Ukrajina by podle diplomatických zdrojů mohla finančně vydržet až do parlamentních voleb v Maďarsku, které se uskuteční 12. dubna. Brusel tak získává více času najít řešení, jak obejít odpor Budapešti vůči klíčové unijní půjčce pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun). Uvedl to server Euractiv.
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Hodlá tak učinit v případě, že státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico, který se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, to řekl novinářům. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard korun), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf níže). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa.
Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě. Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat.
Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl návrh schválen výraznou většinou.
Německo do konce letošního roku dodá Ukrajině ve spolupráci s dalšími zeměmi balík vojenské pomoci za 1,4 miliardy eur (35,4 miliardy korun), oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podle něj Německo už dodalo Ukrajině také nový balík pomoci za 600 milionů eur (15,2 miliardy korun). Zelenskyj za pomoc poděkoval, apeloval ale zároveň, aby vydržela i v příštím roce.
Není tomu ještě ani týden, co vládní politici v čele s premiérem Fialou halasně oznamovali, že Česko získá od EU v přepočtu zhruba 50 miliard korun na pokrytí škod po povodních. „EU nám pošle 50 miliard korun na pomoc s ničivými povodněmi,“ napsal minulý týden v pátek na sociální síti X Marek Ženíšek, ministr pro vědu výzkum a inovace.
Ještě včera Národní rozpočtová rada uváděla, že při minulých povodních činila pomoc od EU jednotky procent – a že se Česko musí spoléhat hlavně na své zdroje. To se ale pak večer změnilo.
Státy střední Evropy zasažené povodněmi budou moci využít deset miliard eur (250 miliard korun) z unijního fondu soudržnosti, řekla ve Vratislavi šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila, že je nutné postiženým státům umožnit, aby mohly peníze použít co nejrychleji a co nejjednodušeji. Česko při jednání s von der Leyenovou a premiéry středoevropských zemí zastupoval ministerský předseda Petr Fiala.
Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustí až pět procent zaměstnanců v globálním zpravodajství. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na interní memorandum, jež zaměstnancům AP rozeslala šéfredaktorka Julie Paceová.
Írán odmítl Pákistánem předložený návrh na příměří se Spojenými státy, přičemž zdůraznil nutnost trvalého ukončení války, píše agentura Reuters s odkazem na íránskou státní agenturu IRNA. Teherán v zamítavé odpovědi, kterou předal Pákistánu, uvedl deset vlastních požadavků, kterými podmiňuje souhlas s ukončením války. Mimo jiné žádá ukončení všech konfliktů na Blízkém východě, úmluvu o bezpečné plavbě Hormuzským průlivem či zrušení sankcí, které byly na Írán uvaleny.
Americký prezident Donald Trump neschválil Pákistánem předložený návrh příměří s Íránem a hodlá ve válce pokračovat, píše agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného činitele z Bílého domu. Teherán již dnes dříve bez dalších podrobností sdělil, že odpověď na předložený návrh připravil.
Ruský soud dnes uložil bývalému gubernátorovi Kurské oblasti Alexeji Smirnovovi 14letý trest vězení a pokutu ve výši 400 milionů rublů (108 milionů korun). Shledal jej vinným z braní úplatků v souvislosti s výstavbou opevnění na rusko-ukrajinské hranici. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Íránské revoluční gardy tvrdí, že zaútočily na americkou výsadkovou loď USS Tripoli (LHA-7) a donutily ji k ústupu směrem do jižního Indického oceánu, píše agentura Reuters.
Izraelské letectvo zaútočilo 💣 na íránský petrochemický komplex South Pars v Asalúji, uvedl podle agentury AP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle íránské agentury Tasním nebylo petrochemické zařízení zasaženo, ale kvůli úderům je bez přívodu proudu.
Íránské revoluční gardy oznámily, že dnes po úderu nepřítele zemřelvelitel jejich zpravodajské služby Madžíd Chádemí. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení gard zveřejněné na Telegramu.
Pákistán předložil Spojeným státům a Íránu návrh na okamžité příměří včetně otevření Hormuzského průlivu klíčového pro dopravu ropy, poté by následovala jednání o trvalé dohodě. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters.
Číst více
Správa železnic (SŽ) 🚉 si na úpravu přejezdů v letošním roce vyčlenila přibližně jednu miliarda korun. V plánu má upravit 93 železničních přejezdů, z toho na 51 zvýší stupeň zabezpečení. Přejezdy budou především doplněny o výstražná světla a závory, SŽ vymění také opotřebované konstrukce nebo instaluje kamerové systémy, uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová.
Češi při zimních cestách do zahraničí dávali výrazně přednost bezhotovostním platbám před výběrem peněz z bankomatů 🤑. Výjimkou bylo pouze Německo, kde je objem bezhotovostních plateb a výběrů z bankomatů téměř vyrovnaný. Vyplývá to z analýzy Raiffeisenbank.