Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Rubiův projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci byl očekáván s napětím. Loni se Evropa stala v projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance terčem ostré kritiky kvůli údajně špatnému stavu demokracie a omezování svobody slova. Podle šéfa konference Wolfganga Ischingera nakonec Evropanům přinesl Rubiův projev úlevu. Ministr v něm mnohokrát zopakoval, že Spojené státy si Evropy jako spojence váží a chtějí postupovat společně.
Přišla i kritika
V úvodu projevu Rubio připomněl společnou historii Spojených států a Evropy a ocenil transatlantické spojenectví. Kritizoval ale, že v „euforii“ po druhé světové válce a pádu komunismu se příliš mnoho pravomocí přeneslo na mezinárodní instituce, zatímco protivníci USA a Evropy jednali sobecky a nedodržovali pravidla.
Spojené státy jsou podle ministra zahraničí nyní připraveny napravit minulé chyby a vybudovat nový mezinárodní řád i samy, dávají ale přednost tomu, aby na tom s nimi Evropa spolupracovala. Starý světový řád, který vybudovaly USA a Evropa společně, přitom není podle Rubia třeba zcela opustit, ale jen reformovat.
Cesta „nové prosperity“
Rubio zdůraznil, že si USA nepřejí, aby jejich spojenci byli slabí, protože to oslabuje i Spojení státy. Společně se naopak dokáží Evropa a USA bránit svým nepřátelům. V závěru své řeči šéf americké diplomacie označil Evropu za „ceněného spojence a nejstaršího přítele“, s nímž se USA chtějí vydat na cestu „nové prosperity“. Evropa by podle něj měla být hrdá na své dědictví, ze kterého vycházejí i Spojené státy. Řekl dokonce, že USA „budou vždy dítětem Evropy“.
V krátké debatě s šéfem konference Ischingerem po konci projevu Rubio na dotaz k Ukrajině uvedl, že Spojené státy stále neví, jestli to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně. V dosavadních jednáních se podle něj podařilo vyřešit řadu otázek, ty nejtěžší ale stále zůstávají. V úterý bude podle Rubia další schůzka k Ukrajině, i když zřejmě v jiném složení než dosud. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání ruské invazi, Spojené státy se snaží zprostředkovat mír.
Pavel: Populisté často změní názor, když se dostanou k moci
Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. V panelové diskusi na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se věnovala nárůstu populismu ve světě, to řekl český prezident Petr Pavel. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.
Vlastní bydlení zůstává pro mladé Čechy velkým tématem – a zároveň stále hůře dosažitelným cílem. Hypotéku má v současnosti každý šestý člověk do 30 let. Další téměř čtvrtina si ji plánuje vzít během příštích tří let. Přesto se třetina mladých smířila s tím, že na své ideální bydlení nikdy nedosáhne. Nejčastěji uvádějí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. Vyplývá to z průzkumu pro společnost Xella, kterého se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku 18 až 30 let.
Hypotéku aktuálně splácí 16 procent mladých lidí, dalších 24 procent si ji chce vzít v nejbližších třech letech. Čtvrtina by si úvěr vzala, ale považuje své příjmy za nedostatečné. Do vlastního bydlení by mladí nejčastěji investovali mezi 2 a 5 miliony korun.
„Mladí přitom nečekají, že situaci za ně někdo vyřeší. Třetina připouští, že na svém vysněném bydlení už nyní pracuje, další třetina věří ve zlepšení své finanční situace. Nejvíc je totiž trápí vysoké ceny nemovitostí a nedostupné hypotéky. A vědí, že s tímto problémem mohou bojovat především tím, že se budou snažit navýšit své příjmy,“ uvedl jednatel Xella pro ČR a Slovensko Igor Forberger.
Šéf Skansky: 4,5 procenta je moc. Ideální hypotéka začíná trojkou
Růst cen stavebních prací, nedostatek kapacit a pomalé povolování projektů dnes řeší prakticky všichni developeři. Skanska Residential ale na rozdíl od některých konkurentů projekty nepozastavuje a drží se svých plánů. Šéf společnosti Petr Michálek v rozhovoru mluví o cenách, hypotékách i roli města jakožto developera.
Poměr mezi vlastním bydlením a nájmem je u mladých poměrně vyrovnaný. Do vlastního chce v příštích dvou letech investovat 23 procenta mladých, nájem by zvolilo 16 procenta. V Česku přitom podle statistik bydlí ve vlastním zhruba tři čtvrtiny obyvatel.
U rodičů stále žije 35 procent mladých lidí. Ti, kteří se osamostatnili, zamířili v 39 procentech případů do nájmu – ať už s partnerem, přáteli nebo sami. Čtvrtina lidí do 30 let už na vlastní bydlení dosáhla, buď díky dědictví, nebo prostřednictvím hypotéky.
Nemovitosti zdražují
Ceny nemovitostí dál rostou. Podle analýzy Bezrealitky.cz zdražily ve čtvrtém čtvrtletí starší byty, rodinné domy i nájmy meziročně o více než 10 procent. Cena za metr čtvereční staršího bytu dosáhla 118 486 korun, u rodinného domu 66 047 korun. Průměrný nájem činil 374 korun za metr čtvereční.
video
Nemovitosti nesnáším, ale někde potenciál ještě je, říká šéf Partners Petr Borkovec
Krypto je spíše náboženství. Nemovitosti jsou nudné a nezajímavé, provokuje šéf, zakladatel a většinový majitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Jeho skupina na investicích vyrostla. A nemovitostem a nyní ani kryptu se nevyhýbá. Jen je třeba vybrat správné příležitosti, popisuje v pořadu Newstream Byznys Talk miliardář Petr Borkovec.
Hypotéky sice mírně zlevnily, ale zůstávají nákladné. Průměrná sazba podle Swiss Life Hypoindexu na začátku února klesla meziměsíčně o 0,01 procentního bodu na 4,93 procenta. Měsíční splátka úvěru ve výši 3,5 milionu korun sjednaného na 25 let při 80 procentech LTV se snížila na 20 314 korun.
Průměrné mzdy mladých přitom za cenami bydlení zaostávají. Lidé do 24 let vydělávají v průměru 42 tisíc korun, ve věku 25 až 34 let pak 58 tisíc korun. Podle Českého statistického úřadu vydávaly domácnosti loni za bydlení v průměru 8 897 korun měsíčně, což odpovídá 15,9 procent jejich čistých příjmů. Nejvíce zatěžuje rozpočty nájem – domácnosti v nájmu platily průměrně 13 572 korun měsíčně, tedy 30,1 procent svých příjmů.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Aktualizováno
Češi mají o hypotéky stále zájem. Jejich objem v září stoupl o 14 procent
Ještě před několika desítkami let byl zámek Książ vyrabovanou ruinou na okraji zájmu. Dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím historickým areálům střední Evropy. Investice do rekonstrukcí, nové kongresové projekty i zpřístupňování podzemí vracejí zámku lesk, a současně znovu otevírají jeho nejtemnější kapitoly.
Na skalním ostrohu nad hlubokým údolím řeky Pełcznice, jen několik kilometrů od českých hranic, působí Książ jako kulisa historického velkofilmu. Terasové zahrady se kaskádovitě svažují po úbočí, fasády září obnovenými barvami a reprezentační sály znovu hostí gala večery. Jen málokterá památka ve střední Evropě prošla v posledních letech tak dynamickou proměnou.
Obnova zámku není jednorázovým projektem, ale dlouhodobě řízenou strategií. Restaurátoři postupně vracejí podobu historickým fasádám, kamenným prvkům i střešním konstrukcím. Nejnovější etapa se soustředí na statické zajištění a rekonstrukci rozsáhlých úseků hradeb, jejichž stav byl po desetiletích zanedbání kritický. Paralelně probíhá detailní obnova oken, dveří i kování, často přesně podle dochovaných plánů z počátku 20. století.
Zámek se však nevrací pouze do minulosti. Správa areálu výrazně investuje i do jeho budoucí role. Vyšší patra byla adaptována na kongresové a kulturní prostory, které dnes hostí mezinárodní konference, firemní setkání i společenské akce. Další projekty počítají s rekonstrukcí částí předzámčí a vybraných křídel pro hotelové a gastronomické využití.
Ročně dnes Książ navštíví stovky tisíc lidí. Z někdejší ruiny se stal jeden z hlavních turistických magnetů Dolního Slezska — a zároveň ukázka, že ekonomické oživení památky nemusí znamenat ztrátu autenticity.
video
AI mi napsala skvělý proslov za 30 vteřin. A to mě děsí, říká hrabě Francesco Kinský dal Borgo
Šlechta v 21. století už nemá politickou moc ani někdejší bohatství. Zůstala jí ale odpovědnost, tradice a péče o zděděné hodnoty. Hrabě Francesco Kinský dal Borgo v rozhovoru s Evou Čerešňákovou v pořadu VIP Eva Talks mluví o tom, proč ho moderní technologie zároveň fascinují i děsí, proč dává přednost životu v lese před bydlením na zámku a co považuje za klíčovou hodnotu svého rodu.
Zatímco nadzemní část vypráví příběh aristokratického luxusu, skutečné tajemství Ksiąže leží hluboko pod ním. Během druhé světové války začali nacisté zámek přestavovat pro potřeby nejvyššího vedení říše. Pod objektem vznikla rozsáhlá síť tunelů, šachet a betonových hal vyražených ve dvou úrovních desítky metrů pod zemí. Podzemí bylo napojeno na gigantický projekt Riese v Sovích horách. Jeden z největších a dodnes ne zcela objasněných stavebních programů Třetí říše.
Na výstavbě pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen a nuceně nasazených dělníků. Mnozí zahynuli vyčerpáním, nemocemi či při popravách. Právě tato lidská tragédie dodnes vtiskuje podzemí tísnivou atmosféru, kterou žádná expozice nedokáže plně zprostředkovat.
Účel podzemního komplexu zůstává nejasný. Historici pracují s několika hypotézami. Od Hitlerova hlavního stanoviště přes zbrojní výrobu až po výzkumné laboratoře či kryt pro vedení režimu. Část tunelů je dnes přístupná veřejnosti, jiné zůstávají uzavřené a slouží výzkumu nebo technickému zázemí.
Spekulace o ukrytých archivech, pokladech či legendárním „zlatém vlaku“ nikdy nebyly prokázány. Přesto k příběhu neoddělitelně patří, a dál přitahují dobrodruhy i hledače záhad.
Zkáza a rabování
Když do oblasti v roce 1945 dorazila Rudá armáda, byl zámek těžce poškozen. Interiéry byly vyrabovány, umělecké sbírky z devadesáti procent rozkradeny a z knihovny zmizely desítky tisíc svazků. To, co přežilo frontu, zmizelo v následujících letech rukou zlodějů a vandalů.
Po válce objekt dlouho chátral. Bez systematické správy a investic se z kdysi reprezentativního sídla stala polorozpadlá skořápka. První větší opravy začaly až v 70. letech, skutečný obrat však přišel po roce 1991, kdy správu převzalo město Wałbrzych. Tehdy se začal psát příběh postupného návratu mezi evropskou památkovou elitu.
Od pevnosti k luxusní rezidenci
Kořeny Ksiąže sahají do konce 13. století, kdy jej nechal vybudovat slezský kníže Bolko I. Surový jako velkou pohraniční pevnost. Strategická poloha na skalním ostrohu měla chránit obchodní cesty i hranice jeho panství.
V následujících staletích se hrad proměňoval spolu s dobou. Byl dobýván, přestavován i rozšiřován. Z vojenské pevnosti se postupně stala šlechtická rezidence, která nakonec přešla do rukou rodu Hochbergů, jedné z nejbohatších aristokratických dynastií regionu.
Na přelomu 19. a 20. století zažil Książ poslední velkou éru lesku. Rozsáhlá rekonstrukce přinesla nové reprezentativní sály, moderní technické zázemí i monumentální věž. V té době zde žila i britská aristokratka Daisy, manželka knížete Jana Henryka XV., která proměnila zámek v centrum společenského života evropské elity.
Právě při těchto přestavbách byly objeveny zazděné prostory a lidské ostatky. Nálezy, které dodnes živí legendy o intrikách, trestech i tragédiích ukrytých ve zdech.
Zábranský chce zachránit zámek Veleslavín. Praha ho má koupit od státu
Pražský radní Adam Zábranský (Piráti) navrhne vedení metropole, aby město od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových odkoupilo zámek Veleslavín v Praze 6. Zábranský dříve odkup odmítal kvůli vysoké ceně, ta ale po mnoha neúspěšných dražbách klesla z 580 milionů na 210 milionů korun, což už považuje za přijatelné. Nemovitost má podle něj zájem převzít Praha 6 a zajistit i nákladnou rekonstrukci.
Dnešní Książ existuje ve zvláštní dvojí realitě. Na jedné straně je symbolem obnovy, místem koncertů, konferencí a kulturních festivalů, obklopeným zahradami a opravenými terasami. Na straně druhé zůstává památníkem válečného megalomanství, jehož podzemní infrastruktura nikdy plně neodhalila svůj účel.
Právě toto napětí mezi krásou a temnotou činí ze zámku fenomén přesahující běžnou turistiku. Návštěvník zde nevstupuje jen do historické památky, ale do prostoru, kde se protínají aristokratické ambice, průmyslová brutalita 20. století i legendy, které odmítají zmizet. Książ tak není jen třetím největším zámkem Polska. Je především jedním z nejvrstevnatějších příběhů, jaké evropské dějiny vytesaly.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Michal Farník: Rekonstrukce památky je srdeční záležitost. Z hlediska peněz bláznovství
