Západní vojenská pomoc bojující Ukrajině může letos klesnout na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze v roce 2022, varoval Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Evropské země dosud nejsou s to kompenzovat přerušení pomoci od Spojených států a rozdíly mezi evropskými dárci se prohlubují, upozornil institut, který sleduje západní pomoc Ukrajině od rozpoutání války.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard korun), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl návrh schválen výraznou většinou.
Německo do konce letošního roku dodá Ukrajině ve spolupráci s dalšími zeměmi balík vojenské pomoci za 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun), oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj Německo už dodalo Ukrajině také nový balík pomoci za 600 milionů eur (15,2 miliardy korun). Zelenskyj za pomoc poděkoval, apeloval ale zároveň, aby vydržela i v příštím roce.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve Vratislavi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým státům umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala.
Skupina PPF a Nadace The Kellner Family Foundation darují přes 200 milionů korun na pomoc regionům postiženým povodněmi v Česku, Polsku a na Slovensku.
Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou hospodářskou pomoc ve výši 2,5 miliardy amerických dolarů (zhruba 51 miliard korun). Uvedl to kanadský premiér Mark Carney, který se dnes sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jenž se v zemi zastavil před návštěvou Spojených států.
Palestinské hnutí Hamás si v následujících dnech či týdnech zvolí nového vůdce. S odvoláním na zdroje blízké vedení tohoto teroristického hnutí to dnes napsal saúdskoarabský server Aš-Šark. Hlavními kandidáty jsou podle těchto zdrojů bývalý vůdce Hamásu Chálid Mišál a šéf hnutí v Pásmu Gazy Chalíl Hajja. Oba jsou členy současného prozatímního kolektivního vedení hnutí a oba žijí v exilu.
Tchaj-wan dnes zasáhlo zemětřesení o síle sedmi stupňů. S odkazem na místní meteorologickou službu o tom informovala agentura Reuters. Otřesy zaznamenaly i budovy v hlavním městě Tchaj-peji. Poslední zemětřesení postihlo ostrovní stát teprve před třemi dny.
Řečtí zemědělci se rozhodli po vánoční pauze vrátit k blokádám klíčových silnic a hraničních přechodů. Píší to dnes řecká média. Protesty v zemi trvají již čtvrtým týdnem a souvisí s vyšetřováním podvodů se zemědělskými dotacemi i údajnými zpožděními s jejich vyplácením.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny dnes na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Podle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu.
Správa Krkonošského národního parku vyzvala návštěvníky a obyvatele Krkonoš k tomu, aby při silvestrovských oslavách nepoužívali zábavní pyrotechniku a takzvané létající lampiony štěstí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je na cestě do Severní Ameriky. Před nedělním setkáním s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Floridě bude mluvit s evropskými vůdci a setká se s kanadským premiérem Markem Carneym. Napsaly to agentury Reuters a AFP.
Ředitelství silnic a dálnic v minulých dnech zahájilo výběrové řízení na stavbu dálničního obchvatu Úlibic na Jičínsku na D35. Součástí zakázky je i přeložka silnice I/16, která dálnici u Úlibic kříží. Předpokládaná cena díla je 1,42 miliardy korun bez DPH.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Hasiči v Česku měli o Vánocích 🚒🚒🚒1163 výjezdů, z toho 178 bylo k požárům. Podle počtu událostí tak byly letošní svátky mírně nadprůměrné.