Americký prezident Donald Trump chce stanici BBC zažalovat až o pět miliard dolarů, tedy 105 miliard korun, uvádí agentura AFP. Dodal, že žalobu kvůli svému sestříhanému projevu ze 6. ledna 2021 chce podat příští týden.
BBC čelí již týden velkému tlaku kvůli sestříhání Trumpova projevu, kvůli němuž rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. Trump již v týdnu prohlásil, že stanice podvedla veřejnost a že má povinnosti ji zažalovat. Jeho právníci poslali BBC předžalobní výzvu a dali čas na reakci do pátku.
„Budeme je žalovat o jeden až pět miliard dolarů, pravděpodobně během příštího týdne. Myslím, že bych to měl udělat. Oni sami přiznali, že podváděli,“ uvedl prezident.
Trump 6. ledna 2021 přednesl projev krátce před tím, než jeho stoupenci ve Washingtonu zaútočili na Kapitol, sídlo Kongresu USA. Stalo se to v době, když se tam zákonodárci sešli, aby potvrdili vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách v listopadu 2020. BBC v dokumentárním pořadu Panorama v roce 2024 projev sestříhala tak, aby podle kritiků vznikl dojem, že prezident své příznivce k napadení Kapitolu vyzval. Vnitřní audit stanice na nesrovnalosti upozornil, jeho zpráva se před týdnem dostala do médií a BBC od té doby čelí značnému tlaku. Kritici stanici mimo jiné vyčítají, že za zhruba rok chybu nenapravila a viníky nepotrestala.
Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru
Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Až dosud byly pro špičkové vědecké a technické odborníky nejpřitažlivější zemí světa Spojené státy americké. Jenže administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve svém křižáckém tažení proti vědě komplikuje život vědcům americkým a také omezuje příchod expertů ze zahraničí. Koncem září například uvalila poplatek 100 tisíc dolarů na žádost o vízum pro kvalifikované pracovníky, mezi něž se řadí i výzkumníci.
Možností, jak situace v USA využít, si všimla Evropská unie i Čína. EU vyhlašuje programy, které mají do Evropy přilákat přímo americké vědce znechucené situací doma, ale i odborníky z dalších zemí, kteří se nyní už do USA nedostanou.
Čína vyhlašuje program pro mladé vědce z celého světa. Nečeká velký příliv Američanů ani Evropanů. Ale doufá, že přiláká především odborníky z Ruska, Indie, jihovýchodní Asie či Blízkého východu. Cílí i na čínské výzkumníky, kteří nyní působí v zahraničí, ale vzhledem k mezinárodní situaci zatouží vrátit se do původní vlasti.
Umělá inteligence na čínských univerzitách: od zákazu k povinné dovednosti
Nepodvádějte a nepoužívejte umělou inteligenci, říkali ještě přednedávnem učitelé na čínských vysokých školách studentům. Dnes je naopak povzbuzují, aby tento nástroj využili. Ne k tomu, aby si od stroje nechali napsat celý úkol, ale aby se naučili dobře jej řídit.
Čína se nyní zaměřila zejména na absolventy „prestižních“ univerzit (zatím není přesně definováno, které všechny se do toho budou počítat) v přírodovědeckých, technických či matematických oborech. Připravena pro ně mají být speciální vstupní povolení, označovaná jako K-víza. Ta jim umožní věnovat se nejenom vědě a výzkumu, ale i „relevantním“ podnikatelským aktivitám.
Jde o revoluční zjednodušení dosavadního přístupu. Na rozdíl od současných běžných pracovních víz totiž žadatelé nepotřebují mít předem zajištěnou pracovní pozici ani oficiální pozvání od čínského zaměstnavatele, než mohou o pracovní vízum požádat. Pokud získají na základě své kvalifikace K-vízum, mohou přijet do Číny a teprve na místě si hledat uplatnění. Asi málokdo rozumný pojede opravdu jen tak naslepo, spíše si něco předjedná, byrokratické procedury by však měly být podstatně schůdnější.
Šéf Nvidie varuje Washington: Čína porazí USA v závodě o AI díky energii a pravidlům
Čína porazí Spojené státy v závodě o umělou inteligenci, a to díky nižším nákladům na energii a volnějším předpisům. Řekl to na summitu o budoucnosti AI pořádaném Financial Times generální ředitel amerického výrobce čipů Nvidia Jensen Huang a vyzval Spojené státy, aby urychlily své úsilí.
Program přípravy K-víz Peking oznámil už v létě s tím, že víza se začnou vydávat od října. Máme listopad a vědecký časopis Nature zaznamenává, že K-víza zatím k dispozici nejsou a úřady to nevysvětlují.
Ukazuje se totiž, že vzbuzují vlnu nevole, konstatuje list Financial Times. V době rekordní nezaměstnanosti mladých se Číňané obávají další konkurence a ptají se, proč vláda nepodporuje vlastní talenty. Míra nezaměstnanosti mladých v srpnu dosáhla alarmujících 19 procent, což je dvouleté maximum, takže mnoho absolventů vysokých škol se cítí potenciálním přílivem cizinců ohroženo. Diskuze na povolených čínských sociálních sítích jsou plné nacionalistických a místy až xenofobních komentářů. Diskutující se ptají, proč dávat peníze cizincům a neinvestovat je radši do domácí mládeže.
Humanoidního robota už koupíte jen za 130 tisíc korun. Má to ale háček. K ničemu vám nebude
Čínský výrobce robotů Unitree nabízí malého humanoidního (člověku podobného) robota za cenu nečekaně dostupnou. Je neobyčejně hbitý, ale domácí práce zatím nezvládne. Jedině že si ho sami dobře přeprogramujete.
Těžký jazyk, šest dní práce týdně a cenzurovaný internet
A je otázka, jak moc se do Číny chce cizincům. Představa, že by jim tam stačila jen znalost angličtiny, jako je tomu v mnoha výzkumných institucích i firmách třeba v Evropě, v kontinentální Číně neplatí. Tam člověk bez znalosti alespoň spisovné mandarinštiny (nemluvě o dialektech) obvykle neobstojí.
Odrazuje také přísná internetová cenzura, a náročná pracovní kultura, často vyžadující dlouhé hodiny šest dní v týdnu. Aby Čína skutečně přilákala světovou špičku, musela by podle expertů nabídnout nejen konkurenceschopné platy, ale i podobnou pracovní kulturu, jaká panuje v západních ekonomikách.
A to na pořadu dne není. Aspoň zatím.
Obrat v čipové krizi: Čína povolila vývoz. Evropa slaví, možná předčasně
Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Mladí vědci nevědí, že to nejde. A tak to udělají, dokazuje důkladná studie
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.
Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo.
Dalibor Martínek: Z Pirátů se stali ztroskotanci. Nedostali ve Sněmovně jedinou funkci
Ve volbách dostali Piráti hlasy půl milionu lidí, téměř devět procent a získali osmnáct poslaneckých křesel. To je proti minulým čtyřem poslancům úspěch. Ovšem Pyrrhův. Při obsazování vedení sněmovních výborů si neškrtli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v projevu před europoslanci uvedla, že členské státy mají tři způsoby, jak mohou Ukrajinu finančně podpořit. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ uvedla.
O možnostech financování Ukrajiny dnes v Bruselu debatovali i unijní ministři financí. „Většina ministrů včetně mě má za to, že reparační půjčka je jediná reálná možnost. Všechno ostatní je jenom oddalování. My nemáme čas. Ukrajina nemá čas. Jediný, kdo má čas je Putin,“ uvedl český ministr. „Mnozí z nás se snažili Belgičanům vysvětlit, že určitě najdeme řešení, abychom jejich obavy zmenšili,“ doplnil Stanjura. Žádné řešení podle něj není bez rizika, nicméně největším rizikem pro Evropu bude, když EU neudělá nic, a tak oslabí Ukrajinu.
Šéf UniCredit: V Rusku se snažíme vyhnout znárodnění
Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky věnovaném bankovnímu dohledu to řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.
Belgický premiér Bart De Wever přišel na říjnovém summitu EU se třemi požadavky. Zaprvé žádal, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé žádal po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.
Třetí De Weverův požadavek se také týkal ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.
Stanjura na dotaz, zda je Česká republika připravena podobnou záruku poskytnout, přímo neodpověděl. „Jsme vláda v demisi. Myslím, že tak velké kroky bychom dělat neměli,“ uvedl. Názor nynějšího kabinetu je podle něj nicméně zřejmý, a sice, že agresor by měl platit za škody, které způsobil. „Neumím si představit mezinárodní právo, které řekne, že můžete napadnout vedlejší zemi, zničit tam infrastrukturu, klíčové podniky, bydlení, školy, nemocnice a nemusíte nic platit,“ dodal Stanjura.
Odcházející ministr předpokládá, že rozhodnutí bude již na nové vládě v čele s pravděpodobným premiérem Andrejem Babišem, jehož ANO zvítězilo v parlamentních volbách. „Nejhorší by bylo, kdyby jedna vláda něco slíbila a za měsíc nebo za dva měsíce jiná vláda od toho slibu ustoupila. Takže já bych si přál, aby už (v polovině prosince) byla nová vláda,“ uzavřel Stanjura s tím, že období předávání moci by bylo být co nejkratší.
Související
Aktualizováno
Prezident Pavel se vyjádřil k odstranění ukrajinské vlajky z budovy Sněmovny
