Více než polovina malých a středních firem a podnikatelů, konkrétně 52 procent, očekává od znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) více byrokracie. Takřka čtyři z deseti podniků a živnostníků míní, že novinka přinese více digitalizace a bezhotovostních plateb a omezení šedé ekonomiky a více bezhotovostních plateb. Vyplývá to z dubnového průzkumu ČSOB Index očekávání firem mezi 400 subjekty. Vláda očekává, že případné zavedení EET zřejmě od ledna 2027 přinese do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun.
Firmy v Česku investují do výzkumu a vývoje čím dál víc, ale paradoxně méně využívají daňové odpočty, které jim mohou výrazně ušetřit náklady. Nová data Českého statistického úřadu ukazují, že tento nástroj zůstává pro mnoho podniků složitý a nejistý.
V Česku vzniklo loni 2206 firem výhradně vlastněných Ukrajinci, což bylo o 50 procent více než v roce 2021. Cizinci vlastní pětinu nových společností, nejčastěji jsou to Ukrajinci a Slováci. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
Blížíme se výročí čtyř dekád od začátku novodobé éry podnikání a to s sebou přináší zásadní obměnu ve vedení firem. Otcové-zakladatelé si chtějí po desítkách let práce užít zaslouženého klidu, což je staví před zásadní otázku: Jak naložit s firmou, kterou vybudovali? Prodat, nebo předat dalším generacím? „Klíčové je vytipovat vhodnou osobnost, která bude schopná a také ochotná v práci pokračovat,“ říká zakladatel Haven Advisory Robert Novotný.
Soudy v ČR v roce 2025 vyhlásily bankrot 751 společností. Meziročně jde o nárůst o devět procent. Zároveň bylo loni podáno 1164 návrhů na bankrot, meziročně o osm procent více. Počet bankrotů i návrhů byl nejvyšší od roku 2017. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
V roce 2025 na český trh vstoupilo 40 nových brandů. Největší pozornost přitáhl luxus, který zaznamenal historicky nejvyšší počet vstupů. A také gastronomie, jež dál mění podobu maloobchodních center.
Plošně zvyšovat mzdy zaměstnancům se v roce 2026 chystá až 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun proti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Zaměstnavatelé plánují v prvním čtvrtletí příštího roku výrazně více nabírat než propouštět zaměstnance, jde v tomto směru o nejpozitivnější první kvartál od začátku měření v roce 2008. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup mezi 518 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v zemi. Nejvíce se chystají nabírat firmy ve financích a pojišťovnictví či automobilovém a technologickém sektoru.
Česko letos ve Fast 50 potvrdilo silnou pozici a dokonce vyrovnalo Polsko v počtu oceněných firem. Přesto české inovace narážejí na limity domácího prostředí: složitou administrativu, drahý management i nejisté podmínky pro výzkum a vývoj. Firmy tak často stojí před rozhodnutím, zda růst doma, nebo mířit rovnou do světa. "V tomto roce jsme byli svědky, dalo by se říct, poměrně těsné „bitvy“ mezi Českem a Polskem. Tyto dvě země byly hlavními soupeři: z každé z nich se do žebříčku dostalo 14 firem," říká v rozhovoru Kateřina Novotná.
Dvě ze tří německých firem plánují přesunout výrobu do zahraničí. Vedou je k tomu obchodní války a sílící protekcionismus. Podle agentury DPA to zjistila anketa auditorské společnosti Deloitte a Svazu německého průmyslu.
Do Rady Českého rozhlasu 📻📻📻 zvolila dnes Sněmovna publicistu a vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského. V dnešní volbě neuspěl bývalý předseda této rady Miroslav Dittrich ani její bývalý místopředseda Tomáš Kňourek. Žantovský získal v tajné volbě 91 hlasů, zapotřebí jich bylo nejméně 85. Dittrich získal 64 hlasů a Kňourek jen jeden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států požádal o dodání dalších raket na protivzdušnou obranu. Těch má Ukrajina kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí.
Ceny ropy odpoledne prudce klesají, severomořský Brent se dostal pod 95 dolarů za barel. Děje se tak po zprávě íránské státní televize, že případná dohoda se Spojenými státy by mohla znovu otevřít námořní trasu v Hormuzském průlivu, uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídne dalších šest miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení. Sedm miliard, které mohly obce čerpat od roku 2024, se rychle vyčerpalo. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) se šest miliard podařilo najít v operačních programech, kde zůstal přebytek.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve čtvrtek opět o desítky haléřů klesnou. Litr benzinu v Česku oproti dnešku zlevní o 40 haléřů na 44,16 koruny. Naftu pak čerpací stanice budou moci prodávat nejvýše za 40,85 koruny za litr, což je o 58 haléřů méně než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Míra nezaměstnanosti ve Finsku stoupla v dubnu na 10,6 procenta, což je nejvyšší údaj nejméně od roku 2000. Příčinou je válka na Blízkém východě, která brzdí oživení oslabené severské ekonomiky. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil finský statistický úřad.
Státní podnik LOM Praha plánuje pořízení nového turbovrtulového letounu L‑410 NG pro výcvik vojenských dopravních pilotů. Akvizice by se mohla uskutečnit v nejbližších týdnech. ČTK to dnes v Brně řekl ředitel společnosti Jiří Protiva. Letoun vyrábí Aircraft Industries z Kunovic na Uherskohradišťsku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) soudí, že experti z vládních rad budou mít v novém uspořádání lepší podmínky pro práci. Rady chce zachovat pod sebou. Nadresortnost zůstává zachována, sdělil po schůzce s odborníky, z nichž někteří opustili jednání předčasně.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony.
Zástupci členských států EU potvrdili ✔ klíčovou obchodní dohodu s USA, která mají zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z Ameriky. Uvedly to unijní zdroje. Dohodu, které bylo dosaženo v takzvaném trialogu 20. května, musí ještě potvrdit Evropský parlament a formálně i Rada EU, která zastupuje členské státy.