Německý železniční nákladní dopravce DB Cargo plánuje do roku 2030 zrušit zhruba 6200 pracovních míst, tedy téměř polovinu současných pozic v zemi. Agentuře DPA to potvrdil nový šéf společnosti Bernhard Osburg. Opatření se mají dotknout prakticky všech oddělení – od řízení a dispečinku přes plánování, administrativu a prodej až po IT.

DB Cargo, které zaměstnává přibližně 14 tisíc lidí na plný úvazek, se s problémy potýká už několik let. Podle Osburga firma loni vykázala provozní ztrátu v dvouciferné částce v řádu milionů eur. Masivní propouštění je součástí restrukturalizačního plánu, jehož cílem je vrátit podnik do zisku. Odborový svaz EVG už oznámil, že bude bojovat o zachování každého pracovního místa.

DB Cargo je součástí státní skupiny Deutsche Bahn, která celkem zaměstnává asi 220 tisíc lidí. Pokud to bude možné, mají propuštění zaměstnanci dostat nabídku práce v jiných částech koncernu. Firma je však pod tlakem i ze strany Evropské komise, která požaduje omezení státní podpory. DB Cargo proto musí do konce letošního roku vykázat zisk, protože mateřská společnost už nemůže dlouhodobě krýt ztráty nákladní divize.

Skupina TTC kupuje Ayudate. Posiluje v zabezpečení vlaků ETCS

Zprávy z firem

Česká technologická a realitní skupina TTC dokončila akvizici tuzemské konzultační a projektové společnosti Ayudate. Prostřednictvím firmy TTC HOLDING získala ve společnosti stoprocentní podíl. Hodnotu transakce strany nezveřejnily.

nst

Přečíst článek

Železniční nákladní doprava je silně závislá na průmyslu a energetice. Propad průmyslové výroby v Evropě se tak přímo promítá do nižších přepravních objemů. V Německu se po železnici denně přepraví zhruba milion tun zboží. Ačkoli je DB Cargo stále lídrem trhu, konkurence podle agentury Reuters drží dohromady už asi 60 procent trhu.

Dění v Německu může mít význam i pro Česko. DB Cargo je mateřskou společností ostravské DB Cargo Czechia. Český železniční trh navíc podobné otřesy zná – dominantní ČD Cargo prošlo transformací už v roce 2025 a loni firmu opustilo více než 1200 zaměstnanců. Vývoj u německého lídra tak může být dalším signálem, že evropská nákladní železnice prochází hlubokou proměnou.

Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

Nedostatek pracovní síly v Česku není výkyv, který zmizí s dalším hospodářským cyklem. Je to strukturální změna, daná demografií, vývojem trhu práce i proměnou vzdělávacího systému. Česká ekonomika dnes zaměstnává zhruba 900 tisíc zahraničních pracovníků, přesto firmy deklarují, že by byly schopny okamžitě obsadit dalších minimálně 250 tisíc pozic.

Klíčový problém nespočívá pouze v počtu lidí, ale ve struktuře pracovní síly. Silné ročníky odcházejí do důchodu, mladší generace vstupují na trh v menších počtech a jejich profesní preference se posouvají mimo tradiční průmyslové obory. V řadě technických a manuálních profesí dnes lokální pracovní síla objektivně chybí. Zvýšení mezd může trh částečně motivovat, ale nevytvoří kvalifikované odborníky tam, kde dlouhodobě nejsou.

Nejvyšší tlak přetrvává ve výrobě, logistice, stavebnictví a hospitality. Typicky jde o manuální pozice, které však často vyžadují vysokou odbornou kvalifikaci a praxi. Svářeči, seřizovači, operátoři CNC techniky nebo pracovníci schopní nastavovat výrobní procesy představují kritickou část výrobních řetězců. V řadě segmentů od energetiky přes strojírenství až po obranný průmysl dnes nedostatek certifikovaných odborníků přímo omezuje kapacity firem. Nestačí jen nábor. Klíčové je ověření dovedností v praxi, jazyková připravenost a schopnost okamžitě se zapojit do provozu.

V rámci Evropy je mobilita nejjednodušší a v Česku proto dlouhodobě dominují pracovníci z Ukrajiny, Slovenska, Polska, Rumunska či Bulharska. V posledních letech to však již nestačí, protože často míří dál na západ.

Populistické recepty nefungují. Osekání imigrace na minimum by ekonomiku poškodilo

Politika

Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vrátí se Ukrajinci?

Významnou roli tak stále více hrají i mimoevropské země, zejména Filipíny. Tato země představuje stabilní zdroj pracovní síly díky vysoké míře ochoty k pracovní migraci, znalosti angličtiny a dlouhodobé zkušenosti s prací v zahraničí. Migrace je zde běžnou součástí ekonomického modelu a systém je institucionálně regulovaný, což přináší vyšší míru transparentnosti a předvídatelnosti. Evropa se tak stává stále významnějším cílem zahraničních pracovníků.

Další významnou proměnnou je budoucí vývoj po skončení války na Ukrajině. Část pracovníků se bude určitě chtít vrátit do své země, kde bude obnova infrastruktury a průmyslu vyžadovat masivní kapacity. Pokud by došlo k výraznějšímu odlivu, evropské trhy práce by tento výpadek citelně pocítily. Především ve stavebnictví, výrobě a logistice by šlo o zásadní zásah do stability.

Mezinárodní nábor proto nelze chápat jako krátkodobou náplast. Je to strategický nástroj řízení lidských zdrojů. Zásadní je profesionální nastavení celého procesu – od výběru přes právní rámec až po dlouhodobou integraci pracovníků do firemního i společenského prostředí. Pokud je tento proces řízen systematicky a v souladu s legislativou, nepředstavuje zahraniční nábor nouzové řešení, ale racionální odpověď na dlouhodobý nedostatek pracovní síly.

Česká ekonomika bude v následujících letech stále více závislá na schopnosti efektivně pracovat s mezinárodní pracovní silou. Řízená pracovní migrace tak není okrajové téma, ale jeden z klíčových předpokladů stability, konkurenceschopnosti a dalšího růstu.

Autorem je Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech