V době, kdy se trh s byty drolí mezi prémiové projekty pro elitu a neudržitelné „dostupné“ řešení, přichází brněnské studio KOGAA s odpovědí. NOOX ukazuje, že development může být zároveň ziskový, estetický i sociálně zodpovědný. Z nevyužitého přízemí vytvořil model budoucnosti nájemního bydlení, který může změnit způsob, jakým města rostou.

Současný realitní trh zná hlavně dva póly, investiční luxus a kompromisní dostupnost. NOOX z Brna se rozhodl jít proti proudu a představuje novou typologii bydlení, která kombinuje efektivní návrh, ekonomickou logiku a silný lokální charakter. Základní myšlenka je jednoduchá, ale revoluční: bydlení nemusí být ani drahé, ani bez duše.

10 fotografií v galerii

V pilotní fázi NOOX proměnil 86 metrů čtverečních nevyužitého přízemí na tři mikrojednotky (20, 26 a 27 metrů čtverečních). Ty sdílí společnou vstupní halu s prádelnou, posezením a rotační knihovnou kurátorovanou lokálním knihkupcem Book Therapy.

Knihy se pravidelně obměňují a vytvářejí přirozený důvod k setkávání. Místo sterilních chodeb vzniká prostor, který spojuje obyvatele i lokální komunitu. Vintage nábytek a umění od místních autorů dodávají prostoru autenticitu a identitu.

Z 86 metrů čtverečních model městské budoucnosti

Architektonická koncepce NOOX stojí na modulárních vestavbách z masivního dřeva, které integrují lůžko, pracovní plochu i úložný prostor. Tento unifikovaný, ale flexibilní systém zjednodušuje výrobu, zvyšuje udržitelnost a snižuje náklady na realizaci i údržbu. Výsledkem jsou byty, které se vejdou do malého prostoru, ale nabízejí vysoký komfort, design i funkční kvalitu.

Projekt NOOX je součástí širšího 400metrů čtverečních velkého areálu na Bratislavské ulici, který studio KOGAA rozvíjí jako „živou laboratoř městského života.“ Součástí jsou ateliéry, espresso bar i galerie. KOGAA se dlouhodobě zaměřuje na adaptivní reuse (adaptivní znovuvyužití budov) a udržitelný rozvoj měst, přičemž NOOX představuje praktický výsledek těchto principů.

OBRAZEM: Brněnský kamenolom se proměnil v prémiovou investiční adresu

Reality

Na rozhraní Komína a Bystrce, v sevřeném údolí řeky Svratky, vznikl projekt, který ukazuje, jak může chytrý development přetavit nevyužité území v dlouhodobě hodnotné aktivum. Bytový dům Diorit, pojmenovaný po hornině těžené v někdejším kamenolomu, je příkladem, jak spojit architekturu, přírodu a investici.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

NOOX není jen architektonický experiment, ale ekonomický model, který se dá přizpůsobovat přenést do dalších měst i kontextů. Kombinuje nízké investiční vstupy, a vysokou efektivitu.

Projekt NOOX patří mezi nejlepší letošního ročníku soutěže Česká cena za architekturu. V létě odborná porota vybrala pětadvacet nejzajímavějších realizací, z nichž na podzim vzejdou finalisté a vítěz celé soutěže. NOOX je mezi nimi jako důkaz, že i malé, promyšlené projekty mohou mít velký dopad.

V centru Brna vzniká nový obytný areál. Na kolik tam vyjde luxusní mezonet?

Reality

Pekárenský dvůr, nový obytný areál v brněnském Cejlu, dál roste. Developer Domoplan zboural poslední vybydlený dům a místo něj staví nový o 40 bytech za cca 360 milionů korun.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Brno je hlavní město Česka. V kvalitě i rozsahu výstavby předčí Prahu

Reality

Na brněnském realitním trhu je rušno. Obzvlášť letos, kdy se chystá výstavba tisíce nových bytů, revitalizace tisíců metrů čtverečních brownfieldů i nová dopravní infrastruktura. Moravská metropole však přitahuje zájem nejenom kvůli objemu investic plynoucích do developmentu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Adršpach, druhé nejnavštěvovanější místo Královéhradeckého kraje, stojí před velkým dilematem. Studio Josefa Pleskota tu má navrhnout nový hotelový komplex. Místní se ale bouří – obávají se, že další stovky hostů zničí křehkou rovnováhu mezi turismem a přírodou. A nejsou sami: podobné spory o architekturu a krajinu teď hýbou i Beskydami.

Adršpach je turistický fenomén. Každoročně sem míří téměř půl milionu lidí. Podle dat agentury CzechTourism navštívilo Adršpašské skály v roce 2023 celkem 488 tisíc návštěvníků, čímž se oblast stala druhou nejnavštěvovanější destinací Královéhradeckého kraje, hned po Safari Parku ve Dvoře Králové.

V samotné obci funguje 40 ubytovacích zařízení s kapacitou 601 lůžek. A to je podle místních tak akorát. Obec dokonce vyhlásila stop stav na prodej pozemků, aby zabránila dalšímu rozšiřování penzionů a apartmánů. Před několika měsíci přišel návrh, který Adršpach rozdělil jako máloco předtím.

Developerská společnost Crescon ve spolupráci se studiem AP atelier architekta Josefa Pleskota plánuje pod Křížovým vrchem vybudovat hotelový komplex Lázně Pramen Adršpach: ekologickou dřevostavbu se 70 hotelovými pokoji, 95 apartmány a lázeňským provozem.

„Najali jsme mezinárodně uznávaného architekta Josefa Pleskota. Projekt navrhl jako ekologickou dřevostavbu, aby co nejlépe zapadla do krajiny,“ uvedl pro iDnes finanční ředitel Cresconu Radek Zábrodský.

Jenže obyvatelé obce to vidí jinak. Petici proti stavbě podepsalo už přes pět tisíc lidí. „Realizace tohoto projektu by měla závažné a nevratné negativní dopady na přírodní ráz lokality, která je součástí chráněného území a patří k nejcennějším oblastem Česka,“ píší v petici.

Autoři dokumentu varují před scénářem, který už znají z jiných horských oblastí: „Je důvod k obavám, že by mohla vzniknout situace známá ze Železné Rudy, Pece pod Sněžkou nebo Dolní Moravy, kde se z hotelů staly soukromé apartmány a obci zbyla pouze ‘mrtvá stavba’.“

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Reality

Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Projekt podle nich navíc neodpovídá územnímu plánu, který umožňuje pouze ubytování malého a středního rozsahu. „Celková kapacita komplexu by překročila počet obyvatel celého Adršpachu,“ upozorňuje text petice.

Adršpach už léta balancuje mezi turistickou ekonomikou a udržitelností. Přetížení infrastruktury je zřejmé – od silnic a parkovišť po vodní zdroje a odpady.

„Naším cílem je zachovat jedinečnou přírodní a kulturní hodnotu Adršpašska a zajistit udržitelný rozvoj obce v souladu s potřebami místních obyvatel i návštěvníků,“ uzavírají autoři petice.

Když se krajina brání architektuře

Adršpach není jediný. Spory o to, kam až může zajít architektura v chráněné krajině, se v poslední době množí. Plánovaná přestavba bývalého hotelu Banka v Trojanovicích na rozsáhlý rezidenční a hotelový komplex narazila na podobně silný odpor. Petici podepsalo přes 1 200 lidí.

„Projekt se nachází v srdci Chráněné krajinné oblasti Beskydy, kde podle místních i odborníků takto masivní výstavba nemá co dělat,“ uvedl předseda spolku Klidné Beskydy Ondřej Pícha, který petici inicioval.

Podle návrhu developera Arkemax Invest Ostrava by se z původní plochy 3 500 m² měl stát komplex o rozloze 20 000 m², tedy šestinásobný nárůst. Hotel, který měl 23 pokojů, by se po přestavbě změnil na 56 pokojů a téměř 100 bytů či apartmánů.

Beskydy táhnou. Kvalitou architektury šlapou na paty i Krkonoším

Reality

Nejenom příroda, čistý vzduch a výjimečné výhledy. Beskydy nabízí mnohem víc. Tradiční roubenky i velmi kvalitní soudobou architekturu i design. Vydejte se s námi na procházku za beskydskou architekturou.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

„Při takovém navýšení kapacity se už nemůže jednat o rekonstrukci, ale o novostavbu. Pak by tento záměr byl i v rozporu s územním plánem,“ uvedl starosta Jiří Novotný (Naše Beskydy – SNK).

Místní se obávají přetížení dopravy, nedostatku vody i narušení krajinného rázu. „Tento projekt není revitalizací, ale nepřiměřenou urbanizací citlivého území,“ dodává Pícha.

Správa CHKO Beskydy zatím oficiální žádost o stanovisko nedostala, ale podle zástupkyně Lenky Vykoukalové bude projekt posuzován s ohledem na vliv na přírodu a krajinu.

Josef Pleskot: Pražský hrad je prázdnou nádobou, měl by se do ní konečné vlít ambiciózní obsah

Reality

Jméno architekta Josefa Pleskota přitahuje zájem odborníků i široké veřejnosti. Na jeho výstavu Města v Muzeu Kampa přišlo nebývalé množství lidí. Ještě výrazněji se do povědomí české veřejnosti vepsal, když ho nově zvolený prezident Petr Pavel označil jako možného budoucího architekta areálu Pražského hradu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Reality

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Petra Nehasilová

Přečíst článek