Dalibor Martínek: Z Pirátů se stali ztroskotanci. Nedostali ve Sněmovně jedinou funkci
Ve volbách dostali Piráti hlasy půl milionu lidí, téměř devět procent a získali osmnáct poslaneckých křesel. To je proti minulým čtyřem poslancům úspěch. Ovšem Pyrrhův. Při obsazování vedení sněmovních výborů si neškrtli.
Odplata líhnoucí se vládní koalice je dokonána. Piráti nebudou mít zastoupení v čele žádného z osmnácti výborů Poslanecké sněmovny. Piráti se dostali na vedlejší kolej.
Ivan Bartoš chtěl být místopředsedou výboru pro obranu. Ten nakonec povede Josef Flek od Starostů. Místopředsedou se stal dokonce i nyní nechvalně proslavený Jindřich Rajchl za PRO, Bartoš nic. Marné mu bylo hořekovat, že Rajchl „nepokrytě fandí Rusku.“
Kontrolní výbor povede bývalý skokan na lyžích Jakub Janda z ODS, místopředsedy budou za ANO Josef Kott a Jan Richter a poslankyně STAN Lucie Sedmihradská. Kandidátka Olga Richterová, šéfka poslaneckého klubu Pirátů, nic.
Andrej Babiš se opět setkal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem měl být jeho střet zájmů a také programové prohlášení. S tím to začalo tak, že ho Babiš poslal prezidentovi přes datovou schránku. Už to byl takový první pokus hrát přesilovku. Vykolíkovat si území, otestovat soupeře.
Dalibor Martínek: Babiš si zatím všechny namazal na chleba. Teď to zkouší s Pavlem
Názory
Hřib také pohořel
Pohořel i Zdeněk Hřib, který jako by přehlédl volební výsledek, nebo neumí číst mezi řádky. Chtěl se stát dokonce šéfem hospodářského výboru. V jeho čele stane Radim Fiala z SPD, získal 22 hlasů. Hřib dostal dva, což je počet Pirátů ve výboru. Nakonec se nestal ani jedním z pěti místopředsedů.
Zastání nenašli Piráti ani u svých bývalých koaličních partnerů, se kterými se ovšem před rokem rozkmotřili. ODS a Starostové už nyní hrají vlastní hru, chtějí být tvrdou opozicí, jejich předsedové „objedou celou zemi“. Osud Pirátů už je jim volný. Alespoň prozatím, ta otázka může přijít na řadu až po příštích volbách za čtyři roky.
Piráti se nyní budou plácat ve Sněmovně zcela osamoceně jako trosečníci. Na okraj je dovedla jejich neschopnost vést s jinými stranami konstruktivní dialog a tvrdohlavá levicová politika. A z tohoto okraje se nyní budou snažit ostřelovat kde koho. Budou chtít být hluční, aby se na ně nezapomnělo. Na kormidlo si však čtyři roky nesáhnou.
Dnes je smutné výročí brutálního teroristického útoku v pařížském klubu Bataclan, kde bylo zabito 70 mladých lidí. Bataclan se stal symbolem hrůzy. A 13. listopad zůstává ve Francii dnem ticha a otázek. Svět tehdy viděl, že terorismus není vzdálená hrozba, ale útok na samotný způsob života, na tanec, hudbu a smích, a může se stát kdekoli. Bataclan zůstává pro Francouze trauma, které se však proměnilo v bdělost a konkrétní kroky, jak situaci měnit.
David Ondráčka: Bataclan deset let poté: teror zmizel z ulic, ne ze světa
Názory
Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.
Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde
Názory
