Špičkový vědecký časopis Nature vyzval tento týden, aby využívání umělé inteligence v ozbrojených konfliktech bylo pozastaveno až do sjednání mezinárodní normy pro takovéto počínání. Zatím prý vzniká nebezpečné vakuum, které může vést ke ztrátám na životech civilistů. Je to postoj lidsky pochopitelný, ale v tuto chvíli neuskutečnitelný.
Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SYRI Filip Vrána. V ČR má exekuci přes 600 tisíc lidí.
Čínská vláda připravila nová víza, která mají do země přilákat cizí vědce, techniky, matematiky. Je to další krok v její snaze dosáhnout světové dominance v moderních technologiích. Zdá se však, že úsilí poněkud zadrhává. Jednak pro cizince není čínština snadným jazykem, ale navíc na ně zřejmě čeká poněkud lidsky nehostinné prostředí.
Za necelý měsíc podepsalo více než 1000 vědců otevřený dopis, který žádá předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby ministerstvo životního prostředí nesvěřil zástupci Motoristů. Autoři dopisu chtějí schůzku s Babišem a upozorňují, že za obsazení ministerstva nese plnou odpovědnost. Babiš uvedl, že zatím žádný dopis nedostal. Možným kandidátem na post ministra životního prostředí je předseda Motoristů Petr Macinka.
V programu stran vznikající koalice v oblasti životního prostředí nevidí předseda Motoristů Petr Macinka velké rozdíly. Při příchodu na programová jednání ANO, SPD a Motoristů ve Sněmovně řekl, že je pro pragmatickou a racionální ochranu přírody založenou na vědeckých faktech, ale i selském rozumu. Výzvy ekologů, aby ministerstvo životního prostředí nevedl Macinka, ani nikdo další z Motoristů, pokládá za zbytečně hysterické až alarmistické. Později uvedl, že se vyjednávací týmy shodly, kam chtějí směřovat v otázkách životního prostředí.
Zásadním způsobem pomohly vakcíny mRNA zkrotit pandemii covidu-19 a nyní by se jim mohl podobný kousek povést i u pacientů s rakovinou. Technologie, oceněná Nobelovou cenou, by podle nových poznatků mohla zásadně proměnit léčbu zhoubné nemoci.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.
Jedním z oborů, které nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa trpí nejvíce, je věda a výzkum. Mnozí vědci dokonce přesouvají své výzkumy do zahraničí. Zdá se však, že ztráta pro Spojené státy může být příležitostí pro Evropu.
Jediné, co se teď dá udělat k zlevnění paliv, je podle premiéra Andreje Babiše zastropování marže. Na jednání vlády v pondělí budou i zástupci pěti velkých petrolejářských firem.
Číst více
