Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Primátor Bratislavy Matúš Vallo
Se svolením Matúše Valla
Petra Nehasilová Jansová

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Reklama

Poslední „moderní“ budovou, kterou si Praha postavila je Tančící dům. Česká architektonická obec proto volá po stavbě moderní veřejné stavby. Dlouhodobě prý Praze chybí kvalitní koncertní sál či knihovna. Chybí nějaká budova i Bratislavě?

V Bratislavě se pořádá mnoho významných konferencí a společenských setkání. Ke zvýšení potenciálu a atraktivity Bratislavy pro pořádání takových akcí by jistě pomohlo vybudování nového kongresového centra. Bratislavě také velmi chybí kvalitní koncertní sál. Deficit kulturních budov je však mnohem širší. Obecně se do kultury v posledních desetiletích investovalo velmi málo a dluh je citelný. Po zbourání slavného bratislavského PKO přišlo město i o hlavní kulturní a společenský sál. Hledáme místa a možnosti, jak jej vybudovat.

Společnost J&T Real Estate postaví čtvrť Nový Rohan za 15 miliard korun

Ceny nových bytů v regionu vyskočily za deset let nejvíc v Praze, čeká se mírný růst

Kdo koupil v Praze nový byt v roce 2014, dosáhl do konce loňského roku jeho zhodnocení o 155 procent. To je nejvíc ze čtyř metropolí v regionu střední Evropy – Prahy, Berlína, Bratislavy a Varšavy, jejichž cenový vývoj na trhu s rezidenčními nemovitostmi mapuje analýza iO Partners pro developerskou společnost J&T Real Estate.

Přečíst článek

I v Bratislavě chybí byty

Dle analýz pražského IPRu bychom potřebovali postavit ročně až 15 tisíc bytů. To se neděje kvůli mnoha důvodům. Jak se daří bratislavskému rezidenčnímu trhu?

Reklama

Obrovská poptávka po rezidenčních nemovitostech byla v minulosti způsobena kombinací několika faktorů. Za prvé, Bratislava je silným migračním centrem s nejvyšší produktivitou a hodnotou práce na Slovensku a nejnižší mírou nezaměstnanosti, což z ní činí atraktivní místo pro život ve srovnání s jinými částmi země. Druhým významným důvodem byly nízké úrokové sazby, díky nimž byla koupě nemovitosti pro velký počet potenciálních kupujících relativně dostupná. To vedlo k růstu cen, který byl umocněn nedostatkem nabídky. Podle odhadů odborníků chybí Bratislavě přibližně 40 tisíc bytů, aby se přiblížila průměru Evropské unie v počtu bytů na 1 000 obyvatel. Roční přírůstky nových nemovitostí jsou příliš nízké na to, aby se ceny stabilizovaly.

Praha rovněž trpí nedostatkem dostupného bydlení. Panuje obdobná situace i v Bratislavě?

Zájem o městské nájemní bydlení v Bratislavě dlouho převyšuje dostupnou nabídku. Nutno podotknout, že právě tato oblast byla u nás dlouho zanedbávaná. Nyní proto systematicky pracujeme na rozšíření fondu městských bytů různými způsoby, ať už jsou to rekonstrukce zanedbaných městských bytů, vlastní výstavba nových nájemních bytů, ale také změny územního plánu nebo nastavení nové spolupráce s developery.

To vytvořilo předpoklad pro výstavbu až 3 000 nových bytů, včetně nájemních. Dostupnost bydlení pro rodiny a osoby v bytové nouzi zlepšujeme také spoluprací s pronajímateli prostřednictvím námi zřízené Městské nájemní agentury, která působí jako prostředník mezi soukromými pronajímateli a podnájemníky. Díky této spolupráci mají pronajímatelé minimum starostí s pronajímáním svých bytů a zároveň mají jistotu nájmu garantovanou spolehlivým partnerem v podobě města. Na druhé straně tak poskytujeme bydlení rodinám, které z různých důvodů nemohou najít odpovídající bydlení na trhu s nemovitostmi.

Bytová výstavba

Šéf PDS Urbánek: Do deseti let postavíme až osm tisíc bytů

Pražská developerská společnost (PDS) připravuje na padesátku projektů, ve kterých by mělo v následujících deseti letech vzniknout 6000 až 8000 bytů.

Přečíst článek

Už se vám podařilo nějakou vlastní výstavbu realizovat?

Věřím, že začátkem příštího roku předáme do užívání nový osmipodlažní bytový dům se 103 byty v Petržalce. A máme rozpracované projekty na výstavbu dalších bytových domů s více než 400 nájemními byty.

Bratislava má 11 výškových budov

V Bratislavě to jde, v Praze nikoliv. Ti, co to říkají, mají na mysli výškové budovy.  Jsou „mrakodrapy“ ve vašem městě vítané?

Výškové budovy se v Bratislavě začaly stavět v posledním desetiletí, jejich přítomnost ve městě je prostě fakt. Z urbanistického hlediska považuji za správné, že jsou většinou soustředěny do souvislého shluku, který tvoří jakési bratislavské centrum. Jeho hlavním problémem je však nedostatečná síť veřejné dopravy, které by výrazně pomohla výstavba nové tramvajové trati v této oblasti, o kterou dlouhodobě usilujeme.

Uměl byste si je představit i v Praze?

Praha má odlišný historický kontext, stavební vývoj a dědictví minulých generací. Její historické centrum a panorama jsou jedinečné v celé Evropě. Chápu proto hloubku a důkladnost debaty, která v tomto ohledu v odborných kruzích dlouhodobě probíhá.

Erik Petrus

Architekt: Praha potřebuje víc než Tančící dům

Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.

Přečíst článek

Čím by se měla Bratislava od Prahy inspirovat?

Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, než jsem se stal primátorem. Hlavní architekt Bratislavy a kolegové z našeho Metropolitního institutu jsou v pravidelném kontaktu s pražským Institutem plánování a rozvoje a konzultujeme zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží. Dlouhodobě sledujeme přípravu Metropolitního plánu.

A naopak, z čeho by si mohla vzít Praha příklad v Bratislavě?

Myslím, že by Prahu mohl zaujmout například náš zmíněný projekt Živá místa nebo Město dětem. Mám i jeden konkrétní příklad z posledních dnů, kdy se během konference Začít s dětmi, kterou jsme v květnu hostili v Bratislavě, významný český architekt Adam Gebrian zmínil o tom, jak se mu líbilo využití podchodu u mostu SNP, kde jsme vytvořili unikátní prostor pro sportovní aktivity. Řeč je o novém skateparku, který je jedním z největších na Slovensku. Zároveň se v jeho těsné blízkosti nachází workoutové hřiště „Cvičko“ pro sportující veřejnost, ať už malou či velkou. Projekt veřejných workoutových hřišť na veřejných prostranstvích přispívá ke zkvalitnění života v Bratislavě a smysluplnému aktivnímu trávení volného času, zároveň je prostorem pro setkávání různých komunit. Vzájemně se pak s pražskými kolegy se můžeme vzájemně inspirovat svými postoji k legislativním otázkám, tvorbě městských politik nebo manuálů pro veřejná prostranství.

Chceme bezpečnou Bratislavu

Jak byste popsal kvalitní městský život? Daří se vám tuto ideu v pozici primátora naplňovat?

Chceme z Bratislavy udělat město pro všechny. Chceme, aby se v příštích letech stala starostlivým, tolerantním a inkluzivním městem, kde každý člověk, který si ji zvolí za svůj domov, může žít kvalitní, bezpečný a spokojený život. Abychom této ambice dosáhli, stanovili jsme si cíle, které pomáhají vytvářet podmínky pro dostupné bydlení a naplněné trávení volného času dětí a mladých lidí, stejně jako bezpečí a péči o obyvatele v každé životní situaci. A ty chci důsledně naplňovat.

Kterých změn, které se vám dosud podařilo prosadit si nejvíc vážíte?

Nejvíce si vážím toho, že mi občané Bratislavy dali důvěru, abych ve svém druhém volebním období rozvíjel a měnil naše město v lepší místo pro život. Bratislava je sebevědomé, otevřené a bezpečné město s funkčnějším veřejným prostorem, přátelské k cizincům a menšinám. Dobře postupujeme v rozvoji nájemního bydlení, začali jsme stavět obecní byty a v květnu jsme dokonce s dvouměsíčním předstihem dokončili hrubou stavbu nového osmipodlažního bytového domu s nájemními byty v Petržalce.

Metropole podle velikostí bytů: Praha zaostává za většinou světa. Ale pořád je lepší než Paříž, Moskva či Bangkok

Praha co do velikostí bytů zaostává za většinou světa. Ale pořád je lepší než Paříž, Moskva či Bangkok

Jestli toužíte po opravdu velkém domově, měli byste se přestěhovat do Canberry, Káhiry či Ottavy. Podle analýzy britské firmy Buildworld mají byty a domy v těchto hlavních městech největší průměrnou obytnou plochu na světě. Praha se nachází ve spodní části žebříčku, daleko za metropolemi Indie, Filipín a dokonce i Papuy Nové Guineje. A která hlavní města jsou na tom nejhůře?

Přečíst článek

Krátce po nástupu do funkce jste začal řešit parkování a zavedl nepopulární regulace. Jaká je vaše aktuální parkovací politika?

Nadále v tom prokračujeme, abychom vytvořili co nejvíce parkovacích míst a zlepšili tak dostupnost parkování pro rezidenty a občany Bratislavy. Kromě spuštění několika nových zón se nám také po 17 letech podařilo převzít parkování v centru města od soukromé společnosti a příjmy z regulace parkování, které byly dlouhá léta příjmem soukromé společnosti, jdou nyní do rozpočtu města a městské části a mohou být všechny investovány zpět do našich ulic pro potřeby obyvatel.

A co veřejná doprava?

Velmi významně se nám podařilo obnovit vozový park. Do ulic jsme vypravili 150 nových autobusů, 50 hybridních trolejbusů včetně nových 24metrových megatrolejbusů, 30 tramvají a 4 vodíkové autobusy.

Jste tedy už s tím, jak se v Bratislavě žije, spokojený?

Nevím, jestli by bylo úplně dobré, kdybych byl spokojený. Myslím, že určitá míra nespokojenosti je dobrou motivací k tomu, abychom nepolevovali a pokračovali v proměně našeho města. O to chci i nadále usilovat. Jsem vděčný, že žiji ve městě, kde cítím, že ho jeho obyvatelé mají rádi a záleží jim na něm. Že stále chtějí vidět hezké věci, že mají chuť dělat něco pro druhé. Že stále chodí na koncerty, do divadla, na výstavy. Že jsou komunitou, která si dokáže pomáhat a na kterou můžeme být hrdí. Tohle nám nikdo nevezme, tohle je naše město.

Matúš Vallo sa narodil v Bratislavě a středoškolské vzdělání získal v Římě. Je absolventem Fakulty architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Architektonickou praxi získal v Londýně. Je držitelem Fulbrigtova stipendia na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Primátorem Bratislavy je od prosince roku 2018.

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí. 

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Ondřej Boháč, šéf IPRu a Petr Hlaváček, náměstek primátora

Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci

Přečíst článek
Natáčení podcastu s Ondřejem Boháčem.

Šéf pražských plánovačů: Kdyby si v Praze nikdo nestěžoval, byl bych nervózní

Přečíst článek
Ondřej Boháč, ředitel IPR

Šéf pražských plánovačů: Magistrála se zužovat nebude. Ideální je ji obestavět, má ekonomický potenciál

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme