Město, kde se dříve nacházely kontaminované brownfieldy, dnes plní mrakodrapy, bulváry a nové parky. A další stavby míří až ke 200 metrům. Proč je Bratislava ve výškové výstavbě tam, kde Praha ani nezačala?
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
Martin Skalický stál před víc než patnácti lety u zrodu realitního fondu České spořitelny Reico a následně byl jeho dlouholetým ředitelem. Nyní je šéfem poradenského sboru investiční společnosti Progresus, která před dvěma lety koupila tradičního českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov a spřádá velké developerské plány. Chce být evropskou jedničkou v dřevostavbách. A také by ráda v Česku postavila první dřevěný mrakodrap.
Celá západní Evropa má různé formy městské výstavby. „Byl by hřích, kdyby se Praha zbavovala vlastních pozemků, kterých nemá mnoho, a nevyužila je jako základ městské výstavby. Zároveň si uvědomuji, že k vytvoření kvalitního městského prostředí potřebujeme rozumné developery,“ říká urbanista Petr Hlaváček, známý jako ideový otec Pražské developerské společnosti, který v komunálních volbách obhájil za STAN post v pražském zastupitelstvu.
Výstavba výškových budov, což teprve mrakodrapů, tady povážlivě vázne. Proč? Jsou snad mrakodrapy škodlivé či nepatřičné, nebo jen Češi uvázli myšlenkově v jiné době?
