Bílý dům se chystá oznámit, že čínské závody nizozemského výrobce čipů Nexperia obnoví dodávky. Uvádí to zdroj agentury Reuters. Nizozemská vláda a společnost Nexperia se k věci odmítají vyjádřit. Německo ale vítá známky zlepšení situace ohledně dodávek čipů po oznámení Číny, že uvolní zákaz vývozu automobilových komponentů Nexperia do Evropy. Čipy od Nexperie jsou zásadní pro automobilový průmysl, jejich nedostatek ohrožuje výrobu.
„Nejnovější zprávy z Číny představují první pozitivní signály zmírnění napětí,“ řekl agentuře AFP mluvčí německého ministerstva hospodářství. Zdůraznil ale, že úplné posouzení důsledků oznámení Pekingu o částečném uvolnění vývozních omezení některých elektronických součástek v této fázi ještě není možné.
Nizozemsko podle Reuters uvedlo, že zůstává v kontaktu s čínskými úřady a s mezinárodními partnery. A to proto, „aby pracovalo na konstruktivním řešení, které obnoví rovnováhu v dodavatelském řetězci čipů a bude dobré pro Nexperii a naše ekonomiky“.
Čipová krize 2.0? Němci už hlásí potíže. Češi se mohou brzy přidat
Německý hospodářský institut Ifo varuje, že přetrvávající problémy se zásobováním čipy mohou brzdit největší ekonomiku Evropy i její dodavatelské řetězce.
Mluvčí Nexperie sdělil, že „neustále vyzývá k deeskalaci současných událostí“.
Nizozemská vláda v říjnu převzala nad Nexperií kontrolu, a to kvůli obavám, že podnik předá klíčové technologie čínské mateřské firmě Wingtech. Peking reagoval zablokováním vývozu produktů Nexperie z Číny.
Automobilové svazy pak varovaly, že evropští dodavatelé nemohou bez těchto čipů vyrábět součástky potřebné pro výrobu automobilů, takže hrozí odstávky výroby.
Za bezmála 1000 dolarů, tedy zhruba 21 tisíc korun, za jediný šálek nabízí podnik v extravagantním emirátu Dubaj nejdražší kávu na světě. Připravována je z panamských zrn, která se prodávají za cenu zlata, napsala agentura AFP.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Volkswagen nemá čipy. Hrozí, že do týdne zastaví výrobu
Tak jako je česká krajina z hlediska přenosu signálu nerovná a členitá, tak byl i tuzemský telekomunikační trh rozdrobený. Naše analýza v roce 2020 ukázala, že český trh poskytovatelů internetového připojení je jedním z nejvíce fragmentovaných v Evropě, s více než 1 700 aktivními operátory a vysokým podílem malých lokálních „wifinářů“. Predikovali jsme, že trh čeká masivní vlna konsolidace. Pět let poté se tento trend skutečně naplnil. Malí hráči mizí, střední poskytovatelé a aktivní konsolidátoři se sami stali akvizičními cíli, do hry vstoupily energetické společnosti i velcí zahraniční finanční investoři a infrastruktura se stále více profesionalizuje.
Koncentrace malých a středních hráčů
Lokální ISP (z anglického Internet Service Providers, tedy poskytovatelé internetového připojení) s několika tisíci zákazníky a zastaralou wifi infrastrukturou již nemají šanci dlouhodobě obstát. Nejaktivnějším kupujícím posledních let byl ČEZ, který prostřednictvím své divize Telco Pro Services koupil například mosteckého poskytovatele WMS (2024) nebo naposled skupinu Edera (2024), čímž navýšil svou zákaznickou bázi na více než 100 tisíc klientů.
Vedle ČEZ zůstávají aktivní také regionální hráči jako Starnet či JON.cz, kteří v posledních letech rovněž provedli několik menších akvizic a patří mezi největší nezávislé ISP. PODA zůstala prakticky posledním velkým nezávislým poskytovatelem na trhu – a nejnověji (2025) převzala právě JON.cz, čímž potvrdila svoji roli jednoho z posledních domácích konsolidátorů.Quantcom (dříve Dial Telecom) se zatím do akvizic ISP nezapojil a nadále se zaměřuje primárně na B2B trh a velkoobchodní přeprodej kapacity vlastní páteřní optické sítě.
Optické sítě a budoucnost internetu: CETIN investuje miliardy do nové infrastruktury
CETIN ze skupiny PPF investovala v roce 2023 do rozvoje svých sítí ve střední a východní Evropě téměř 9,4 miliardy korun. Investice do optických sítí budou pokračovat.
K posilování tržních pozic dochází i v dalších částech hodnotového řetězce, například v IPTV (z anglického Internet Protocol Television, tedy internetová televize) a v obsahových službách. Největší poskytovatelé – O2 TV, T-Mobile TV, Kuki – čelí rostoucí konkurenci platformy sledovani.tv, která se stala dominantním hráčem poskytování televizního obsahu (tzv. OTT). Menší projekty v této oblasti postupně mizí, protože náklady na obsahová práva a vlastní produkci jsou vysoké. ISP se tak čím dál častěji rozhodují, zda chtějí zákazníky udržet prostřednictvím vlastního obsahu, nebo se spokojí s rolí „datové trubky“.
Konsolidace původních „konsolidátorů“
Další fáze nastala na úrovni tzv. konsolidátorů. Čtvrt milionu klientů Nej.cz z portfolia Kaprain podnikatele Karla Pražáka převzal v roce 2023 CETIN. O Nej.cz byl přitom velký zájem i ze strany zahraničních private equity fondů.
Dalších100 tisíc klientů poskládal Nordic Telecom z portfolia Nordic Investors podnikatele Tomáše Otruby) ze zhruba 20 nákupů menších ISP. Po této akviziční fázi, která proběhla v letech 2017–2020, prošel Nordic náročným procesem integrace a byl nakonec v roce 2024 odprodán do skupiny O2. A konečně 40 tisíc klientů Edera Group původních zakladatelů Marečka a Mlejnka z Pardubic skončila v portfoliu ČEZ.
Müller z TTC: České firmy spolu soupeří. Pokud chtějí uspět v zahraničí, musejí začít spolupracovat
Začínala v devadesátkách, kdy svůj boom zažívaly telekomunikace, dnes je u toho, když podobný rozvoj přichází v energetice. Skupina TTC má velké cíle v Česku i zahraničí a chce přispět ke spolupráci tuzemských firem nebo rychlejšímu inovačnímu rozvoji. Pomůže jí s tím ekosystém BRAIN CONNECT Prague, který funguje od letošního května. Jak ostatně říká člen představenstva Luboš Müller, inovace má celá skupina v Dna. Před více než třiceti lety totiž vznikala na základech Výzkumného ústavu telekomunikací.
Po transakcích Nej.cz/CETIN a Nordic Telecom/O2 se CETIN a O2 dohodly na modelu, kdy optická infrastruktura zůstává v CETINu, zatímco zákazníci a retailový byznys přecházejí pod O2.
Vodafone a T-Mobile se přitom do větší míry zatím nezapojili, což jde na vrub především komplexním rozhodovacím procesům v centrálách v Londýně, respektive Bonnu.
Naopak CETIN dále posiluje. Vedle miliardových investic do výstavby optiky uskutečnil i další akvizice menších ISP, například M.Net Studénka v roce 2024. Dnes je jasně dominantním infrastrukturním hráčem, který určuje tempo vývoje na trhu.
Vedle akviziční aktivity je významným momentem i rozhodnutí ÚOHS, podle kterého musel CETIN v rámci zachování férové hospodářské soutěže otevřít svou síť dalším poskytovatelům. Tento tzv. wholesale-only model se blíží evropskému konceptu MMO (model neutrální infrastruktury). ČR se tak zařadila mezi několik málo trhů, kde dominantní infrastruktura funguje na velkoobchodní bázi odděleně od služeb.
Lidstvo vstupuje do nové technologické éry. Za deset let budeme úplně jinde, prohlásil šéf Nvidie
Šedesát let se výpočetní technika téměř neměnila. Teď přijde obrovská změna, říká vlivný šéf firmy Nvidia. AI podle něj brzy začne reálně pracovat, vzniknou automatizované továrny, byznys se radikálně změní.
Velká očekávání vzbuzovala aukce 5G kmitočtů v roce 2020. Spektra v pásmu 700 MHz a 3,5 GHz vydražili O2, T-Mobile a Vodafone, zatímco menší hráči získali pouze dílčí bloky. V následujících letech pak všichni menší účastníci vydražená práva na radiové kmitočty odprodali opět velké trojce – PODA do Vodafone, Nej.cz do T-Mobile a Nordic Telecom do O2.
Od aukce si stát i spotřebitelé slibovali příchod čtvrtého mobilního operátora, který měl zvýšit konkurenci a zlevnit mobilní data, dlouhodobě jedna z nejdražších v Evropě. Realita je však jiná. Nový hráč na trh nevstoupil a cenová hladina zůstala v nominálním vyjádření víceméně stabilní. Dlužno dodat, že vzhledem k vysoké kumulované inflaci posledních let v reálném vyjádření telekomunikační služby fakticky zlevnily. Zároveň je potřeba rozlišovat mezi cenami pro koncové zákazníky a firemním segmentem, kde konkurence působí výrazně silněji a ceny jsou dlouhodobě nižší.
Každopádně nastal rychlý rozvoj 5G sítí, a to především ve městech a průmyslových lokalitách. Kromě retailového využití pro koncové zákazníky se objevují i první projekty privátních 5G sítí v energetice a průmyslu. Monetizace 5G však stále zůstává výzvou.
Malé firmy si často myslí, že pro hackery nejsou zajímavé. Útoky přitom míří i na ně, říká Jakub Höll z Deloitte
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Podpora z evropských a národních programů směřuje na tzv. „bílá místa“. Přesto se ukazuje, že stavět optiku čistě na zelené louce je ekonomicky obtížné. Investoři proto volí dvě cesty. Kromě již zmíněných akvizic existujících sítí je ve hře výstavba optiky oportunisticky – tedy při rekonstrukcích silnic či infrastruktur, kdy lze sdílet výkopové práce a snížit náklady. To ovšem vyžaduje velmi dobrou lokální znalost, ale ukazuje se jako nejefektivnější. Příkladem je středočeská společnost AllStar Net, která takto vybudovala ucelenou optickou síť a v roce 2025 byla akvírována společností ÚVT.
Nový stavební zákon měl projekty urychlit, v praxi však procesy zůstávají komplikované a povolování optických tras je stále časově náročné.
Vstup energetických firem se na první pohled jevil jako logické pokračování trendu. Teoreticky totiž mohly využívat synergie s vlastní distribuční sítí a infrastrukturou. V praxi se ale tyto synergie ukazují jako složité. V rámci velkých skupin jako ČEZ fungují telekomunikační projekty poměrně samostatně. Innogy nakonec své telekomunikační aktivity v letech 2020–2021 prodala právě ČEZ.
Výzvy jen pro silné hráče
Jak se bude trh vyvíjet dál? Rostoucí důraz na kybernetickou bezpečnost je jedním z největších strukturálních témat posledních let. Diskuze o zapojení čínských dodavatelů (Huawei, ZTE) a implementace evropské směrnice NIS2 znamenají nové povinnosti pro ISP, zejména v oblasti řízení rizik a reportingu. U menších operátorů jsou tyto náklady často natolik vysoké, že je tlačí k prodeji a tím dále akcelerují konsolidaci trhu.
Vedle kyberbezpečnosti jsou další oblastí růstu investice do datových center a cloudových služeb. ČEZ, TTC Teleport nebo O2 rozšiřují kapacity a reagují na rostoucí poptávku firem po bezpečném lokálním uložení dat.
Významnou transakcí byl v roce 2023 prodej datových center Cloud4com ze skupiny Aricoma/KKCG do Českých Radiokomunikací (CRA). CRA se tím zařadily mezi největší hráče na poli datových služeb v ČR a potvrdily trend konsolidace i v tomto segmentu. Následně CRA investovaly do rozšíření svého DC Tower na Žižkově (až +35 procent kapacity) a připravují výstavbu nového megadatacentra na Zbraslavi s investicí přes 2 miliardy korun, což je aktuálně největší projekt svého druhu v ČR.
Zajímavým, byť zatím nerealizovaným projektem je záměr MTX Group Petra Otavy vybudovat síť moderních datacenter ve spolupráci se skupinou Invictus Development s investicí ve výši přibližně jedné miliardy korun. Projekt se však stal předmětem právního sporu o stovky milionů korun.
I oblast datových center se tak v Česku přidává k trendu v telekomunikacích: z původně unikátně roztříštěného trhu se stává vyspělejší a centralizovanější prostředí, kde o budoucnosti vysokorychlostního internetu rozhodují především velké investice do optiky, kybernetická bezpečnost a schopnost několika málo silných hráčů tyto investice realizovat. Návratu do rozdrobené členité krajiny našeho trhu se už nejspíš nikdy nedočkáme.
Autor je senior manažer v týmu fúzí a akvizic, EY-Parthenon
Umělá inteligence vyvrátila své základní měřítko, Turingův test. Zbyly jen pochyby
Pojem, který znají i úplní laikové, Turingův test, už nedává smysl. Jak tedy posoudit kvalitu obecné umělé inteligence, o niž se vývojáři snaží? Možná podle toho, že stroj pochopí, jak složit nábytek z krabice, určí čas podle ručiček na ciferníku hodin a nějak pozná, že lidem nemá ublížit. Anebo vůbec nijak.
Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.
„Dýška zaplacená kartou i v hotovosti se stanou čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců – což zásadně posílí pozici zaměstnanců v gastronomii před úřady, bankami i dalšími institucemi a zrovnoprávní jejich postavení s ostatními zaměstnanci ve službách,“ stojí podle médií v prohlášení.
Uvolňování daňových podmínek v oblasti zdanění spropitného je širším, mezinárodním trendem, jak dokazují příklady zemí USA, Německa, Rakouska, Itálie či Chorvatska:
USA
Ve Spojených státech se za zrušení federální daně ze spropitného pro pracovníky v odvětví služeb postavil sám prezident Donald Trump. Byl to důležitý bod jeho loňské prezidentské kampani, i když opatření kvitovala také protikandidátka Kamala Harrisová. Zatímco Trump v kampani představil pouze obecné návrhy, v lednu 2025 předložil republikánský kongresman Vern Buchanan spolu s dalšími zákonodárci návrh zákona No Tax on Tips Act, který by umožnil osvobodit příjmy ze spropitného až do výše 25 000 dolarů ročně od federální daně z příjmu. Tento odpočet by byl dostupný pouze pro profese, které tradičně a obvykle dostávají spropitné. Zákon No Tax on Tips Act se nakonec stal součásti Trumpova známého balíku opatření One Big Beautiful Act, který Kongres schválil letos na jaře.
Německo
V Německu je spropitné plně osvobozeno od daně už roku 2002, a to bez ohledu na jeho výši, přičemž zároveň nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Rakousko
V Rakousku je spropitné dokonce už od roku 1999 osvobozeno od daně z příjmu a neexistuje žádná horní hranice. Cílem tohoto nařízení bylo snížit finanční zátěž zaměstnanců a zjednodušit administraci spropitného. Nicméně spropitné podléhá povinnosti odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění podle tamního Zákona o všeobecném sociálním pojištění.
Itálie
V Itálii od ledna 2023 byla v sektorech cestovního ruchu a hotelnictví zavedena snížená sazba daně ve výši 5 procent na spropitné, pokud celková výše spropitného nepřesáhne 25 procent ročního příjmu zaměstnance a zároveň jeho roční příjem nepřekročí hranici 50 000 eur. Zákon o rozpočtu na rok 2025 rozšířil okruh osob oprávněných k využití zvýhodněného daňového režimu. Klíčové změny zahrnují zvýšení maximálního ročního příjmu zaměstnance pro uplatnění daňového zvýhodnění na 75 tisíc eur a zvýšení limitu pro aplikaci snížené daně na 30 procent ročního příjmu zaměstnance. Spropitné spadající do tohoto zvýhodněného režimu je zároveň osvobozeno od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud však dojde k překročení stanovených limitů, je spropitné zdaňováno podle standardního daňového režimu včetně povinných odvodů.
Chorvatsko
V Chorvatsku od ledna 2024 podléhá spropitné takzvané fiskalizaci. Poskytovat spropitné tudíž lze nejen v hotovosti, ale i bezhotovostně. Spropitné je daňově zvýhodněno – příjem do výše 3 360 eur ročně na zaměstnance je osvobozen od daně z příjmu. Částka přesahující tento limit podléhá 20procentntní sazbě. Povinnost fiskalizace se vztahuje pouze na podniky, které spropitné běžně přijímají, zatímco ostatní subjekty nejsou povinny svůj systém upravovat. Významnou výhodou je také osvobození spropitného od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to i při překročení uvedeného limitu.
Zlato vítězí nad ropou. Letošní rok přepisuje komoditní mapu světa
Ceny komodit se v letošním roce na světových trzích spíše zvyšují, drahé kovy od ledna do konce října zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao či pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje asi devítiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
