Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.

Americký ministr vnitra Doug Burgum ve čtvrtek podle agentury AP informoval o rozhodnutí, které otevírá cestu pro poskytnutí půdy k těžbě v pobřežní oblasti, kterou původní obyvatelé považují za posvátnou a kde se nachází národní přírodní rezervace. Území je domovem různých druhů volně žijících živočichů jako jsou medvědi, sobi, losi nebo tuleni.

Administrativa republikánského prezidenta podle serveru The Hill zároveň oznámila, že v zimě plánuje dražit práva na těžbu v lokalitě. Agentura Bloomberg rozhodnutí označila za nejnovější krok Trumpovy vlády k podpoře domácí produkce fosilních paliv.

Ministerstvo kromě toho vydalo povolení pro dva další sporné projekty na Aljašce, upozornil web The Hill. Konkrétně zmínil dvě silnice: takzvanou Ambler Road, která umožní přístup k těžbě mědi nebo kobaltu. Druhá protne Národní přírodní rezervaci Izembek, přičemž poskytne tamní odlehlé komunitě přístup k letišti.

Opatření mají podle prohlášení ministerstva podpořit rozvoj energetiky i místní komunity. Burgum mimo jiné uvedl, že zmíněnými projekty vláda posílí energetickou nezávislost, podpoří vznik pracovních míst a hospodářský růst v celém státě.

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Dopad i na původní obyvatele

Organizace na ochranu životního prostředí ovšem varují před dopady projektů na přírodu, divokou zvěř, ale také na původní obyvatele, kteří se v regionu věnují lovu nebo rybolovu. „Otevření celé pobřežní pláně Arktické rezervace pro těžbu by zničilo jednu z ekologicky nejvýznamnějších krajin na Zemi,“ uvedla Aljašská liga pro divočinu podle The Guardian.

Těžba má podle The Hill také své místní zastánce, kteří argumentují tím, že ropa a plyn by mohly pomoci podpořit místní ekonomiku. Starosta obce Kaktovik Nathan Gordon uvedl, že kroky vlády díky zdanění projektů vytvářejí podmínky pro rozvoj místních komunit a zachování základních služeb jako jsou dodávky vody, kanalizace nebo zdravotní péče.

Republikáni i demokraté se už desítky let přou ohledně těžby na Aljašce, která má obrovské zdroje fosilních paliv, ale také se v ní nacházejí jedinečné rozlehlé plochy nedotčené přírody. Předchozí demokratický prezident Joe Biden těžbu v Arktické národní přírodní rezervaci omezil.

Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.

Evropská komise nedávno navrhla snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 proti roku 1990. O návrhu měli původně hlasovat ministři životního prostředí EU již v září, vše bylo ale odloženo a debata se na žádost Francie, Německa, Itálie i dalších států přesunula na summit. Na vrcholné schůzce se o klimatickém cíli nerozhodovalo, nicméně unijní prezidenti a premiéři o tématu vedli strategickou diskusi. Rozhodnutí bude opět na ministrech životního prostředí, kteří budou jednat 4. listopadu.

„Součástí debaty o konkurenceschopnosti byla také debata o evropské klimatické politice. Na rozdíl od svého předchůdce ve funkci premiéra, tedy Andreje Babiše, jsem Českou republiku k žádným konkrétním cílům dnes nezavázal,“ uvedl odstupující premiér Fiala. Očekává se, že ho v premiérském křesle vystřídá právě Babiš. „Za Českou republiku jsem ve svém vystoupení jednoznačně odmítl návrh cíle pro rok 2040 ve výši 90 procent," dodal Fiala. Česko podle něj do závěrů dnešního summitu prosadilo, že jakékoli budoucí klimatické cíle budou doplněny o takzvanou revizní klauzuli. „To znamená, že bude možné je znovu otevřít a měnit v závislosti na geopolitickém, ekonomickém a technologickém vývoji,“ doplnil ministerský předseda.

Fiala rovněž zdůraznil, že v závěrech summitu je zmíněna podpora principu technologické neutrality, což znamená i rovné podmínky pro rozvoj jaderné energie. „To je hodně důležité a musím říct, že za čtyři roky mé vlády jsme díky aktivitě České republiky na mezinárodním poli i aktivitě České republiky jako člena takzvané jaderné aliance opravdu nastartovali jadernou renesanci,“ dodal premiér, který se pravděpodobně účastnil svého posledního summitu EU ve funkci.

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Názory

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek