Správa železnic ukázala nové Dejvice. Investice za miliardy mění i realitní trh
Zahloubená trať, park místo kolejí a rychlé spojení na letiště. Modernizace železnice mění Prahu 6 a zvedá hodnotu bydlení za její hranicí.
Zveřejněné vizualizace budoucí podzemní stanice Praha-Dejvice nabízejí víc než architektonickou ochutnávku dopravní stavby. Ukazují klíčový díl infrastruktury, který může přepsat nejen spojení centra metropole s Letištěm Václava Havla a Kladnem, ale i cenovou mapu bydlení v celém severozápadním koridoru Prahy.
„Celá stavba zapadá do urbanistické studie Hradčanská. Jedná se o modernizaci úseku Výstaviště – Dejvice, který bude zdvoukolejněn a elektrifikován,“ uvedla Správa železnic.
Projekt Správy železnic, na jehož architektonickém řešení se podílela studia Monolot a dh architekti, počítá s přesunem vlakové dopravy pod zem a s výstavbou nové stanice posunuté blíže k metru Hradčanská. Vznikne tak přímý přestup na linku A.
Tři kilometry pod zemí
Stanice Praha-Dejvice bude součástí zhruba tříkilometrového zahloubeného úseku od Výstaviště po Veleslavín. Náklady dosahují podle posledních odhadů 7,66 miliardy korun, zahájení stavby se plánuje na rok 2027. Vlaky se zanoří už ve Stromovce, projedou podzemní stanicí v Dejvicích a raženými tunely pod Střešovicemi vyjedou zpět na povrch ve Veleslavíně.
Technickou výzvou bylo zejména křížení s tunelovým komplexem Blanka, kde projektanti hledali bezpečný odstup obou staveb.
Zahloubení tratě zároveň odstraní bariéru, která dnes území Prahy 6 rozděluje. V původní stopě kolejí má vzniknout park propojující Letenské sady se Stromovkou. Podzemní řešení navíc odstraní bariérový efekt dnešní tratě, která území dlouhodobě urbanisticky rozděluje.
Navazující úsek modernizace směrem do Veleslavína už získal kladné stanovisko EIA a jeho dokončení se plánuje kolem roku 2030. Následovat mají další části tratě až do Kladna a na letiště.
Modernizace tratě přinese hned několik systémových dopadů: zkrácení cesty z centra Prahy na Letiště Václava Havla zhruba na 25 minut, výrazné navýšení kapacity spojů v příměstském režimu i očekávaný přesun části dojíždějících ze silniční dopravy na koleje. S tím souvisí také vyšší pracovní mobilita mezi metropolí a středočeským regionem, která patří ke klíčovým faktorům dalšího ekonomického rozvoje celé aglomerace.
Nové úseky českých dálnic nehýbou jen dopravou, ale především cenami bytů a domů. Minuty ušetřené na dojezdu dnes znamenají statisíce korun navíc na hodnotě nemovitostí.
Přerov, Litomyšl, Rakovník. Jak nové dálnice zvedají ceny nemovitostí mimo Prahu
Reality
Koleje jako cenotvorná infrastruktura
Skutečný ekonomický dopad tratě Praha–Letiště–Kladno se ale neodehraje jen v Dejvicích. Dostupnost kolejové dopravy totiž patří mezi nejsilnější faktory růstu cen nemovitostí. Lepší napojení Dejvic na letiště i centrum může podle realitních analytiků zvýšit atraktivitu lokality nejen pro rezidenční výstavbu, ale i kancelářské projekty či služby navázané na mezinárodní mobilitu. Nejvýrazněji se už dnes promítá do realitního trhu na Kladně.
Město, dlouhodobě vnímané jako dostupnější alternativa metropole, zdražuje právě v očekávání kapacitního kolejového spojení. Zatímco před deseti lety se starší byty prodávaly hluboko pod hranicí 30 tisíc korun za metr čtvereční, novostavby dnes běžně překračují dvojnásobek. U lepších projektů se cenovky přibližují okrajovým částem Prahy.
Na infrastrukturní výstavbu reagují i investoři. V Kladně přibývají bytové projekty na brownfieldech i menší rezidenční výstavba. Developeři přitom často vstupují do území v předstihu. Specifickým bonusem je i budoucí kolejové napojení na letiště, které zvyšuje atraktivitu lokality pro zaměstnance leteckého provozu, logistiky i krátkodobé pronájmy.
Ceny bytů a domů v Česku lámou rekordy – podle údajů ČNB jsou nemovitosti nejdražší v historii, a to i po očištění o inflaci. Přesto lidé dál kupují nemovitosti na drahé hypotéky, aby jim „neujel vlak“. Strach z promarněné příležitosti (FOMO) žene Čechy k posedlosti vlastnickým bydlením, která se stává ekonomickým i společenským problémem. Výsledkem je drahota, dluh a tlak na budoucí generace, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Češi šílí po cihle, čímž šponují ceny bytů. Usměrní je jen krize
Názory
Srovnání: železnice zdražuje celé pražské zázemí
Kladno přitom není první lokalitou, kde koleje fungují jako cenový akcelerátor. Podobný vývoj je patrný i na dalších železničních radiálách. Beroun těžil z modernizace třetího koridoru. Rychlé spojení na Smíchov a hlavní nádraží nastartovalo developerskou výstavbu a ceny bytů se zde vyšplhaly na 70 až 80 procent pražského průměru.
Ještě výraznější příběh nabízí Říčany. Díky častým příměstským spojům a dojezdu kolem 25 minut patří k nejžádanějším rezidenčním lokalitám v zázemí metropole. Novostavby zde dosahují až 80 až 90 procent pražských cen a limitem trhu se stal nedostatek pozemků.
Růst potvrzuje i Lysá nad Labem, kde hraje roli především vysoká frekvence vlaků. Silná dojížďka podporuje nájemní i vlastnické bydlení.
Investiční skupina Natland se postupně stává jedním z důležitých hráčů na pražském trhu s bydlením. Už staví anebo připravuje stovky nových bytů v několika nových projektech, a přestože se developmentu začala věnovat o pár let později než někteří větší pražští stavitelé, dávno získala ostruhy.
Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu
Reality
Příklon k nájemnímu bydlení, mikrobyty i 15minutové město. To jsou témata, která vytáhli realitní odborníci na dalším setkání Realitního Clubu, který pořádá Newstream.cz, v diskusi na téma budoucnost bydlení.
Nájemní bydlení je nevyhnutelné. Hlavně ve velkých městech, shodli se odborníci
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.