Americký prezident Donald Trump uvedl, že dává Hamásu poslední varování, přičemž toto teroristické hnutí vyzval, aby přijalo jeho návrh dohody o propuštění rukojmích z Pásma Gazy. Hamás později uvedl, že obdržel určité nápady na dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a že o nich diskutuje, informovala agentura Reuters.

„Izraelci mé podmínky přijali. Nastal čas, aby je přijal i Hamás,“ uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. „Varoval jsem Hamás před důsledky nepřijetí. Toto je mé poslední varování, další už nebude!“ dodal šéf Bílého domu.

Zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na zdroj blízký izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi uvedl, že Izrael „velmi vážně zvažuje“ Trumpův nový návrh dohody o propuštění rukojmích a příměří v Pásmu Gazy. „Zdá se, že ho Hamás nepřijme,“ uvedl zdroj.

Hamás večer uvedl, že přes prostředníky obdržel od Spojených států určité nápady na dosažení dohody o příměří v Gaze. Hnutí bez dalších podrobností dodalo, že s mediátory diskutuje o způsobech, jak tyto nápady rozvíjet. Hamás rovněž zopakoval svou připravenost k jednáním o propuštění všech rukojmích výměnou za „jasné oznámení o ukončení války“ a úplné stažení izraelských sil z pásma.

Porsche vzdoruje Trumpovým clům. Výrobu do USA přesunout nechce

Zprávy z firem

Německá automobilka Porsche zatím navzdory zvýšeným americkým clům neplánuje výrobu svých luxusních sportovních vozů ve Spojených státech. V rozhovoru s listem Handelsblatt to podle agentury DPA řekl šéf severoamerických aktivit podniku Timo Resch.

ČTK

Přečíst článek

Návrh podle izraelské stanice Channel 12 počítá s propuštěním všech rukojmích v první den příměří a s ukončením války v Pásmu Gazy, pokud následná jednání přinesou výsledky. Celkem by podle stanice mělo jít o propuštění 48 rukojmích, včetně vydání těl zemřelých, výměnou za to, že by Izrael propustil stovky Palestinců „jenž mají na rukou krev“ a tisíce dalších vězňů. Izraelská armáda by také musela odvolat chystanou okupaci města Gaza. Pod Trumpovým dohledem by pak obě strany začaly jednat o ukončení války, přičemž příměří by zůstalo v platnosti, dokud budou jednání pokračovat. Podle stanice Trump návrh vymyslel spolu se svým zmocněncem Stevem Witkoffem, když spolu před týdnem hráli golf. Witkoff pak návrh předal prostřednictvím Trumpova důvěrníka Bishara Bahbaha a izraelského mírového aktivisty Geršona Baskina.

Witkoff se minulý týden také v Paříži setkal s katarskými zástupci, aby plán projednal. Podle Channel 12 Hamás nedůvěřuje návrhům, jehož zprostředkovali nejsou Katar a Egypt a není ochoten Trumpovi věřit poté, co nedostal nic výměnou za květnové propuštění americko-izraelského rukojmího Edana Alexandera, ačkoliv z jednání vyplývalo, že Washington měl vyvinout větší tlak na Izrael, aby válku ukončil.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu. Podle posledních zveřejněných údajů místního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64.200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Ruské síly v noci při rozsáhlém vzdušném útoku vyslaly na Ukrajinu 805 dronů Šáhed a dronových návnad sloužících k oklamání protivzdušné obrany, zaútočily také devíti raketami. Uvedlo to velitelství ukrajinského letectva, podle médií je to rekordní údaj. Obráncům se podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.

V Kyjevě noční útoky zapálily několik budov, zranily 18 lidí a tři osoby zabily, mezi nimi i roční dítě. Kvůli útokům na západní Ukrajinu vzlétly polské stíhačky, napsala dnes agentura Reuters. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.

Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. "Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy," zdůraznila šéfka vlády země, která se ruské agresi brání už od února 2022. Podle serveru listu Ukrajinska pravda jsou počty dnes v noci vyslaných dronů novým rekordem.

Putin vyhrožuje. Vojska NATO na Ukrajině by byla pro Rusko legitimním cílem

Politika

Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin.

ČTK

Přečíst článek

Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo jedné hodiny. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Ruské útoky v metropoli zranily 18 lidí, včetně těhotné ženy, a zabily dvě ženy a roční dítě, citoval Reuters starostu Vitalije Klička.

"Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle," uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.

Poté, co Rusko zahájilo letecké údery i na západní Ukrajinu poblíž hranic s Polskem, vzlétla polská a spojenecká letadla. Pozemní protivzdušná obrana a radarové průzkumné systémy byly uvedeny do nejvyšší pohotovosti, uvedlo polské operační velení.

Ukrajinský dronový útok naopak podle Reuters způsobil požár v Ilské rafinerii u Krasnodaru na jihozápadě Ruska, který byl rychle uhašen a který si nevyžádal žádné oběti. Zdejší personál se při zásahu evakuoval do krytů, dodala agentura. Ruská agentura RIA Novosti ráno uvedla, že ruská protivzdušná obrana v noci zničila 69 ukrajinských bezpilotních strojů.

Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi. Ruská vojska vpadla do sousední země v únoru 2022 na rozkaz prezidenta Vladimira Putina. Terčem intenzivních ruských vzdušných úderů se Ukrajina stává opakovaně, a to i v poslední době, kdy se americký prezident Donald Trump snaží přesvědčit obě strany k uzavření mírové dohody. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce rychlé dojednání míru, Putin si klade podmínky, které Západ označuje za zdržovací taktiku.

Ukrajinci napadli další dvě ruské rafinérie

Politika

Ukrajinské drony napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

ČTK

Přečíst článek