Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Práce pro budoucí vládu. Polsko chce zpět kus českého území

Český Těšín
iStock
 ČTK

Polská vláda hodlá po parlamentních volbách v Česku obnovit úsilí o vyřešení takzvaného územního dluhu České republiky. Chce tak získat zpět území o rozloze 368 hektarů, které Česku připadlo při úpravě hranice v roce 1958, informoval polský server Fakt. „Plánuje se obnovení polsko-českých konzultací na expertní úrovni. Cílem bude představit stanoviska stran k řešení českého územního dluhu a především získat od české strany podrobné informace o důvodech odstoupení od dohod z roku 2015,“ zjistil Fakt na polském ministerstvu zahraničí.

Podle serveru ministerstvo nechtělo záležitost řešit před českými parlamentními volbami, protože se obávalo, že by se věc stala tématem volební kampaně. Otázka územního dluhu vyvolává v České republice stejně jako v Polsku silné emoce, upozorňuje Fakt.

Polsko prý přišlo o 368 hektarů

Polské požadavky vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918. Mezistátní smlouva byla podepsána v roce 1958, kdy se s konečnou platností vytyčila státní hranice. Ta se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně a naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko tvrdí, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

V roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala, a v roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, kterou Varšava odmítla. V roce 2015 česká vláda schválila soupis pozemků vhodných k předání, Česko od něj ale později upustilo.

Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí podle serveru Fakt uvedla, že rozhovory s Polskem o územním sporu trvají již řadu let. Dodala nicméně, že ministerstvo prozatím nezveřejňuje žádné podrobnosti.

Polský premiér Donald Tusk

Tusk: Ruské provokace vůči Polsku jsou už téměř každodenní

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

Přečíst článek

Související

Evropští giganti tlačí na Brusel: Deregulujte a my investujeme miliardy

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
ČTK
Lukáš Kovanda

Evropská unie stojí na křižovatce. Osm set miliard eur ročně – tak velká je investiční mezera, kvůli níž Evropa zaostává za Spojenými státy i Čínou. Upozornila na ni už loni zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho.

Nyní přichází odpověď byznysu: 28 největších evropských firem, mezi nimi Airbus, Siemens, Maersk, Novo Nordisk či SAP, se v Kodani zavázalo, že do roku 2030 zvýší své investice v Evropě v průměru o 50 procent. Podmínkou jsou zásadní reformy na unijní úrovni.

Zacelení investiční mezery

Podniky požadují méně byrokracie, rychlejší povolovací procesy, větší podporu soukromých investic, urychlení přechodu na čistou energii, posílení evropské obranné základny a omezení závislosti na zahraničních technologiích. Pokud EU tato „politická odblokování“ provede, slíbené investice mohou zásadně přispět k zacelení investiční mezery, která dusí evropskou konkurenceschopnost.

Americký prezident Donald Trump

Američtí vědci utíkají do Evropy. Díky, Trumpe, zní z Vídně

Jedním z oborů, které nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa trpí nejvíce, je věda a výzkum. Mnozí vědci dokonce přesouvají své výzkumy do zahraničí. Zdá se však, že ztráta pro Spojené státy může být příležitostí pro Evropu.

Přečíst článek

Vrcholní představitelé firem předali svůj závazek v Kodani nejvyšším politickým lídrům EU v čele s Ursulou von der Leyenovou, Emmanuelem Macronem, Donaldem Tuskem a Mette Frederiksenovou. „Jsme připraveni masivně investovat v Evropě, pokud jste připraveni k činům,“ zní hlavní vzkaz Kodaňského závazku.

Nyní je míč na straně politiků. Buď se deklarace stane impulzem k posílení evropské prosperity, nebo zůstane jen dalším manifestem. Evropští průmyslníci tentokrát dali na stůl reálný závazek a EU má jedinečnou příležitost ukázat, že to s konkurenceschopností myslí vážně.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Michal Semotan, portfolio manažer v J&T

Michal Semotan: Nevěřím, že navržená cla vydrží dlouhodobě. Rozbilo by to veškeré obchodní modely a řetězce

Přečíst článek

Ekonomové: Americká cla zatím pro Česko ani Evropu problém nejsou. Naopak může začít strádat Amerika

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Tak to se nepovedlo. eDoklad, další fiasko končící vlády

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová
ČTK
Dalibor Martínek

Chudák dosluhující šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se musela při volbách vracet domů pro plastový občanský průkaz, protože nefungovala aplikace eDoklad. Paní Pekarovou Adamovou jistě volební komise poznala, ale nebylo jí to nic platné. Jazyk zákona hovoří jasně, musíte u voleb prokázat totožnost.

Slavný eDoklad je výdobytkem současné vlády, a jejího tažení za digitalizaci civilizace. Selhal. Aplikace nefungovala pět hodin, lidé se s její pomocí nemohli identifikovat před volební komisí. A to přesto, že se státní úřad, který se o aplikaci stará, na volby dlouze připravoval.

Asi přišlo víc lidí. Podle průzkumů to byla v pátek asi čtvrtina voličů, z nichž tuto aplikaci použil asi jen málokdo. Důchodci jistě ne.

Není to ničí vina

Další selhání digitalizace v Česku. Po markantním selhání digitalizace stavebního řízení pod taktovkou už jen vícešéfa Pirátů Ivana Bartoše. Jak se ukazuje, jak tvrdí úřady, kolaps nového elektronického prostředku není ničí vina. Jako obvykle. Digitální a informační agentura prostě jen nečekala takový „nápor“ lidí, kteří chtějí využívat moderní technologie.

Připomíná to devatenácté století, kdy by provozovatel vlaku taženého parní mašinou nepočítal s tím, že se s nimi chtějí svézt cestující. Potom už zaznívají jenom trapné a hloupé výmluvy.

Zleva místopředseda Karel Havlíček, předseda Andrej Babiš a místopředsedkyně Alena Schillerová na tiskové konferenci.

ONLINE: ANO bude jednat s SPD a Motoristy, uvedl Babiš

Česko rozhodlo o složení nové Poslanecké sněmovny. Voliči vybrali 200 poslanců, kteří v příštích čtyřech letech určí podobu vlády i směřování země. Hlasování proběhlo v pátek a v sobotu. Účastnili se ho kandidáti z celé řady politických stran, hnutí i koalic. Redakce sleduje průběh voleb v přímém přenosu: od otevírání volebních místností, přes první odhady účasti až po uzavření uren a sčítání hlasů. V našem onlinu najdete aktuální informace z volebních štábů, komentáře politologů i první reakce politiků.

Přečíst článek

eDoklad měl problémy už na začátku své existence, v lednu loňského roku. Řadě lidí se aplikaci nepodařilo nahrát do telefonu. „Chyba byla v odhadu zájmu, možná jsme mohli také lépe komunikovat,“ uvedl následně Martin Mesršmíd, ředitel digitální agentury. Nyní si opět musí seškrabávat máslo z hlavy. Paní Pekarová Adamová nemohla odvolit.

Nic proti digitalizaci, je to neodvratný směr. Ale, proč se to v Česku absolutně nedaří? Máme rádi ten starý dobrý, Rakousko-Uherský papír? Kulaté razítko. V tomto směru Česko výrazně pokulhává. A to, nedej pánbu, má od roku 2026 dojít ke sjednocení s takzvanou Evropskou peněženkou digitální identity. To bude zase průšvih.

Česko je známé tím, že je tu spousta chytrých IT expertů, velké firmy v rámci Evropy nebo i světa. Avast, brněnská Solitea Martina Cíglera, který ovládá v účetních programech půlku Evropy. To není ministerstvo schopné vytvořit program, aplikaci, která bude funkční? To je zarážející.

Související

Zleva Ivan Bartoš a předseda Pirátů Zdeněk Hřib

Glosa Dalibora Martínka: Piráti utekli hrobníkovi z lopaty a přemohli i Okamuru

Přečíst článek
Volby 2025: sčítání hlasů

Stanislav Šulc: Sčítání ve čtvrtině a zatím šokuje propad SPD, ANO očekávaně ve vedení

Přečíst článek
Doporučujeme