Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Správa železnic ukázala nové Dejvice. Investice za miliardy mění i realitní trh

Takto bude vypadat nádraží v Dejvicích.
Správa železnic, užito se svolením
Petra Nehasilová

Zahloubená trať, park místo kolejí a rychlé spojení na letiště. Modernizace železnice mění Prahu 6 a zvedá hodnotu bydlení za její hranicí.

Zveřejněné vizualizace budoucí podzemní stanice Praha-Dejvice nabízejí víc než architektonickou ochutnávku dopravní stavby. Ukazují klíčový díl infrastruktury, který může přepsat nejen spojení centra metropole s Letištěm Václava Havla a Kladnem, ale i cenovou mapu bydlení v celém severozápadním koridoru Prahy.

„Celá stavba zapadá do urbanistické studie Hradčanská. Jedná se o modernizaci úseku Výstaviště – Dejvice, který bude zdvoukolejněn a elektrifikován,“ uvedla Správa železnic.

Projekt Správy železnic, na jehož architektonickém řešení se podílela studia Monolot a dh architekti, počítá s přesunem vlakové dopravy pod zem a s výstavbou nové stanice posunuté blíže k metru Hradčanská. Vznikne tak přímý přestup na linku A.

Tři kilometry pod zemí

Stanice Praha-Dejvice bude součástí zhruba tříkilometrového zahloubeného úseku od Výstaviště po Veleslavín. Náklady dosahují podle posledních odhadů 7,66 miliardy korun, zahájení stavby se plánuje na rok 2027. Vlaky se zanoří už ve Stromovce, projedou podzemní stanicí v Dejvicích a raženými tunely pod Střešovicemi vyjedou zpět na povrch ve Veleslavíně.

Technickou výzvou bylo zejména křížení s tunelovým komplexem Blanka, kde projektanti hledali bezpečný odstup obou staveb.

Zahloubení tratě zároveň odstraní bariéru, která dnes území Prahy 6 rozděluje. V původní stopě kolejí má vzniknout park propojující Letenské sady se Stromovkou. Podzemní řešení navíc odstraní bariérový efekt dnešní tratě, která území dlouhodobě urbanisticky rozděluje.

Navazující úsek modernizace směrem do Veleslavína už získal kladné stanovisko EIA a jeho dokončení se plánuje kolem roku 2030. Následovat mají další části tratě až do Kladna a na letiště.

Modernizace tratě přinese hned několik systémových dopadů: zkrácení cesty z centra Prahy na Letiště Václava Havla zhruba na 25 minut, výrazné navýšení kapacity spojů v příměstském režimu i očekávaný přesun části dojíždějících ze silniční dopravy na koleje. S tím souvisí také vyšší pracovní mobilita mezi metropolí a středočeským regionem, která patří ke klíčovým faktorům dalšího ekonomického rozvoje celé aglomerace.

Dálnice D6, úsek Knínice - Bošov

Přerov, Litomyšl, Rakovník. Jak nové dálnice zvedají ceny nemovitostí mimo Prahu

Nové úseky českých dálnic nehýbou jen dopravou, ale především cenami bytů a domů. Minuty ušetřené na dojezdu dnes znamenají statisíce korun navíc na hodnotě nemovitostí.

Přečíst článek

Koleje jako cenotvorná infrastruktura

Skutečný ekonomický dopad tratě Praha–Letiště–Kladno se ale neodehraje jen v Dejvicích. Dostupnost kolejové dopravy totiž patří mezi nejsilnější faktory růstu cen nemovitostí. Lepší napojení Dejvic na letiště i centrum může podle realitních analytiků zvýšit atraktivitu lokality nejen pro rezidenční výstavbu, ale i kancelářské projekty či služby navázané na mezinárodní mobilitu. Nejvýrazněji se už dnes promítá do realitního trhu na Kladně.

Město, dlouhodobě vnímané jako dostupnější alternativa metropole, zdražuje právě v očekávání kapacitního kolejového spojení. Zatímco před deseti lety se starší byty prodávaly hluboko pod hranicí 30 tisíc korun za metr čtvereční, novostavby dnes běžně překračují dvojnásobek. U lepších projektů se cenovky přibližují okrajovým částem Prahy.

Na infrastrukturní výstavbu reagují i investoři. V Kladně přibývají bytové projekty na brownfieldech i menší rezidenční výstavba. Developeři přitom často vstupují do území v předstihu. Specifickým bonusem je i budoucí kolejové napojení na letiště, které zvyšuje atraktivitu lokality pro zaměstnance leteckého provozu, logistiky i krátkodobé pronájmy.

Lukáš Kovanda: Češi šílí po cihle, čímž šponují ceny bytů. Usměrní je jen krize

Ceny bytů a domů v Česku lámou rekordy – podle údajů ČNB jsou nemovitosti nejdražší v historii, a to i po očištění o inflaci. Přesto lidé dál kupují nemovitosti na drahé hypotéky, aby jim „neujel vlak“. Strach z promarněné příležitosti (FOMO) žene Čechy k posedlosti vlastnickým bydlením, která se stává ekonomickým i společenským problémem. Výsledkem je drahota, dluh a tlak na budoucí generace, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Srovnání: železnice zdražuje celé pražské zázemí

Kladno přitom není první lokalitou, kde koleje fungují jako cenový akcelerátor. Podobný vývoj je patrný i na dalších železničních radiálách. Beroun těžil z modernizace třetího koridoru. Rychlé spojení na Smíchov a hlavní nádraží nastartovalo developerskou výstavbu a ceny bytů se zde vyšplhaly na 70 až 80 procent pražského průměru.

Ještě výraznější příběh nabízí Říčany. Díky častým příměstským spojům a dojezdu kolem 25 minut patří k nejžádanějším rezidenčním lokalitám v zázemí metropole. Novostavby zde dosahují až 80 až 90 procent pražských cen a limitem trhu se stal nedostatek pozemků.

Růst potvrzuje i Lysá nad Labem, kde hraje roli především vysoká frekvence vlaků. Silná dojížďka podporuje nájemní i vlastnické bydlení.

Karel Týc ze skupiny Natland byl hostem podcastové série Realitní Club.
video

Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu

Investiční skupina Natland se postupně stává jedním z důležitých hráčů na pražském trhu s bydlením. Už staví anebo připravuje stovky nových bytů v několika nových projektech, a přestože se developmentu začala věnovat o pár let později než někteří větší pražští stavitelé, dávno získala ostruhy.

Přečíst článek

Setkání Realitního Clubu
video

Nájemní bydlení je nevyhnutelné. Hlavně ve velkých městech, shodli se odborníci

Příklon k nájemnímu bydlení, mikrobyty i 15minutové město. To jsou témata, která vytáhli realitní odborníci na dalším setkání Realitního Clubu, který pořádá Newstream.cz, v diskusi na téma budoucnost bydlení.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Zdenka Klapalová

Klapalová: Realitní fondy rekordně sílí, investic do nemovitostí bude přibývat

Přečíst článek
Riverside Karlin

Čeští boháči budou dál nakupovat trofejní nemovitosti, tvrdí Klapalová z Knight Frank

Přečíst článek
Byt na Letné

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Přečíst článek

Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu

Jak se staví město od nuly. Žižkovský brownfield ukazuje budoucnost pražského urbanismu
Profimedia
Petra Nehasilová

Ulice, které dávají smysl. Aktivní parter, školy v docházkové vzdálenosti a památka jako přirozené centrum. Proměna Nákladového nádraží Žižkov není jen development. Je to test, jak má vypadat nová městská čtvrť 21. století.

Ještě donedávna šlo o jedno z největších prázdných míst v širším centru Prahy. Třicetihektarový areál bývalého Nákladového nádraží Žižkov, brownfield lemovaný monumentální funkcionalistickou budovou z 30. let, postupně vstupuje do éry postupné, ale zásadní proměny. Území, které po desetiletí čekalo na nové využití, se má v příštích dvou dekádách proměnit v plnohodnotnou městskou čtvrť pro až dvacet tisíc obyvatel.

Transformace patří k největším urbanistickým projektům současné Prahy, srovnatelným s rozvojem Smíchova, Rohanského ostrova či Bubnů-Zátor. Nejde přitom o jeden developerský záměr, ale o koordinovanou přestavbu celého území, na níž se podílí město i několik realitních skupin na trhu.

Edit! architects byli ocenění za kvalitní řešení do ulice Jana Želivského.

Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti

Nákladové nádraží Žižkov čeká zásadní proměna. Sekyra Group po dubnovém odkupu pozemků představila první návrhy dvou rezidenčních bloků nové čtvrti. Stavba by mohla začít už za dva roky.

Přečíst článek

Město krátkých vzdáleností

Urbanistická koncepce vychází z tradiční pražské blokové struktury. Nová čtvrť má navázat na historický charakter Žižkova s jasně definovanými ulicemi, aktivním parterem a důrazem na veřejný prostor. V přízemích domů vzniknou obchody, služby a gastronomie, zatímco vnitrobloky nabídnou rezidenční zeleň a komunitní dvory.

Důležitým principem je omezení automobilové dopravy. Projekt počítá s podporou pěší a cyklistické mobility i s kapacitní veřejnou dopravou. Klíčovou roli má sehrát nová tramvajová trať vedoucí od Olšanské přes území nádraží směrem na Jarov, která zajistí obslužnost budoucí čtvrti.

Historická budova v rukou města

Zásadním prvkem celé transformace je samotná budova Nákladového nádraží Žižkov, největší dochovaná funkcionalistická stavba v Praze. Právě její budoucnost byla dlouho jedním z nejdiskutovanějších témat.

Objekt dnes patří hlavnímu městu Praze, což je pro další rozvoj území klíčové. Veřejný vlastník tak může určovat jeho využití ve prospěch širšího městského zájmu, nikoli pouze komerčního developmentu.

Nákladové nádraží Žižkov

Praha koupí budovu Nákladového nádraží Žižkov. Po 20 letech se začne v brownfieldu stavět

Po více než 20 letech se začne měnit jeden z největších pražských brownfieldů – Nákladové nádraží Žižkov. Už dnes by pražští radní totiž měli rozhodnout o odkupu tamní památkově chráněné budovy. Za objekt a přilehlé pozemky, kde má vzniknou tramvajová linka, má hlavní město zaplatit víc než miliardu. Informaci serveru newstream potvrdil Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3.

Přečíst článek

Plán počítá s proměnou budovy v multifunkční kulturně-společenské centrum doplněné o veřejné služby. Uvažuje se o galerijních a výstavních prostorech, komunitních funkcích i vzdělávání. V části objektu nebo jeho nástavbě by mohly vzniknout také městské byty. V bezprostředním okolí se připravuje škola a další občanská vybavenost.

Desítky miliard soukromých investic

Na rozvoji území se podílí několik developerských skupin, které zde postupně získaly pozemky od Českých drah i dalších vlastníků.

Sekyra Group připravuje rozsáhlou část projektu pod názvem Žižkov City a plánuje zde tisíce bytů v několika etapách. První bloky navrhují studia UNIT architekti, KLASKA LTD, edit! architects a majo architekti, která pracují s důrazem na kvalitní veřejný prostor a pestrý parter.

Nový symbol Vinohrad? Projekt za 3,5 miliardy nahradí zbouraný Transgas

Na místě bývalého Transgasu vznikne Vinohradská 8. Projekt za 3,5 miliardy od Penty a PSN má ambici proměnit toto místo v živý městský blok s byty, kancelářemi a obchody.

Přečíst článek

Penta Real Estate vlastní severní část areálu, kde plánuje výstavbu zhruba 530 bytů při zachování vysokého podílu zeleně. Central Group už v lokalitě realizuje rezidenční projekty s kapacitou několika tisíc bytů. Další tisícovku bytů připravuje projekt Yards Žižkov developera Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.

Celkové investice do území půjdou do desítek miliard korun. Součástí dohod s městem jsou i takzvané kontribuce, finanční příspěvky developerů na veřejnou infrastrukturu, které mají dosáhnout zhruba 1,5 miliardy korun.

Školy, parky i zdravotnictví

Vedle bydlení vznikne kompletní občanská vybavenost: mateřské a základní školy, zdravotnická zařízení, sportoviště i rozsáhlé parky. Centrální zelená osa má navázat na okolní rekreační lokality včetně Vítkova a Parukářky.

Podle urbanistických studií zde v budoucnu může žít 15 až 20 tisíc obyvatel, což odpovídá menšímu městu.

Cresco na nákladovém nádraží Žižkov postaví přes 1100 bytů za 11,5 miliardy korun

Slovenský developer postaví na pražském Žižkově tisícovku bytů

Na pražském Žižkově vyroste nová čtvrť za 11,5 miliardy korun. Více než tisícovku bytů na brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov postaví developerská skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.

Přečíst článek

Výstavba bude probíhat postupně v několika etapách. Zahájení hlavních stavebních prací se očekává na přelomu let 2027 a 2028, úplné dokončení celé čtvrti pak kolem roku 2045.

Historie místa: logistické srdce první republiky

Kořeny areálu sahají do období prudkého průmyslového rozvoje Prahy na přelomu 19. a 20. století, kdy přestávaly kapacitně stačit menší nákladové stanice v centru města. Rozhodnutí vybudovat moderní překladiště padlo ve 20. letech a stavba probíhala v letech 1934 až 1937 podle návrhu architektů Karla Caivase, Vladimíra Weissse a Adolfa Benše.

Vznikl unikátní funkcionalistický komplex, který patřil k nejmodernějším logistickým uzlům ve střední Evropě. Dominantní tříkřídlá budova s délkou přes 300 metrů umožňovala přímou manipulaci se zbožím mezi železnicí a silniční dopravou. Součástí byly rozsáhlé kolejiště, sklady i technické zázemí.

Nádraží sloužilo především pro zásobování Prahy potravinami, textilem či průmyslovým zbožím. Svou roli hrálo i během druhé světové války a v poválečném období, kdy bylo klíčovým logistickým bodem socialistického hospodářství.

Brownfield na Žižkově se promění na moderní čtvrť.

Jak bude vypadat nová čtvrť na Žižkově? Napoví studie

Pražští radní schválili urbanistickou studii, podle které má v budoucnu vzniknout nová čtvrť v areálu Nákladového nádraží Žižkov. Rozhodli také o přípravě architektonických soutěží na základní školu v budově nádraží a na veřejná prostranství včetně velkého parku. Schválili i studii Jarovské třídy, která má propojit novou zástavbu s budoucím městským okruhem.

Přečíst článek

Po roce 1989 však význam areálu rychle klesal. Logistika se přesouvala na okraj města a modernější terminály. Provoz byl postupně utlumován, až byl v roce 2002 definitivně ukončen.

Následovala léta chátrání, sporů o budoucí využití i diskusí o demolici versus památkové ochraně. Funkcionalistická budova byla nakonec prohlášena kulturní památkou, což zásadně ovlivnilo další plánování.

Architekta Eva Jiřičná a její projekt Centrum nového Žižkova

Eva Jiřičná: Věž vysoká 80 metrů je prcek. Konzervativní přístup brzdí vývoj Prahy

Původní projekt Central Group na Žižkově obsahoval věže tři, setkal se ale s nesouhlasem vedení Prahy. Architektka Eva Jiřičná ho tedy musela spolu se svým týmem přepracovat. Trvalo to pět let a místo tří budov bude mít rozvojové území kolem někdejšího „Mordoru“ v centru věž jen jednu. Vysoká bude 80 metrů. „Samozřejmě chápu, že úkolem památkářů je ochraňovat historii města. Na druhou stranu ale neinformovanost a mnohdy i přílišná konzervativnost jsou zbytečnou překážkou dalšího rozvoje,“ říká světoznámá architektka.

Přečíst článek

Nové Dvory

Vysočany čeká obří transformace. Slovenský developer v nové čtvrti podle Gehla prostaví miliardy

Na pětihektarovém brownfieldu ve Vysočanech začíná vznikat nová pražská čtvrť Dvory Vysočany. Projekt za několik miliard korun navrhli urbanisté, kteří stáli u proměny Kodaně, a architekti ocenění Českou cenou za architekturu. První etapa má být dokončena v roce 2029 a nabídne byty od 5,6 milionu korun.

Přečíst článek

Související

Edit! architects byli ocenění za kvalitní řešení do ulice Jana Želivského.

Velká přeměna Žižkova začíná. Sekyra ukázal, jak budou vypadat první domy nové čtvrti

Přečíst článek

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Nové kanceláře v žižkovské Akropoli
Alex Shoots Buildings, užito se svolením
Petra Nehasilová

Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.

V Praze existuje jen několik domů, které mají status společenské instituce bez ohledu na to, co se v nich právě odehrává. Palác Akropolis je jedním z nich. Ikona žižkovského kulturního života s téměř stoletou historií, která prošla rolemi prvorepublikového společenského paláce, postrevoluční alternativní scény i současného eventového hubu. A nejnovější kapitolu představuje kancelářské patro vzniklé rekonstrukcí pod taktovkou studia Marco Maio Architects.

Architekt Rudolf V. Svoboda zahájil stavbu Paláce Akropolis na horním Žižkově v roce 1927 jako multifunkční dům s byty, kavárnou a divadelním sálem v suterénu. Ten byl otevřen roku 1928 a prošel několika provozovateli, mimo jiné pod vedením Karla a Laury Želenských. Hospodářská krize však vedla k prodeji objektu a postupnému útlumu divadelního provozu, který byl po roce 1948 nahrazen jinými funkcemi; interiér sálu byl výrazně poškozen a degradován.

Zásadní obrat přišel až po roce 1989, kdy se palác proměnil v jedno z klíčových center alternativní a klubové kultury v Praze. Výraznou identitu mu vtiskly autorské intervence Františka Skály. Dnes Akropolis funguje jako multifunkční kulturní dům s koncertním a divadelním sálem, bary, kavárnou i dalšími provozy.

Rekonstrukce pod veřejným drobnohledem

Jakmile se začaly připravovat úpravy dalších částí objektu včetně kancelářských pater, otevřela se intenzivní odborná i kulturní debata. Řešilo se do jaké míry je Skálův interiér nedotknutelný a kde musí ustoupit současným provozním nárokům. Diskuse probíhaly napříč architektonickou scénou i kulturní komunitou. Skálovy zásahy totiž nebyly vnímány jen jako design, ale jako součást identity domu.

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Současně však vstupovala do hry ekonomická realita. Majitel objektu pracuje s hybridním modelem fungování, kdy kulturní program doplňují komerční pronájmy zajišťující finanční stabilitu i další rozvoj budovy. Administrativní nájemci přitom očekávají standard odpovídající současným pracovním modelům od akustiky přes flexibilitu až po technologie a reprezentativnost.

Vzniklo tak typické dilema rekonstrukcí historických domů: zachovat genius loci, nebo optimalizovat výkon prostoru? Architekti zvolili třetí cestu. „Současná rekonstrukce na jeho odkaz nenavazuje doslovně, ale převádí jej do klidného, přehledného a funkčního pracovního prostředí odpovídajícího dnešním potřebám,“ popisuje architekt Marco Maio.

Kanceláře jako pokračování DNA domu

Dispozice stojí na výrazném společenském principu. „Návrh se soustředí kolem velkorysého centrálního prostoru, který funguje jako společenské jádro i hlavní komunikační osa a zajišťuje vizuální i prostorovou kontinuitu napříč patrem,“ popisují dál Maio.

Takto bude vypadat resort Hladina

„Slapy jsou podinvestované,“ říká mladá developerka. Ze starého hotelu buduje luxusní pětihvězdičkový resort

Jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí v Česku dlouhodobě postrádá prémiové služby. Projekt Hladina na této mezeře staví investiční model kombinující hotel a servisované apartmány s celoročním provozem. „Dnes tu chybí nabídka odpovídající reálné poptávce,“ říká v rozhovoru Pavla Čapková, která se svým manželem přestavují starý hotel na moderní pětihvězdičkový resort.

Přečíst článek

Denní světlo přitom nově definuje orientaci v prostoru. Dříve tmavé chodby se proměnily v jemně zakřivené průchody obložené červenými keramickými obklady, což je jeden z charakteristických prvků projektu. Stejný keramický materiál se ve světlejších tónech objevuje i v sociálních zařízeních, čímž vytváří tichou vizuální kontinuitu napříč podlažím. Keramické povrchy vyvažuje přírodní dubová podlaha.

Provozní logika vychází z profilu nájemců. Podlaží kombinují pracovní a zasedací prostory s různou mírou otevřenosti a staví na rovnováze mezi sdílenými zónami spolupráce a klidovými místnostmi pro soustředění. Prosklené příčky zajišťují akustický komfort při zachování vizuálního propojení, čímž posilují soudržnost celého prostředí.

Návrh radnice ve Slezské Ostravě

Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře

Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.

Přečíst článek

Bourání na Libeňském mostě

Když staré ustupuje novému. Kde všude se letos bude bourat?

Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme