Urbanista z Hamburku: Metropolitní plán je alfou a omegou výstavby. Ten pražský je perfektní
Praha potřebuje dostupné bydlení i Vltavskou filharmonii. Alfou a omegou pro rozvoj české metropole je bezpochyby Metropolitní plán. „Žádná z evropských metropolí nemá tak skvěle vypracovaný plán. Vznikl totiž na základě validních dat, v kooperaci s mnoha dalšími dotčenými institucemi,“ říká v rozhovoru pro Newstream známý urbanista Peter Gero.
Potřebuje Praha Vltavskou filharmonii?
Nepochybně, a nejen Praha. Vltavská filharmonie je mimořádně důležitým počinem pro celý region střední Evropy, pro celé kulturní zázemí, jehož je Praha centrem.
Nejenom tuzemská architektonická obec dlouhodobě volá po postavení veřejné budovy v Praze. Posledním pokusem byl projekt Národní knihovny Jana Kaplického na Letné. Změnila se od té doby nálada natolik, že se podaří projekt filharmonie dotáhnout?
Nejenomže došlo ke generační obměně ve vedení města, zároveň se změnila i doba. Cítím v Česku víc odvahy a uvědomění si toho, že Praha není jen historická stověžatá centrála střední Evropy, ale že s sebou přináší mnohem silnější kulturní poselství. Tato reflexe nepřichází jen z vedení města, ale stále silněji i z nové generace architektů, jež vyrostla po roce 1989. Ti jsou sebevědomější a díky poznávání cizích zemí ztratili ostych. Myslím si, že diskuse o knihovně by dnes byla úplně jiná než tehdy.
Nejenom architektura, ale i řešení veřejného prostranství byly hlavními aspekty výběru odborné komise, jež hledala ideální návrh Vltavské filharmonie. Vítěz je nyní známý. Prestižní objekt na Vltavské navrhne dánské studio Bjarke Ingels. Do pětice těch nejlepších projektů se probojoval i návrh českého architekta Petra Hájka. 
Vltavská filharmonie: Stát by měla do 10 let a stane se symbolem Prahy, říká urbanista
Enjoy
Praha se mění
Potřebuje Praha moderní architekturu?
Města jsou jako interiér bytu nebo domu, tedy potřebují čas od času vyvětrat. Ani doma ani ve městě se nelze na dlouhou dobu rezidnovat na to, jak to v mém prostoru vypadá. Je třeba závan čerstvého vzduchu a nových myšlenek. A tento postoj v současné Praze vnímám. Konkrétně, že se přeorientovává a vnímá to, co se děje v okolí.
Není dostupné bydlení přeci jen mnohem zásadnějším zadáním než stavba Vltavské filharmonie?
Myslím si, že to spolu nemá nic společného. Praha potřebuje oboje. V případě nedostupnosti bytů je třeba se zamyslet nad tím, proč jsou vlastně nájmy v Praze tak vysoké? Jednoduše je jich nedostatek a bude tomu tak i nadále, protože zefektivnění výstavby brání komplikovaná legislativa.
Kdo má iniciovat výstavbu? V Praze je to zatím hlavně soukromý sektor.
Tak to funguje všude. Praha v tomto ohledu není nijak výjimečná. Liší se v tom poměru soukromý versus veřejný sektor.
Přesto má v tuzemsku slovo developer stále negativní konotace. Funguje to tak i v Německu?
Nefunguje. A mám na to takové zajímavé vysvětlení, které souvisí spíš s jazykovou podstatou. V Česku máte na téměř cokoliv vlastní výraz, ať už jde o kopanou, říjen, košíkovou. Právě tam, kde ale narazíte na jakousi emocionální složku, český ekvivalent nemáte. Přesně to se děje v případě slova developer, které na první pohled působí cize a už z podstaty si s sebou přináší negativní význam. Zároveň možná v Česku panuje tendence házet všechny developery do jednoho pytle. Vy ale máte ještě jedno specifikum, velmi podstatné a v podstatě velmi pozitivní.
Až osm tisíc nájemních bytů by mohlo vzniknout do deseti let na městských pozemcích o rozloze více než 600 tisících metrů čtverečních. Výstavbu iniciuje městská příspěvková organizace Pražská developerská společnost (PDS). Plány představili její ředitel Petr Urbánek a náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (za TOP09). 
Praha plánuje postavit tisíce bytů i nové čtvrti. Pomoci by mohl i soukromý sektor
Money
V Praze působí hlavně čeští developeři
Jaké myslíte?
Co já vím tak u vás působí málo i fondů z Arábie nebo odjinud. Tedy ti, kteří přijdou, postaví a odejdou, u vás moc nepůsobí. Vaši developeři jsou zakotvení v českém prostoru, vždy za nimi stojí celá šňůra projektů, budují si tak značku. To má několik výhod, kontinuálně zkvalitňují prostředí, ve kterém podnikají a zároveň díky předchozím zkušenostem snáz chápou postoj měst, s nimiž musí vyjednávat.
Není to Praze na škodu, když se na jejím rozvoji nepodílí i společnosti ze zahraničí?
Do určité míry ano. Ale na druhou stranu, Praha historicky nikdy nebyla tak mezinárodní jako například Hamburk, přístavní město. Cizí prvek v malém měřítku jako je Tančící dům Praha akceptuje, ve větším už ale ne. Navíc Praha to vlastně ani nepotřebuje.
To, že zde nepůsobí zahraniční developeři, ale může být do určité míry způsobeno i zdejším nepříliš transparentním prostředím? Narážím teď například na dosud neschválený Metropolitní plán nebo stavební zákon.
Metropolitní plán je alfou a omegou veškeré výstavby a upřímně, žádná z evropských metropolí nemá tak skvěle vypracovaný plán. Vznikl totiž na základě validních dat, v kooperaci s mnoha dalšími dotčenými institucemi, navíc přináší prostor pro dynamický rozvoj.
Výšková výstavba v Praze je potřeba regulovat
Jak výstavbu reguluje vedení v Hamburku?
V Hamburku mají k regulacím osobnější přístup v tom smyslu, že konkrétní osoby jsou zodpovědné za rozvoj. Flexibilita je samozřejmě korigovaná v jakýchsi regulích, ale tak metodicky daný rámec, jako by mohl nastavit Metropolitní plán v Praze, to není.
Metropolitní plán s sebou přinesl i kritické hlasy týkající se především regulace výškové výstavby. Jak ji vnímáte vy?
Diskuse o výškové výstavbě je obzvlášť v Praze legitimní vzhledem k její historii. Jsou místa, kde by měla být přísně regulována, a naopak místa, kde by pravidla mohla být volnější. Jako například Pankrác. Výškovou výstavbu je třeba ale především regulovat s ohledem navenek.
Jak to myslíte?
Metodiku pro výškovou výstavbu v Praze lze vytvořit i pohledem na důležitost příjezdových cest. Stanovit si, která z těch vstupních magistrál, ať už z jihu od Brna, nebo třeba z východu od Počernic, je to nejdůležitější. Abych se vrátil k výšce, ta přeci nemusí vždy přinášet prosperitu. Tím nejcennějším je pro život ve městě veřejný prostor a jeho kvalita. I v tomto ohledu má Praha obrovskou výhodu - tramvaj. Metro je byznys, tramvaj je městotvorný prvek.
Peter Gero
Rodák z Bratislavy, patří mezi přední evropské urbanisty. Jeho profesní život je spojený především s německým městem Hamburk, kde se podepsal například pod vytvoření moderní čtvrti Hafen City. V Praze se jako konzultant podílí například na rozvoji brownfieldu na Žižkově.
Inflace a zdražování stavebních materiálů bude ovlivňovat v letošním roce i tuzemský stavební průmysl a architekturu. Podle architektky Jany Mastíkové ale může mít tento vývoj i pozitivní dopad - změnu myšlení a přístupu. „Architektura má být střízlivá a zejména má dobře sloužit. Jde o užité umění, je to řemeslo, není to osobní exhibice za každou cenu,” říká v rozhovoru Mastíková.
Musíme se naučit zahušťovat města a žít v menších bytech, říká architektka
Enjoy
Architektonický ateliér Chybik+Kristof se podepsal pod spoustu projektů od rezidenčních staveb po veřejné nebo experimentální jako je food market Manifesto v Praze. Za svoji práci byli architekti z Brna také mnohokrát oceněni, naposledy zaujali porotu prestižní MIPIM Awards projektem Vinařství Lahofer. „Vytváří se povědomí nejenom o nás, ale i o české architektuře, ale vlastně i o tom, že se na Moravě vyrábí víno. To považuji za hodně důležité,” říká v rozhovoru pro newstream.cz jeden ze zakladatelů studia Ondřej Chybík.
Mrakodrap může do Ostravy přinést novou energii, říká architekt Chybík
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
