Brněnské podzemí stojí za návštěvu. I když nemá metro
Revitalizace historických objektů je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v architektuře i developmentu. Příběh brněnských vodojemů na Žlutém kopci ukazuje, že i technická infrastruktura má obrovský potenciál.
Areál tří podzemních vodojemů, které vznikaly postupně v letech 1874, 1894 a 1917, se po letech chátrání proměnil v atraktivní prostor, který získal nominaci v České ceně za architekturu 2025. Nejstarší cihelný vodojem z roku 1874 dokládá mistrovství tehdejších řemeslníků, druhý cihelný vodojem z roku 1894 reflektuje další fázi rozvoje, a třetí, betonový z roku 1917, přináší novou kapitolu stavební technologie.
Unikátní je především jejich soustředění na jednom místě - podobně rozsáhlou kumulaci technických staveb v Evropě najdeme jen výjimečně. To byl hlavní důvod, proč se architekti ze studia David Prudík architekti rozhodli k zásahům přistupovat maximálně střídmě a zachovat autenticitu místa.
Architekti chtěli v Brně zachovat co nejvíce původních prvků
Celý koncept rekonstrukce postavili na principu „méně je více“. Do samotných vodojemů se tedy zasahovalo pouze v nezbytném rozsahu. Instalovalo se moderní osvětlení, nové elektroinstalace a úniková schodiště pro bezpečný pohyb návštěvníků. Důraz byl kladen na to, aby prostor působil stále majestátně a nedotčeně. Osvětlení tak pouze podtrhuje rytmus kleneb a opěrných sloupů, bez snahy dominovat.
Také terén nad vodojemy byl ponechán v téměř původní podobě. Trávníky nenaznačují, že pod nimi leží obrovské podzemní prostory. Jen decentní modelace mezí dává tušit jejich objemy.
Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.
Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu
Názory
Důležitým prvkem revitalizace se stal bývalý domek hlídače. Ten byl v havarijním stavu, proto musel být rozebrán. Architekti jej podsklepili, do podzemí vložili schodiště obtočené kolem prosklené výtahové šachty a vytvořili chodby umožňující bezbariérový vstup do dvou vodojemů (01 a 03). Samotná nadzemní část byla obnovena podle historických fotografií - s respektem k původním fasádám. Vedle domku vznikla také nová přístavba sociálního a technického zázemí. Architekti zvolili jednoduchý kubický tvar, opláštěný perforovaným cortenovým plechem. Materiál přirozeně navazuje na barevnost cihel a betonu a současně přináší moderní výraz.
Třetí vodojem je přístupný samostatným schodištěm, skrytým v terénu, takže nenarušuje celkový charakter areálu.
Okolní park není jen doplňkem, ale promyšlenou součástí celého konceptu. Architekti věděli, že se nachází v těsné blízkosti Masarykova onkologického ústavu, a proto mu dali klidový charakter. Návštěvník zde nenajde hlučná hřiště či komerční atrakce. Místo toho vznikla decentní síť cest, která respektuje terén a umožňuje průchodnost.
Na brněnském realitním trhu je rušno. Obzvlášť letos, kdy se chystá výstavba tisíce nových bytů, revitalizace tisíců metrů čtverečních brownfieldů i nová dopravní infrastruktura. Moravská metropole však přitahuje zájem nejenom kvůli objemu investic plynoucích do developmentu. Hned pět brněnských realizací zaujalo mezinárodní odbornou porotu letošního ročníku České ceny za architekturu.
Developerská skupina Trikaya zatím působí hlavně v Brně, po vhodných příležitostech se ale poohlíží i jinde. Vždy jde ale o brownfieldy. „Samozřejmě se poohlížíme i v okolí Prahy, kde už ale je hodně velkých a šikovných developerů, takže k tomu přistupujeme selektivně. Ještě blíž ale máme z Brna Vídeň, kde situaci monitorujeme a občas i zajedeme něco obhlédnout,“ říká její šéf Dalibor Lamka v rozhovoru.
Developer Dalibor Lamka: Praha i Brno utíkají zbytku Česka
Reality
Jeho ateliér působí převážně v Moravskoslezském kraji. Staví rodinné domy, rekonstruuje a revitalizuje brownfieldy. Architekt Kamil Mrva. Loni mu vyšla kniha, ve filmu objíždí v Porsche 911 svoje realizace. Snímek se jmenuje Muž, který sázel domy. A není to nijak nadnesené. Kamil Mrva má se svým ateliérem na kontě pětistovku menších i větších projektů. Většina z nich pak stojí v Moravskoslezském kraji.
Architekt Kamil Mrva: V Praze, Brně a pár velkých městech už architektura dýchá
Leaders
Speciál Realitní Club
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
- Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
- Komerční reality: kanceláře, coworking;
- Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
- Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.
Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.
Témata související s realitami:
- inflace v Česku i ve světě
- vše kolem hypotečního trhu
- co se děje na investičním trhu?
