Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl návrh schválen výraznou většinou.
Německo do konce letošního roku dodá Ukrajině ve spolupráci s dalšími zeměmi balík vojenské pomoci za 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun), oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj Německo už dodalo Ukrajině také nový balík pomoci za 600 milionů eur (15,2 miliardy korun). Zelenskyj za pomoc poděkoval, apeloval ale zároveň, aby vydržela i v příštím roce.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve Vratislavi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým státům umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala.
Skupina PPF a Nadace The Kellner Family Foundation darují přes 200 milionů korun na pomoc regionům postiženým povodněmi v Česku, Polsku a na Slovensku.
Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliard eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale podle zdrojů blokuje Maďarsko.
Americký dolar dnes mírně 📈 posiluje vůči euru i dalším předním měnám, investoři podle agentury Reuters čekají na nové údaje o ekonomice Spojených států. Kolem 17:15 středoevropského času jednotná evropská měna ztrácela zhruba 0,2 procenta, sestoupila tak mírně pod hranici 1,16 dolaru.
Ceny ropy se mírně 📉 snižují po pátečním výrazném růstu, za kterým stál ukrajinský útok na ruský černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska. Severomořská ropa Brent kolem 16:30 středoevropského času vykazovala pokles o zhruba 0,2 procenta na 64,25 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř 0,3 procenta, vrátila se tak pod 60 dolarů za barel.
Tisíce lidí dnes odpoledne dorazily na ✊ demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů na pražské Staroměstské náměstí, kde krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnily. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance (NATO).
Ruské úřady zařadily bývalého premiéra Michaila Kasjanova a ekonoma Sergeje Gurijeva na 📜 seznam „teroristů a extremistů“. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Řada labouristických poslanců ☝ kritizuje plány své vlády na omezení nelegální migrace. Poukazují na to dnes britská média. Zákonodárci především kritizují návrhy týkající se lidí, kteří získali azyl. Změny by dnes měla oficiálně představit ministryně vnitra Shabana Mahmoodová, návrhy však v uplynulých dnech zveřejnila britská média.
