Praha mění další brownfield. Nová čtvrť u metra ukazuje, kam míří ceny bytů
Z brownfieldu u metra Želivského vzniká nová městská čtvrť. Developer Crestyl zahájil výstavbu páté rezidenční budovy Kappa, která nabídne přes 250 bytů a přiblíží projekt Hagibor další fázi dokončení.
Lokalita Hagibor patří k nejrozsáhlejším transformačním územím v širším centru Prahy. Na místě bývalého brownfieldu mezi Vinohradskou a Počernickou ulicí vzniká pod taktovkou developerské skupiny Crestyl nová městská čtvrť, která propojuje bydlení, kanceláře a veřejné prostory. Koncepci veřejného prostoru vytvořil světově uznávaný krajinářský architekt Michel Desvigne, autor projektů v Paříži, Tokiu či Detroitu.
Crestyl nyní zahájil výstavbu páté rezidenční budovy s názvem Kappa, která vyroste v těsném sousedství stanice metra Želivského. Budova nabídne více než 250 bytů, od jednotek 1+kk po rodinné byty 5+kk s plochou až 180 metrů čtverečních. Byt o velikosti cca 118 metrů čtverečních vyjde na zhruba 25 milionů korun.
V přízemí budou obchody, restaurace a služby, rezidenti budou mít k dispozici recepci, podzemní garáže s dobíjecími stanicemi pro elektromobily a zelený vnitroblok určený k odpočinku. Dokončení projektu je naplánováno na konec roku 2027.
Autorem architektonického návrhu je kancelář Ian Bryan Architects (IBA), která stojí i za ostatními rezidenčními domy Hagiboru. Stejně jako ony bude i Kappa usilovat o mezinárodní certifikaci BREEAM, potvrzující vysoké standardy energetické úspornosti a udržitelnosti.
Další etapa projektu Savarin má zelenou. Po rekonstrukci barokního paláce developerská skupina Crestyl začne chystat proměnu zatím uzavřeného nádvoří a také obnovu historické jízdárny.
Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák
Reality
Nová čtvrť ve východní části metropole
Projekt Hagibor postupně mění tvář dlouho opomíjené části Prahy 10. První dvě rezidenční budovy, Alfa a Beta, byly dokončeny v roce 2022, další dvě, Gamma a Delta, získaly kolaudaci v létě 2024. Celkem zde vyroste šest administrativních objektů a centrální pěší bulvár s náměstím, který propojí jednotlivé části čtvrti a nabídne restaurace, kavárny, supermarket, drogerii, lékárnu i fitness centrum.
Plocha dnešního Hagiboru má pestrou minulost. Už od 30. let 20. století zde působil židovský sportovní klub Hagibor, podle kterého místo dodnes nese jméno. Po válce oblast převzal stát a v 50. letech zde vznikl technický areál Českého rozhlasu se studii, sklady a kancelářemi. Po roce 1989 se areál postupně vyprázdnil a stal se nevyužívaným brownfieldem. Teprve v poslední dekádě začala jeho přeměna v moderní čtvrť, která dnes představuje jeden z nejambicióznějších developerských projektů v Praze.
Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.
Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá
Leaders
Sekyra Group aktuálně staví v Praze jeden milion metrů čtverečních, bytů a kanceláří. „Je to víc než milion metrů. Jsou to rozvojové plochy, zejména brownfieldy. Je to investice ve výši sto miliard korun,“ uvedl Luděk Sekyra na konferenci GIS, která se konala v Martinickém paláci a věnovala se z velké části realitnímu trhu. Sekyrovy investice jsou, jak podotýká, samozřejmě rozloženy v čase. „Předpokládáme realizaci v příštích patnácti letech.“ Podobný čas si vybrala i příprava projektů, změny územního plánu, povolování, stavební příprava.
Luděk Sekyra: Na Žižkově vytvoříme hipsterské centrum města
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
