Kroužky, které by rozpohybovaly alespoň děti, letos dále zdražují, rodiny si je leckdy nemohou dovolit.

Podle dat společnosti MultiSport Češi stále odmítají ten nejlevnější a nejdostupnější lék – pravidelný pohyb. Více než 60 procent obyvatel má nadváhu, přes 40 procent nesportuje vůbec a téměř každé čtvrté dítě je obézní. Obezita už dávno není hrozbou budoucnosti, ale realitou, která se dotýká nás všech. Prognózy navíc varují: do roku 2035 bude obézní každý třetí Čech. Na vině je pohodlný životní styl, nedostatek motivace a prostředí, které pohybu příliš nenahrává. Nejde tedy jen o individuální selhání, ale o problém celé společnosti.

A ten nás bude stát čím dál víc. Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou dvakrát rychleji než ekonomika. Mezi lety 2010 a 2022 se téměř zdvojnásobily, zatímco HDP vzrostlo „jen“ asi o tři čtvrtiny. Už dnes přitom léčba obezity a jejích důsledků stojí kolem 30 miliard korun ročně. Do roku 2035 mohou komplikace spojené s obezitou podle odhadů dosáhnout 313 miliard korun ročně – přibližně tolik, kolik stálo zvládnutí pandemie covidu za celé dva a půl roku. A do roku 2050 se má účet vyšplhat až na půl bilionu ročně, což téměř odpovídá celkovým výdajům na zdravotnictví v roce 2022.

Boom léků na hubnutí

Není divu, že část společnosti hledá zkratku. Léky na hubnutí zažívají celosvětový boom. Koupit si přípravek a čekat, až ručička váhy klesne, dnes není nic neobvyklého. Jenže žádná pilulka, nebo dokonce injekce dlouhodobě nenahradí aktivní životní styl.

Zvlášť alarmující je vývoj u dětí. Podíl obézních teenagerů se od devadesátých let více než zdvojnásobil a dnes má čtvrtina dětí v Česku nadváhu nebo obezitu. To je časovaná bomba, protože děti s kily navíc mají mnohem vyšší pravděpodobnost, že v dospělosti skončí s vážnými zdravotními komplikacemi.

Je poslední týden prázdnin a rodiče kromě příprav do školy řeší, do jakých kroužků děti zapíší. Možná je proto vhodná chvíle vybrat takový, který je rozhýbe. Do rozhodování však výrazně promlouvají finance. Podle aktuálního průzkumu společnosti Twisto patří cena mezi hlavní kritéria: zohledňuje ji téměř osm z deseti rodičů a pro každého šestého je rozhodující.

Regionální rozdíly

Rozpočty navíc tlačí zdražování – přes 6 000 korun ročně za kroužky už vydává 43 procent rodin, zatímco loni to bylo 39 procent. Pokud si to rodina nemůže dovolit, existuje pomoc: zdravotní pojišťovny přispívají na sport dětí od 500 do 2 000 korun ročně, někde i na tábory či školy v přírodě. Podporu poskytují také některá města a nadace. A zapojit se lze i do projektu Darujeme kroužky dětem od České rady dětí a mládeže, který propojuje dárce s rodinami, jež by na volnočasové aktivity jinak nedosáhly.

Regionální data ukazují, že problém není všude stejně vážný. Podle únorového šetření Ipsos pro Hero & Outlaw se v Libereckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji pohybuje obezita kolem třetiny obyvatel, zatímco v Praze a v Plzeňském kraji má normální váhu přes dvě pětiny populace. Nejtěžší formy obezity se častěji vyskytují na Olomoucku, Ústecku a Královéhradecku. Společným jmenovatelem těchto regionů jsou nižší příjmy, menší města a vyloučené lokality.

V mezinárodním srovnání je Česko nad průměrem EU: podle Eurostatu má nadváhu 55,4 procenta dospělé populace, zatímco průměr EU je 50,6 procenta. Nejhůře je na tom Malta (62 procent), nejlépe Itálie (41). U nás je situace obzvlášť problematická ve vyšších věkových skupinách: mezi 65–74 lety má nadváhu přes 72 procent Čechů, což patří k nejvyšším hodnotám v EU.

Spoléhat na zázračné pilulky znamená platit stále vyšší účet za nemoci z pohodlnosti. Lepší je vsadit na jednoduché věci: více pohybu, rozumné porce a systematickou podporu aktivního života u dětí i dospělých.

Marian Jelínek: Žijeme v době nadbytku, ale šťastnější nejsme

Leaders

Pokračuje Inventura 2024 na byznysovém portálu Newstream.cz. Jako dárek svým čtenářům postupně zveřejňujeme nejúspěšnější rozhovory, které jsme letos vydali. Doposud jste si je mohli celé přečíst pouze v tištěných magazínech Newstream CLUB. Na Druhý svátek vánoční nabízíme rozhovor s úspěšným koučem Marianem Jelínkem. „Myslím, že žijeme v době, která je zlomová. Poprvé jako lidská společnost žijeme v dostatku. Dosud jsme žili v nedostatku, pořád jsme odtlačovali nějaké negace. Měli jsme hlad, byla nám zima, netekla teplá voda, neměli jsme léky. Negace už neodtlačujeme, žijeme v době nadbytku,“ říká Marian Jelínek.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Před sto lety byli všichni hubení. Nebyl ani Ozempic, ani Herbalife

Trhy

Léky na hubnutí jsou dobrá sázka pro investory. Naopak tyto "skorozázračné" léky ubližují firmám, které na obezitě populace dlouho vydělávaly. Jako Herbalife nebo kluby na hubnutí Weight Watchers.  

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Člověk by čekal, že profese jako učitel nesmete umělá inteligence ze světa. Evidentně všeho do času. Jako zdravotní sestry mohou být v budoucnu nahrazeny humanoidními roboty, učitelé se mohou poroučet do propadliště dějin kvůli AI tutorům. První taková škola je na světě. A s podporou miliardářů a lidí kolem Donalda Trumpa. 

Alpha School, první čistě AI škola, není pro každého. Vybírá od potenciálních žáků školné ve výši 65 tisíc dolarů za rok. Slibuje ale skoro zázraky. Žáci se učí jen dvě hodiny denně, mají plán ušitý přesně na míru dle svých schopností, aby jejich potenciál byl maximálně využit a neztráceli čas. Odpoledne pak věnují čas výuce věcí hodících se „do života“: jízdě na kole, vaření, plachtění, programování, a hodně se toho točí i kolem financí. Program školy slibuje, že už čtyřleté děti se budou učit základy finanční gramotnosti, sedmileté děti se budou cvičit v prodejních dovednostech, ty o rok starší to, jak provozovat AirBnB nebo prodávat jídlo v karavanu a jedenáctileté, jak si sehnat deset tisíc dolarů na rozjezd svého start-upu. 

„Uvědomili jsme si, že děti nemusí sedět ve třídě celý den a věnovat se jen akademickým předmětům,“ řekla  Washington Post MacKenzie Priceová, spoluzakladatelka Alpha School, která se třemi kampusy po celé zemi hraje roli influencerky v prosazování většího zapojení umělé inteligence do školní výuky. Na instagramu má skoro milion followerů, postuje příspěvky o tom, jak je tradiční vzdělávání v kolapsu a její AI škola je jediné zářné řešení.

Ovšem daří se jí to, má kontakty na technologické miliardáře, kteří její školu podporují, i lidi ve vysoké politice. Sama ředitelka je sponzorkou Republikánů. Její školu promoval známý miliardář a podporovatel Donalda Trumpa Bill Ackman. Priceová školu prezentovala také Michaelu Kratsiosovi, řediteli Úřadu pro vědu a technologickou politiku Bílého domu. Kratsios je mimochodem bývalý sekretář vlivného vizionáře Petera Thiela, je nejvyšším emisarem Donalda Trumpa pro vzdělávací sektor. 

Trumpova administrativa totiž podporuje využívání umělé inteligence jak ve federální vládě, tak i mimo ni. V dubnu prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým vytvořil strategii pro začlenění umělé inteligence do vzdělávání K-12 (tedy od mateřských škol až po střední školy).

Ani jeden učitel

Alpha School, sídlící v Chantilly v Severní Virginii, se rozbíhá letos na podzim. Její název se odvíjí od jejích ambicí - je to prý nejpokrokovější soukromá škola a výsledky žáků by se měly dostat do nejvyššího procenta v USA. Nabírá prvních 25 studentů zatím do jednoho ročníku. 

Škola si zakládá na tom, že mezi personálem není ani jeden vystudovaný učitel. Učí je „AI průvodci“. Děti v testovací třídě sedí u tabletů či počítačů a na hlavě mají sluchátka. Umělý AI hlas učitele jim každých patnáct minut dává přestávky na rozhýbání. Software pracuje na bázi strojového učení, aby co nejlépe diagnostikoval osobnost dítěte a vybrala mu způsob učení na míru. Když student nedává pozor, systém si toho všimne a upozorní jej. Systém neužívá chatboty, ale adaptivní učicí platformu IXL. 

Začátek školního roku zdražuje, pětina domácností utratí přes pět tisíc korun

Money

Začátek školního roku bývá pro rodinné finance zkouškou odolnosti. Letošní průzkumy ukazují, že i když inflace zvolnila a ekonomika se stabilizuje, rodiče při vybavování školáků sahají do peněženek hlouběji než loni. Data společnosti Twisto hovoří o devítiprocentním meziročním nárůstu nákladů na školní pomůcky. Podle průzkumu České bankovní asociace se téměř třetina rodičů vejde do tří tisíc korun, další třetina platí tři až pět tisíc a přes pět tisíc utratí více než pětina domácností. Méně, než tisícikorunu dnes za školní výbavu vydá už jen málokdo.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek