestižní obří přehlídka moderního umění, která začíná v květnu příštího roku a potrvá až do podzimu. Černý naznačuje, že své výtvory představí mimo oficiální část přehlídky.

Top Tower je rezidenční projekt nájemního bydlení, má v něm vzniknout 250 bytů, ale i kanceláře, retailové prostory a „zážitkové funkce“. Kvůli budoucí nejvyšší budově v zemi schválili v září pražští zastupitelé změnu územního plánu, aby tento projekt vůbec mohl vzniknout. Newstream nyní získal několik nových vizualizací budoucí pražské dominanty.

Praha zveřejnila aktualizovaný návrh nového územního plánu

Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy. Byty se nestaví, úředníci dvacet let řádí

Praha slavnostně představila, po dvanácti letech těžkého úsilí mnoha expertů, nový Metropolitní plán. Tedy územní plán. Územní plán je klíčovou součástí rozvoje města, výstavby dopravy, bytů. Dosud platí ten Kaslův z roku 1999, o kterém sám Jan Kasl, tehdy primátor a nyní šéf Komory architektů mluvil jako o dočasném.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

V nově zrekonstruovaném Nuselském pivovaru debatovali odborníci o trhu vlastnického a nájemního bydlení, přičemž to druhé nabývá stále více na významu.

Češi si budu muset zvyknout bydlet v nájmu. Na Západě je to zcela běžné

Přečíst článek

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.
Užito se svolením Chybik + Kristof/Fabrice Fouillet
Petra Nehasilová

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Jihlava má po letech čekání novou dominantu. Horácká multifunkční aréna, navržená studiem Chybik + Kristof Architects, se po úvodních hokejových zápasech otevřela veřejnosti 8. listopadu a okamžitě se stala nejvýraznější novostavbou regionu Vysočina. Projekt s rozpočtem 2,2 miliardy korun není jen moderní sportovní halou, ale také novým centrem městského života. „Chtěli jsme, aby nová aréna nebyla ostrovem, ale součástí městské struktury. Aby žila s Jihlavou každý den – nejen během zápasů nebo koncertů,“ říká architekt Ondřej Chybík.

Koncept vychází z myšlenky otevřené městské struktury. Prosklený parter obepínající arénu i sousední nárožní budovu propojuje ulici Tolstého s parkem Smetanovy sady, univerzitním kampusem a okolními čtvrtěmi. Mezi oběma hlavními objekty vzniklo pobytové schodiště a veřejný amfiteátr, které proměnily dříve bariérový prostor v přirozené místo setkávání.

Červená koruna Jihlavy

Trojúhelníková „koruna“ fasády z perforovaných červených hliníkových panelů odkazuje na gotické vertikály historické Jihlavy i symbol ježka ze znaku města. Večerní světelné proměny fasády odrážejí dění uvnitř a přenášejí atmosféru zápasů i koncertů do městských ulic. Součástí projektu se stala i participace veřejnosti. Obyvatelé mohli „adoptovat“ jednotlivé panely a zanechat na nich své jméno nebo vzkaz. Město tak získalo nejen tři miliony korun navíc, ale hlavně budovu, která lidem doslova patří.

Horácká aréna není jen hala, ale celý sportovní a kulturní kampus. Hlavní eliptickou arénu doplňuje nárožní budova se síní slávy, restaurací, posilovnou, ubytovnou a tělocvičnou, která je lávkou propojená s běžeckým oválem na střeše arény. Tento prostor bude přístupný veřejnosti i školám z okolí. Komplex v sobě propojuje sport, kulturu a vzdělávání, přesně tímto směrem se ubírá vývoj moderních sportovních staveb ve světě.

Multifunkční aréna v Jihlavě vyšla na dvě miliardy korun.

Nová dominanta Jihlavy. Tamní „koloseum“ bude konkurovat nejlepším halám v Evropě

Jihlava se bude co nevidět pyšnit jednou z nejmodernějších multifunkčních arén. Záměrně vyrostla v centru města, na místě původní sportovní haly.

Přečíst článek

Z výšky působí ovál arény jako prsten. U hlavního portálu, označeného jako vchod A, vznikla velkorysá pěší zóna, která nechává vyniknout historizující fasádě naproti stojící Vysoké školy polytechnické, jediné univerzity v kraji. V bezprostředním okolí se potkává několik vrstev města, a to obytná čtvrť s divadlem DIOD, funkcionalistická sokolovna architekta Bohuslava Fuchse a naproti ní industriální areál pivovaru. 

Z jižní strany ji rámují Smetanovy sady, park, který arénu přirozeně napojuje na městské centrum. Právě sem umístil Krištof Kintera svou monumentální skulpturu SOUHRAPROHRAVÝHRA, vytvořenou ze zábradlí původních tribun. Dílo propojuje minulost se současností, hru s emocí. „Byť je to socha monumentální velikosti, je zároveň prodyšná, téměř neviditelná. Musíte ji obejít, abyste ji pochopili,“ říká Kintera. Otisk minulých vítězství a oddaných fanoušků se tak přenesl i do nové arény – nejen symbolicky, ale i fyzicky.

Vnitřní prostor, který vtahuje

Interiér haly nabízí 5 650 míst při hokejových utkáních a až 7 400 při koncertech. Díky dvouúrovňovým tribunám, výsuvným systémům a akustickým panelům lze prostor snadno přizpůsobit koncertům, veletrhům nebo kongresům.

Dominantní materiály, červený beton, kov, sklo a surové struktury, vytvářejí expresivní, ale civilní prostředí, které má blízko k současné industriální estetice. Designová svítidla od BOMMA a Tech–fabrika, akustické sedačky od Kovostal nebo světelné prvky z ručního křišťálu potvrzují, že projekt kombinuje řemeslo, technologii a silnou vizuální identitu.

Podle ekonomické studie města Jihlava, vypracované Českou spořitelnou a společností KROKEM, může provoz arény přinést díky multiplikačnímu efektu až 50 miliard korun tržeb během prvních dvaceti let. Zisk pro město však není jen ekonomický. Nový komplex oživuje centrum, posiluje turistický ruch a vytváří nové pracovní příležitosti v oblasti služeb, gastronomie i kultury. „Dvoumiliardový rozpočet jsme dodrželi přesně podle plánu. Díky adopci panelů jsme získali finance navíc, které jsme investovali do doplňkového vybavení a veřejného prostoru,“ dodává jihlavský primátor Petr Ryška.

Nejenom nový stadion. Manchester United má nové zázemí. I tuzemské fotbalisty čekají miliardové investice

Manchester United, jeden z nejslavnějších fotbalových klubů světa, vstoupil do nové éry. Ještě před tím, než se začne stavět jeho zbrusu nový stadion, prošel zásadní proměnou tréninkový komplex v Carringtonu. Budova z roku 1999 dostala moderní tvář díky ateliéru Foster + Partners pod vedením legendárního architekta Normana Fostera.

Přečíst článek

Projekt v Jihlavě ukazuje, že nová sportovní hala už není jen o zápasech, ale o propojení města, kultury a ekonomiky. Veřejný parter, prolínání s městským parkem, běžecký ovál na střeše. To vše signalizuje, že stavby tohoto typu mají mnohem širší ambici než kdysi.

I další města jako Brno, Olomouc či Hradec Králové již mají projekty v pokročilém vývoji. Jde o haly pro 5 000 až 13 000 návštěvníků s možností využití mimo sport. V Praze mezitím AC Sparta Praha pokračuje v modernizaci své arény na Letné a pracuje na dlouhodobé vizi nové strahovské stavby, což potvrzuje, že i hlavní město sleduje trend transformace sportovní infrastruktury.

Manifesto na Postupimském náměstí

Češi dobyli Berlín. K Manifesto Marketu přidají gastro halu v bývalém obchoďáku

Tuzemský gastro koncept známý jako Manifesto Market v Berlíně zaujal. A pod novou značkou, Kalle Halle, tentokrát oživí čtvrť Neukölln.

Přečíst článek

Kocanda Kravsko

Čeští architekti zabodovali v mezinárodní konkurenci. O které projekty jde?

Hned několik tuzemských architektonických studií se dostalo do prestižního výběru Building of Year, který každoročně sestavuje největší architektonický portál ArchDaily. O které projekty jde?

Přečíst článek

Související

Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek
Projekt Jitro ve Vršovicích

Ve Vršovicích roste nový dům s wellness a střešní terasou. Garsonka vyjde na osm milionů

Přečíst článek
Doporučujeme