Českým firmám chybějí lidé a případný odchod ukrajinských pracovníků po skončení války by jejich potíže mohl prohloubit. Na takový scénář se ale aktivně připravuje jen 12 procent zaměstnavatelů, ukazuje průzkum Hofmann Personal Monitor 2026. Podniky tak budou muset řešit nejen nábor ze zahraničí, ale také to, jak si udržet zkušené zaměstnance a nabídnout práci lidem v důchodovém věku.
V Česku letos od ledna do konce dubna přibylo 7440 firem, meziročně o třetinu více. Podle analýzy společnosti CRIF jde o nejsilnější přírůstek podniků za první čtyři měsíce roku za posledních šest let. Nových společností vzniká výrazně více než těch, které z trhu odcházejí, což podle analytiků ukazuje, že podmínky pro podnikání zůstávají navzdory růstu bankrotů stále příznivé.
Více než polovina malých a středních firem a podnikatelů, konkrétně 52 procent, očekává od znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) více byrokracie. Takřka čtyři z deseti podniků a živnostníků míní, že novinka přinese více digitalizace a bezhotovostních plateb a omezení šedé ekonomiky a více bezhotovostních plateb. Vyplývá to z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi 400 subjekty. Vláda očekává, že případné zavedení EET zřejmě od ledna 2027 přinese do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun.
Polovina pracujících v Česku nemá ve firmě téměř žádné informace o mzdách a jen menšina zná pravidla, podle nichž se výdělky určují nebo zvyšují. Nedostatek transparentnosti přitom podle průzkumu Platy.cz výrazně podkopává důvěru zaměstnanců ve férové odměňování.
Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.
Čína zařadila sedm evropských subjektů včetně tří českých na svůj exportní sankční seznam. Firmy jako Excalibur Army, Omnipol či VZLU Aerospace nově nesmějí od čínských exportérů získávat zboží dvojího užití. Peking krok zdůvodňuje vazbami sankcionovaných subjektů na obranný sektor a spoluprací s Tchaj-wanem.
Česká vláda výrazně navýšila daňovou podporu výzkumu a vývoje. Firmy ji ale kvůli nepředvídatelným kontrolám často nevyužívají. Bez sjednocení přístupu finanční správy tak hrozí, že ambiciózní plány v oblasti inovací zůstanou jen na papíře.
Firmy v Česku investují do výzkumu a vývoje čím dál víc, ale paradoxně méně využívají daňové odpočty, které jim mohou výrazně ušetřit náklady. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že tento nástroj zůstává pro mnoho podniků složitý a nejistý.
V Česku vzniklo loni 2206 firem výhradně vlastněných Ukrajinci, což bylo o 50 procent více než v roce 2021. Cizinci vlastní pětinu nových společností, nejčastěji jsou to Ukrajinci a Slováci. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Blížíme se výročí čtyř dekád od začátku novodobé éry podnikání a to s sebou přináší zásadní obměnu ve vedení firem. Otcové-zakladatelé si chtějí po desítkách let práce užít zaslouženého klidu, což je staví před zásadní otázku: Jak naložit s firmou, kterou vybudovali? Prodat, nebo předat dalším generacím? „Klíčové je vytipovat vhodnou osobnost, která bude schopná a také ochotná v práci pokračovat,“ říká zakladatel Haven Advisory Robert Novotný.
Na revoluci umělé inteligence to nevypadá. Zatím.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí. Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval diplomata Darčijeva novým šéfem ruské diplomatické mise v USA loni v březnu. Stalo se tak během sbližování obou zemí, vyvolaném Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, a to zejména v otázce Ukrajiny
