Dopravní peklo v Praze? Místo cyklopruhů mají růst parkovací domy
Doprava a parkování je podle průzkumu STEM/MARK pro ANO jedním z klíčových témat před podzimními komunálními volbami. Pro 88 procent respondentů jde o důležitou otázku, která není dobře řešená. Politické strany hledají řešení, jedním z nich má být masivní výstavba parkovacích domů.
Hlavní město má v sekci doprava v rozpočtu na letošní rok 31 miliard korun. Parkovat ve městě je však čím dál složitější. „Řada lidí u nás parkuje takzvaně na prasáka,“ říká Michal Frauenterka, místostarosta pro dopravu Prahy 15, kam spadá například Hostivař.
Podle průzkumu, jehož se zúčastnilo přes osm set respondentů, trápí Pražany nejvíce právě přetížená doprava a špatné parkování. Zatímco se současné vedení města, kde má dopravu na starosti Pirát Zdeněk Hřib, zabývalo rozvojem cyklocest a přísnějšími postihy za špatné parkování, odtah auta v hlavním městě už stojí přes čtyři tisíce korun, 3800 korun odtah, pět set korun první den „parkování“, političtí konkurenti hledají řešení v růstu parkovacích míst. Zejména v okrajových částech města.
Ještě nedávno byla Vinoř přehlíženým okrajem metropole. Dnes tu ceny nemovitostí začínají dohánět zavedenější pražské čtvrti.
Dříve venkov, dnes milionová adresa. Vinoř láká rodiny i investory
Reality
Palčivé téma
Rozvíjí se myšlenka fondu, který by shromažďoval peníze na výstavbu parkovacích domů na sídlištích. Základní myšlenkou, ve kterou souzní zástupci ANO nebo ODS je, že by peníze vybrané za parkování byly využity na projekty nových parkovacích kapacit. Z části by půjčky platilo město, z části městské části. „S myšlenkou fondu, který by takovou výstavbu umožnil, souhlasíme,“ tvrdí Martin Benko, místostarosta Prahy 17, což jsou třeba Řepy.
Parkování je palčivé téma zejména pro části, které jsou v sousedství se středočeským krajem. Z něj tisíce lidí míří každý den za prací do Prahy. Současná kapacita záchytných parkovišť P+R je necelých pět tisíc vozů. Dvanáct projektů tohoto typu parkování je nyní v různém stádiu řízení. Podle starostů částí na okraji města to však neřeší situaci.
Spojení „prstence“
Řešení vidí jednak ve spojení „prstence“ do jedné parkovací zóny, a za druhé ve výstavbě parkovacích míst s podporou hlavního města. V Praze je registrováno už víc než 1,3 milionu aut, každý rok jich přibývají desítky tisíc. Ve hře je kromě budování parkovacích domů i výstavba nadzemních pater nad již hotovými parkovacími plochami. Jde o relativně levné a v případě potřeby dočasné řešení.
Důležité je, aby místa pro parkování byla co nejblíže k městské hromadné dopravě, metru. „Kilometr vám nikdo šlapat nebude,“ uvedl Benkovič na pracovním setkání kolem dopravy ve městě na pražském magistrátu.
Německý železniční nákladní dopravce DB Cargo plánuje do roku 2030 zrušit zhruba 6200 pracovních míst, tedy téměř polovinu současných pozic v zemi. Agentuře DPA to potvrdil nový šéf společnosti Bernhard Osburg. Opatření se mají dotknout prakticky všech oddělení – od řízení a dispečinku přes plánování, administrativu a prodej až po IT.
Krize na kolejích: Německý lídr propouští tisíce, dopad může pocítit i Česko
Zprávy z firem
Cena za modré zóny půjde nahoru
Klíčovou otázkou je cena za parkování. To je to, co městské části nyní nejvíce řeší. Podle architekta Jiřího Řezáka, jehož studio Quarta vyprojektovalo několikapodlažní parkovací dům v Nových Butovicích, se cena jednoho stání vyšplhala nad osm set tisíc korun. Městské části chtějí, aby se na takových projektech hlavní město podílelo. Z debaty vyplynulo, že na budoucím magistrátu se bude řešit také cena za modré zóny. Půjde nahoru. Část těchto peněz by se podle návrhů ODS nebo ANO měla vracet do výstavby infrastruktury parkování.
Podle průzkumu STEM/MARK jsou dvě třetiny Pražanů ochotné za kryté parkovací stání platit. Nejvíce z nich by si představovalo cenu do tisíce korun (45 procent) nebo od tisíce do dvou tisíc (17 procent). Kryté parkování by podle průzkumu mezi starosty městských částí mělo být maximálně do pěti minut chůze od domu. Na projektech nového parkování nyní pracuje většina městských částí.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.