Americká vyhrocená politika vyústila po letech do rozpočtového provizoria. Statisíce rodin budou bez výplat a státní aparát jede na autopilota. Děsivé kulisy doplňuje ještě rétorika Donalda Trumpa, která dělá z běžné politické strategie záškodnictví. Ukazuje se jediné, pro amerického prezidenta není politika uměním možného, ale tvrdé autoritářské zakleknutí.

Spojené státy s dneškem vstoupily po sedmi letech do tzv. shutdownu. Kongres se neshodl na návrhu rozpočtu, což dle pravidel posílá zemi k provizoriu. Podobný scénář, kdy parlament neschválil rozpočet, známe i z naší politiky. Americká verze je ale výrazně ostřejší, fungují jen klíčové funkce státu, jako je obrana, policie nebo základní zdravotnictví či doručování pošty.

Jinak velká část státních zaměstnanců, odhadem kolem 750 tisíc, zůstává doma na neplaceném volnu. Lze tedy očekávat problémy v každodenním životě, třeba zpoždění na letištích nebo omezení fungování národních parků či zavírání veřejných institucí. Například slavná Smithsonovská muzea nemají podle vyjádření vedení peníze ani na týden fungování.

Jak dlouhou může shutdown trvat? Jednoduchá odpověď zní: dokud se Senát nedohodne. Složitější odpověď je pak mnohem komplikovanější. Omezení státního aparátu bude patrně trvat minimálně několik dní. Nelze moc očekávat, že se Senát bude o rozpočtu hlasovat v průběhu tohoto týdne. Nestandardní situace ale může trvat i výrazně déle, například před sedmi lety trvala 34 dní.

Republikáni sice mají v Senátu většinu 53 hlasů ze sta, ale k prohlasování rozpočtu potřebují šedesát hlasů. Je tedy nutné, aby na svou stranu dostali několik Senátorů z Demokratické strany, aktuálně jim k úspěchu stačí sehnat pět přeběhlíků. Názory obou stran ale působí dost pevně. Demokraté nehodlají návrh podpořit, dokud nedojde k ústupkům v sociální sféře a zdravotnictví. Republikáni o tom nechtějí ani slyšet.

Nekonstruktivní republikáni

Do patového stavu vstupuje prezident Donald Trump, nepřekvapivě ne zrovna konstruktivně. Vinu za shutdown klade na demokraty, což není úplně fér. Diskuse o rozpočtech nebo posouvání dluhového stropu, byly v posledních letech běžným koloritem americké politiky. I za Bidena se čekalo, jak to nakonec dopadne, přičemž tehdy „problémy“ dělali republikáni. Vždy se ale nějaké řešení našlo. Riziko, že se statisíce rodin bez peněz stanou rukojmími politiků, bylo příliš velké.

Trumpova rétorika ale ukazuje, kam se politika posouvá. A není to nic hezkého. Jednání o rozpočtu tradičně provází tvrdé diskuse a přetahování. Zvláště v těsném rozložení Kongresu je běžné a legitimní, že si slabší strana snaží vymoct některé ústupky. Koneckonců politika je o kompromisech a bez dohod se nikam daleko v demokratickém systému dostat nejde. Jenže tady přichází kámen úrazu. Donald Trump politiku nevnímá jako „umění možného“. Nynější administrativa donucuje silou a výhrůžkami. Trump přišel s tím, že je třeba potrestat demokraty a jejich voliče. Za co? Za to, že se kongresmani snaží zastupovat svoje voliče a dělat svou práci.

Rozpočtová roztržka ukazuje, kam míří americká společnost. Jako by za oceánem žily dva národy, dobrý MAGA tábor, a ti druzí, záškodníci brzdící Trumpovy reformy. Zatím v Kongresu probíhá alespoň nějaká diskuse. Málokdo by se ale divil, kdyby Trumpa a jeho dvořany napadaly otázky, proč se vlastně nějakou parlamentní diskusí zdržovat.

Stanislav Šulc: Volby hypotéky nevyřeší aneb O čem tyto volby nejsou

Názory

Volební kampaň slíbila voličům celou řadu věcí. K řešení řady z nich se přitom vítězná strana ani budoucí vládní koalice (či jednobarevná vláda) téměř jistě nedostane. A to jednoduše proto, že na to nemá mandát, případně to není otázka zákonů. Pojďme se tedy podívat na to, o čem tyto volby ve skutečnosti nebudou, ačkoli nám to strany slibují.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Karel Pučelík: Nesnášíte vládu, migranty a Ukrajince? Poslechněte si můj návrh

Názory

Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Český investiční trh má nový fond kvalifikovaných investorů. JSK Investments manželů Kijonkových spouští SICAV s počátečním kapitálem dvě miliardy korun a ambicí růst na násobky této částky. Startupy, středně velké firmy i rodinné podniky – to jsou cíle nového fondu. A podnikatelka Simona Kijonková slibuje investorům výnos až 15 procent ročně.

Investiční skupina JSK Investments získala od České národní banky licenci k založení a řízení samosprávného fondu kvalifikovaných investorů typu SICAV. Počáteční objem prostředků činí dvě miliardy korun s výhledem na navýšení do řádu vyšších jednotek miliard. Investiční skupina to uvedla v tiskové zprávě. Fond je určen kvalifikovaným investorům s minimální investicí 125 tisíc eur.

Předsedkyní představenstva nového fondu se stává zakladatelka JSK Investments Simona Kijonková. Stává se tak jednou z prvních žen v Česku po roce 1989, která nejen založila samosprávný SICAV, ale také jej vede. „Získáním licence k založení samosprávného SICAV se naše vize stát se předním globálním investičním hráčem opět o kus přiblížila realitě. V České republice je jen několik samosprávných SICAV a jsme hrdí, že mezi ně nyní patříme,“ uvedla Kijonková.

Fond bude rozdělen do několika podfondů. Private & Growth Equity cílí na majoritní podíly ve středně velkých firmách s investičním horizontem 5 až 8 let a zaměří se na obory jako e-commerce, logistika, FMCG, výroba či zdravotnictví. Venture Capital se zaměří na menšinové investice do startupů v raných fázích. Třetí oblastí budou investice do stabilních rodinných firem s dlouhodobým horizontem.

Cílem fondu je dlouhodobé zhodnocení kapitálu. JSK očekává u Private & Growth Equity výnos přes 15 procent ročně, u Venture Capital kolem 10 procent. „SICAV nám umožňuje oslovit kvalifikované investory a nabídnout jim možnost podílet se na tomto růstu společně s námi,“ doplňuje Kijonková.

JSK Investments se profiluje jako skupina zaměřená na tzv. impactové investice – projekty, které kromě finanční návratnosti přinášejí i pozitivní společenský dopad. Získaná licence podle Kijonkové posiluje pozici skupiny na trhu a dává jí flexibilní nástroj pro další rozvoj.

Kijonková vidí novou byznys příležitost. Ve zdraví

Zprávy z firem

Po loňském prodeji logistické skupiny Packeta, jejíž součástí je i oblíbená Zásilkovna, vstupuje Simona Kijonková do nového byznysu. Z prodeje Packety získala s manželem zhruba 4,5 miliardy a jejich fond JSK Investments nyní nalézá nový investiční směr. Aktuálně do svého portfolia získal majoritní podíl v české společnosti Volter, která vyrábí a prodává speciální outdoorové vozíky a kočárky pro lidi s handicapem.

nos

Přečíst článek

Šéfka Zásilkovny Kijonková končí. Vrhne se na investice

Leaders

Oceňovaná manažerka a zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková končí s podnikatelskými aktivitami. Po exitu ze skupiny Packeta ji čeká především dráha investorky.

ČTK

Přečíst článek