Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.
Blížíme se výročí čtyř dekád od začátku novodobé éry podnikání a to s sebou přináší zásadní obměnu ve vedení firem. Otcové-zakladatelé si chtějí po desítkách let práce užít zaslouženého klidu, což je staví před zásadní otázku: Jak naložit s firmou, kterou vybudovali? Prodat, nebo předat dalším generacím? „Klíčové je vytipovat vhodnou osobnost, která bude schopná a také ochotná v práci pokračovat,“ říká zakladatel Haven Advisory Robert Novotný.
Na revoluci umělé inteligence to nevypadá. Zatím.
Soudy v ČR v roce 2025 vyhlásily bankrot 751 společností. Meziročně jde o nárůst o devět procent. Zároveň bylo loni podáno 1164 návrhů na bankrot, meziročně o osm procent více. Počet bankrotů i návrhů byl nejvyšší od roku 2017. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
V roce 2025 na český trh vstoupilo 40 nových brandů. Největší pozornost přitáhl luxus, který zaznamenal historicky nejvyšší počet vstupů. A také gastronomie, jež dál mění podobu maloobchodních center.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně více nabírat než propouštět zaměstnance, jde v tomto směru o nejpozitivnější první kvartál od začátku měření v roce 2008. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 518 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v zemi. Nejvíce se chystají nabírat firmy ve financích a pojišťovnictví či automobilovém a technologickém sektoru.
Česko letos ve Fast 50 potvrdilo silnou pozici a dokonce vyrovnalo Polsko v počtu oceněných firem. Přesto české inovace narážejí na limity domácího prostředí: složitou administrativu, drahý management i nejisté podmínky pro výzkum a vývoj. Firmy tak často stojí před rozhodnutím, zda růst doma, nebo mířit rovnou do světa. "V tomto roce jsme byli svědky, dalo by se říct, poměrně těsné „bitvy“ mezi Českem a Polskem. Tyto dvě země byly hlavními soupeři: z každé z nich se do žebříčku dostalo 14 firem," říká v rozhovoru Kateřina Novotná.
Dvě ze tří německých firem plánují přesunout výrobu do zahraničí. Vedou je k tomu obchodní války a sílící protekcionismus. Podle agentury DPA to zjistila anketa auditorské společnosti Deloitte a Svazu německého průmyslu.
Rychlejší odpisy daní pro firmy, které by podnikům pomohly kompenzovat náklady na vysoké ceny energií, by mohly být zavedeny od roku 2027. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček. Na zkrácení časových horizontů, kdy by si podniky mohly jinak odepisovat daně, se ale podle Havlíčka strany musí nejdříve domluvit na koaliční radě. Nová koalice chce od začátku příštího roku pomoci kompenzovat cenu regulované složky energií. Řešit kompenzaci takzvaných nepřímých nákladů, mezi které patří například i rychlejší odpis daní, může začít řešit následně.
Téměř 70 procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma hodlá přidat od pěti do deseti procent. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. Vyplývá to z průzkumu Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony.
