Robot ze želatiny udělá, co má, a bezpečně se rozpadne. Brzy to zvládne i v lidském těle
Nový posun ve vývoji „měkkých robotů“: zatím experimentální robotické rameno ze želatiny a bavlníku vytvořili čínští výzkumníci z univerzity v městě Chang-čou. Zařízení by se mělo dát použít i při lékařských zákrocích v lidském těle, v němž pak může zůstat a rozložit se, aniž by pacienta ohrozilo.
Takzvaná měkká robotika vyrábí roboty nebo jejich pracovní části z poddajných, dobře ohebných materiálů. Robot díky tomu dokáže lépe pracovat s křehkými předměty, bývá bezpečnější při spolupráci s člověkem. Zvládne činnost i v místech, kam se běžné robotické rameno neprotáhne a případně také šetrně operovat v lidském těle.
Měkké robotické součástky se vyrábějí z různých syntetických polymerních materiálů, například ze silikonové pryže. Nový materiál teď nabízejí čínští vědci, které vedl Chan-čching Ťiang z Univerzity západního jezera ve městě Chang-čou na východním pobřeží Číny poblíž Šanghaje. Jak informují v odborném periodiku Science Advances, svoji hmotu pro měkký robot vyrobili z vepřové želatiny a z materiálů pocházejících z rostlin bavlníku.
Želatina je jemný klih získaný zejména vyvařením šlach, kůží či kostí jatečných zvířat. V potravinářství se někdy používá i želatina neživočišného původu. Vědci už vymysleli chemické úpravy želatiny tak, aby se rozpouštěla jen pomalu. Díky tomu může vydržet práci v technických součástkách.
Prs po vyříznutí nádoru může opravit implantát ze želatiny, který povzbuzuje regeneraci tkání. Dění v organismu se při tom dá dobře sledovat, ukazuje belgicko-český výzkum, který slibuje nové materiály pro rekonstrukční i plastickou chirurgii měkkých tkání, nejdříve v prsu, později i v obličeji a na dalších místech.
Upravená želatina může opravit lidské tělo, ukazuje výzkum, na němž se podílejí čeští vědci
Enjoy
Origami v robotice
Při výrobě robotického ramene výzkumníci vytvořili postupem známým z japonských skládaček origami čtyři moduly, které jde i samostatně stlačovat a ohýbat do stran. Pak je spojili do jediného zařízení dlouhého 24 centimetrů. Pomocí externích motorů se s ním dá manipulovat a otáčet je do jakéhokoli směru.
Želatina funguje také jako senzor, který mění elektrický odpor při ohýbání. Měřením hodnot odporu je možné určit v jaké poloze robotické rameno v daný okamžik je. Jde zatím o experimentální přístroj, který dokazuje, že jeho koncept je funkční. Nemá ještě podobu konkrétní aplikace. To až příště.
Biodegradovatelný materiál výzkumníci zvolili právě proto, aby použitý materiál nezatěžoval skládky.
Podstatné je, že počítali i s použitím svého robotu ve zdravotnictví. Operačních robotů v nemocnicích stále přibývá. Uskutečňují laparoskopické operace neboli zákroky uvnitř těla, kam se jejich ramena „vsoukají“ přes drobné řezy v kůži. Nepracují autonomně, musí je od počítače a joysticku ovládat lidský chirurg. Přístroj však dokáže eliminovat případný třes lidských rukou, upřesňuje pohyb skalpelu a uvnitř těla operuje i v úhlech, které by lidská ruka nezvládla.
Čínští výzkumníci připravují další úpravy svého želatinového materiálu tak, aby jej lidské tělo mohlo zcela neškodně pohltit. Pokud by se stalo, že by přístroj v těle uvízl, nebo by nebylo vhodné, aby se vytahoval zpět, mohli by jej chirurgové nechat na místě.
Robotická chirurgie představuje rostoucí a nadějnou oblast medicíny, v níž má dominantní postavení americká společnost Intuitive Surgical. Její britský konkurent se nyní chystá k expanzi, která by mohla být výhodná i pro české pacienty.
Monopol v robotické chirurgii končí. Prospěch z toho budou mít i čeští pacienti
Enjoy
Další texty vědeckého novináře Josefa Tučka
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
