Rubio: USA a Evropa patří k sobě
Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.
Rubiův projev na Mnichovské bezpečnostní konferenci byl očekáván s napětím. Loni se Evropa stala v projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance terčem ostré kritiky kvůli údajně špatnému stavu demokracie a omezování svobody slova. Podle šéfa konference Wolfganga Ischingera nakonec Evropanům přinesl Rubiův projev úlevu. Ministr v něm mnohokrát zopakoval, že Spojené státy si Evropy jako spojence váží a chtějí postupovat společně.
Přišla i kritika
V úvodu projevu Rubio připomněl společnou historii Spojených států a Evropy a ocenil transatlantické spojenectví. Kritizoval ale, že v „euforii“ po druhé světové válce a pádu komunismu se příliš mnoho pravomocí přeneslo na mezinárodní instituce, zatímco protivníci USA a Evropy jednali sobecky a nedodržovali pravidla.
Spojené státy jsou podle ministra zahraničí nyní připraveny napravit minulé chyby a vybudovat nový mezinárodní řád i samy, dávají ale přednost tomu, aby na tom s nimi Evropa spolupracovala. Starý světový řád, který vybudovaly USA a Evropa společně, přitom není podle Rubia třeba zcela opustit, ale jen reformovat.
Cesta „nové prosperity“
Rubio zdůraznil, že si USA nepřejí, aby jejich spojenci byli slabí, protože to oslabuje i Spojení státy. Společně se naopak dokáží Evropa a USA bránit svým nepřátelům. V závěru své řeči šéf americké diplomacie označil Evropu za „ceněného spojence a nejstaršího přítele“, s nímž se USA chtějí vydat na cestu „nové prosperity“. Evropa by podle něj měla být hrdá na své dědictví, ze kterého vycházejí i Spojené státy. Řekl dokonce, že USA „budou vždy dítětem Evropy“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle stanice BBC řekla, že ji Rubiův projev uklidnil, a šéfa americké diplomacie označila za „silného spojence“. Někteří členové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa se vyjadřují ostřeji, ale Rubio dal jasně najevo svůj zájem o silnou Evropu, řekla von der Leyenová.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na Rubiův projev řekl, že Evropa by neměla mít pocit, že už toho udělala dost. Předseda britské vlády vyjádřil silné přesvědčení, že Evropa toho po mnoho let nečinila dost pro zajištění své síly a bezpečnosti. Neměla by rozvracet transatlantické vztahy, naopak by je „měla přizpůsobit době, ve které žijeme“, míní Starmer.
Vzhledem k tomu, že šéf americké diplomacie zdůraznil vazby, které spojují Spojené státy a Evropu, a také skutečnost, že žádná země nemůže výzvám dnešní doby čelit sama, není překvapivé, že si Rubiova řeč vysloužila nadšený potlesk, míní podle agentury AFP francouzský šéf diplomacie Jean-Noël Barrot.
„Dobrý projev přednesený způsobem, který je podle mě dobrý pro vztahy mezi Evropou a Spojenými státy,“ sdělil agentuře estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis byl skeptičtější. „Nijak zvlášť se to neliší od obecného postoje Trumpovy administrativy. Prostě to bylo zdvořilejší,“ uvedl Landsbergis o Rubiově výstupu.
V krátké debatě s šéfem konference Ischingerem po konci projevu Rubio na dotaz k Ukrajině uvedl, že Spojené státy stále neví, jestli to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně. V dosavadních jednáních se podle něj podařilo vyřešit řadu otázek, ty nejtěžší ale stále zůstávají. V úterý bude podle Rubia další schůzka k Ukrajině, i když zřejmě v jiném složení než dosud. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání ruské invazi, Spojené státy se snaží zprostředkovat mír.
Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je. V panelové diskusi na Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se věnovala nárůstu populismu ve světě, to řekl český prezident Petr Pavel. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.
Pavel: Populisté často změní názor, když se dostanou k moci
Politika
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.
Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů
Politika
