Západní vojenská pomoc bojující Ukrajině může letos klesnout na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze v roce 2022, varoval Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Evropské země dosud nejsou s to kompenzovat přerušení pomoci od Spojených států a rozdíly mezi evropskými dárci se prohlubují, upozornil institut, který sleduje západní pomoc Ukrajině od rozpoutání války.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard korun), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Německý kancléř Olaf Scholz po téměř dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva, kde jedná s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl návrh schválen výraznou většinou.
Německo do konce letošního roku dodá Ukrajině ve spolupráci s dalšími zeměmi balík vojenské pomoci za 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun), oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj Německo už dodalo Ukrajině také nový balík pomoci za 600 milionů eur (15,2 miliardy korun). Zelenskyj za pomoc poděkoval, apeloval ale zároveň, aby vydržela i v příštím roce.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve Vratislavi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým státům umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala.
Skupina PPF a Nadace The Kellner Family Foundation darují přes 200 milionů korun na pomoc regionům postiženým povodněmi v Česku, Polsku a na Slovensku.
Cena mědi vystoupala na maximum 🔝, dostala se na téměř 13 tisíc dolarů (268 tisíc korun) za tunu. Růst ceny pohání globální nedostatek dodávek. Měď má za sebou velmi úspěšný rok, mohl by být její nejlepší od roku 2009, píše agentura Bloomberg.
Pražská burza oslabila 📉 z historických maxim. Index PX při nízké aktivitě klesl o 0,28 procenta na 2664,86 bodu. Nedařilo se pojišťovně VIG, ztrácely také akcie Erste Bank nebo plzeňských strojíren Doosan Škoda Power. Posílila naopak Moneta Money Bank.
