Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.

Vládní koalice v Reykjavíku původně slíbila referendum do roku 2027 poté, co předchozí vláda přístupová jednání v roce 2013 zmrazila. Současný geopolitický vývoj, včetně rozhodnutí Spojených států uvalit cla na Island a výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, by však mohl celou záležitost urychlit, píše Politico.

Debata o rozšíření EU mezitím nabírá na intenzitě. Brusel pracuje na plánu, který by mohl Ukrajině umožnit částečné členství už příští rok, a Černá Hora jako nejpokročilejší kandidát minulý měsíc uzavřela další vyjednávací kapitolu. Pokud by Islanďané hlasovali pro obnovení rozhovorů, mohli by podle jednoho ze zdrojů vstoupit do EU dříve než ostatní kandidátské země.

Americký byznys žádá refundace za cla. Ve hře je nejméně 130 miliard dolarů

Money

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

nst

Přečíst článek

„Debata o rozšiřování se mění. Stále více jde o bezpečnost a o schopnost jednat ve světě soupeřících sfér vlivu,“ uvedla komisařka EU pro rozšíření Marta Kosová po setkání s islandskou ministryní zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir.

Změna situace

Island podal žádost o vstup do EU v roce 2009 během finanční krize, kdy se zhroutily jeho hlavní banky. V roce 2013 však vláda jednání zmrazila a o dva roky později Reykjavik požádal, aby již nebyl považován za kandidátskou zemi.

Od té doby se geopolitická situace výrazně změnila. Island, který leží na strategicky důležitém místě v severním Atlantiku, nemá vlastní armádu a spoléhá na členství v NATO a obrannou dohodu s USA z roku 1951. Podle průzkumů veřejné mínění o hlubší integraci s EU postupně sílí.

Jednou z hlavních překážek případného vstupu zůstávají rybolovná práva, klíčové odvětví islandské ekonomiky. V minulosti byla otázka rybolovu zdrojem napětí, zejména ve vztahu ke Spojenému království. Po brexitu by však tato oblast mohla být méně problematická.

Zelenskyj pro BBC: Putin už rozpoutal třetí světovou válku

Leaders

Ruský prezident Vladimir Putin už podle Volodymyra Zelenského rozpoutal třetí světovou válku a je nutné jej zastavit. Ukrajinský prezident to uvedl v rozhovoru pro britskou stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu.

nst

Přečíst článek

Island je již členem Evropského hospodářského prostoru i schengenské zóny a uplatňuje velkou část unijní legislativy. Před zmrazením rozhovorů uzavřel 11 z 33 vyjednávacích kapitol. Podle jednoho z unijních představitelů by teoreticky mohlo být možné uzavřít zbývající kapitoly během jednoho roku, jiní však upozorňují, že takový harmonogram by byl velmi ambiciózní.

Po případném obnovení rozhovorů by musel Island uspořádat ještě jedno referendum o samotném vstupu do EU. Přestože země patří mezi státy s nejvyšším HDP na obyvatele na světě, hlavním motivem debaty nejsou ekonomické výhody, ale bezpečnostní hledisko v době rostoucího mezinárodního napětí.

Americké firmy se začínají domáhat vrácení miliard dolarů zaplacených na mimořádných clech prezidenta Donalda Trumpa poté, co Nejvyšší soud USA rozhodl, že jejich zavedení bylo nezákonné. Ve hře je podle dostupných údajů nejméně 130 miliard dolarů, konečná částka však může být výrazně vyšší, tvrdí server Financial Times.

Nejvyšší soud rozhodl poměrem hlasů 6:3, že prezident překročil své pravomoci, když na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) uvalil nová cla na desítky zemí. V současné chvíli Trump zvýšil globální cla na 15 procent. Verdikt soudu však neurčil, zda mají dovozci nárok na vrácení peněz ani jak by měl být proces refundací nastaven. Tuto otázku ponechal nižším soudům.

Americká obchodní komora i Národní maloobchodní federace (NRF) okamžitě vyzvaly k rychlému zahájení procesu vracení zaplacených cel. NRF, která zastupuje velké maloobchodní řetězce i malé obchodníky, uvedla, že refundace by představovaly ekonomický impuls a umožnily firmám investovat do provozu, zaměstnanců i zákazníků.

Podle Americké obchodní komory by rychlé vrácení peněz bylo zásadní zejména pro více než 200 tisíc malých dovozců. Koalice malých podniků We Pay the Tariffs požaduje „plné, rychlé a automatické refundace“ bez složitých administrativních procesů, píše server Financial Times.

Trumpova cla zasáhla hlavně Američany, říká guvernér Italské centrální banky Panetta

Money

Americká ekonomika nesla podle člena Rady guvernérů Evropské centrální banky Fabia Panetty většinu nákladů cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Panetta to uvedl na výroční akci Assiom-Forex v Benátkách.

nst

Přečíst článek

Zdlouhavý proces

Podle údajů Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) bylo do poloviny prosince vybráno 133,5 miliardy dolarů na clech souvisejících s opatřeními podle IEEPA. Odhady se však liší. Výzkumné centrum The Budget Lab při Yaleově univerzitě uvádí, že jen v roce 2025 bylo vybráno 142 miliard dolarů, zatímco banka JPMorgan odhaduje, že celkový objem může dosahovat až 200 miliard dolarů.

Analytici zároveň upozorňují, že návrat peněz může být zdlouhavý. Refundace podle nich pravděpodobně budou vypláceny postupně, případ od případu, a mohou trvat měsíce či roky. Platby by měly směřovat přímo dovozcům, kteří cla původně zaplatili.

Prezident Trump označil za „šílené“, že se Nejvyšší soud výslovně nevyjádřil k povinnosti administrativy vracet vybraná cla, a varoval, že spor může pokračovat další roky u soudů. Ministr financí Scott Bessent rovněž naznačil, že případné refundace nelze očekávat v krátkém horizontu.

AI horečka v Indii: Světové firmy slibují stovky miliard dolarů

Money

Technologičtí giganti se zavázali investovat stovky miliard dolarů do rozvoje umělé inteligence v Indii. Oznámení padla během velkého summitu Indian AI Impact Summit zaměřeného na AI, který v zemi spojil světové státníky i šéfy nejvýznamnějších technologických firem. Informoval o tom server CNBC.

nst

Přečíst článek

Mimořádná cla byla zavedena po aktivaci zákona IEEPA na začátku dubna. Většina takzvaných recipročních cel vstoupila v platnost 7. srpna. Administrativa rovněž uvalila cla až ve výši 125 procent na Čínu, která byla následně snížena na 10 procent, a zavedla opatření vůči Kanadě a Mexiku.

Většina velkých amerických společností se k žalobám proti clům nepřipojila, některé firmy si však nárok na případnou refundaci předem právně zajistily. Zástupci průmyslu očekávají, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu bude podána řada nových žádostí o vrácení peněz.

Podle výzkumu newyorské pobočky Federálního rezervního systému a německého institutu Kiel nesly americké firmy a spotřebitelé nejméně 90 procent nákladů spojených s těmito cly.