Firmy v Česku investují do výzkumu a vývoje čím dál víc, ale paradoxně méně využívají daňové odpočty, které jim mohou výrazně ušetřit náklady. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že tento nástroj zůstává pro mnoho podniků složitý a nejistý.
V roce 2025 na český trh vstoupilo 40 nových brandů. Největší pozornost přitáhl luxus, který zaznamenal historicky nejvyšší počet vstupů. A také gastronomie, jež dál mění podobu maloobchodních center.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně více nabírat než propouštět zaměstnance, jde v tomto směru o nejpozitivnější první kvartál od začátku měření v roce 2008. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 518 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v zemi. Nejvíce se chystají nabírat firmy ve financích a pojišťovnictví či automobilovém a technologickém sektoru.
Česko letos ve Fast 50 potvrdilo silnou pozici a dokonce vyrovnalo Polsko v počtu oceněných firem. Přesto české inovace narážejí na limity domácího prostředí: složitou administrativu, drahý management i nejisté podmínky pro výzkum a vývoj. Firmy tak často stojí před rozhodnutím, zda růst doma, nebo mířit rovnou do světa. "V tomto roce jsme byli svědky, dalo by se říct, poměrně těsné „bitvy“ mezi Českem a Polskem. Tyto dvě země byly hlavními soupeři: z každé z nich se do žebříčku dostalo 14 firem," říká v rozhovoru Kateřina Novotná.
Dvě ze tří německých firem plánují přesunout výrobu do zahraničí. Vedou je k tomu obchodní války a sílící protekcionismus. Podle agentury DPA to zjistila anketa auditorské společnosti Deloitte a Svazu německého průmyslu.
Rychlejší odpisy daní pro firmy, které by podnikům pomohly kompenzovat náklady na vysoké ceny energií, by mohly být zavedeny od roku 2027. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl místopředseda ANO Karel Havlíček. Na zkrácení časových horizontů, kdy by si podniky mohly jinak odepisovat daně, se ale podle Havlíčka strany musí nejdříve domluvit na koaliční radě. Nová koalice chce od začátku příštího roku pomoci kompenzovat cenu regulované složky energií. Řešit kompenzaci takzvaných nepřímých nákladů, mezi které patří například i rychlejší odpis daní, může začít řešit následně.
Téměř 70 procent zaměstnavatelů plánuje v příštím roce zvýšit mzdy. Nejčastěji půjde o navýšení do pěti procent, téměř každá čtvrtá firma hodlá přidat od pěti do deseti procent. Nejvyšší šanci na růst mezd mají zaměstnanci velkých a středních firem. Vyplývá to z průzkumu Komorový barometr mezi 448 podniky napříč obory a regiony.
Využívání umělé inteligence v českých firmách rychle roste. Podle odhadů odborníků s AI aktivně pracuje více než třetina českých podniků a přes milion lidí ji alespoň příležitostně zapojuje do své práce. Nejvíce je umělá inteligence zastoupena ve výrobě, bankovnictví, zákaznické podpoře a marketingu, ale i ve zdravotnictví. Firmy si od ní slibují úsporu nákladů, zrychlení práce a lepší rozhodování.
Soutěž Visa Czech Top Shop pravidelně mapuje úroveň kamenného maloobchodu napříč Českem - a nejde jen o to, jak prodejna vypadá na první pohled.
Evropský kapitálový trh čekají změny. Týká se to přitom i Česka, které kvůli tomu v Senátu schválilo letos v červenci dva zásadní zákony. První z nich, ESAP, se týká jednotného přístupového místa. Podle investičního analytika Martina Dočekala má jít de facto o revoluci v transparentnosti.
